Před nějakou dobou jsem si narychlo z klacku vyřezal přímo v lese vidličku na přidržování masa nebo buřtů při porcování. A potom i na samotnou konzumaci. Měla to být jednorázovka, ale vidličku jsem nevyhodil a potom použil ještě několikrát. Bohužel už dosloužila a já zjistil, že jsem si na ní zvykl. Proto mě okolnosti a rozmlsanost donutily si udělat vidličku novou. Chtěl jsem zkusit jiný materiál než dřevo. Má to dva důvody, chci větší trvanlivost a taky chci zkusit něco zase jiného…
Asi před dvěma lety jsem na potulce lesem našel kus kosti. Podle mě je to hovězí stehenní. Vůbec nechápu, kde se tam vzala, jestli ji někdo na kraji vyhodil s odpadky a zvěř si ji někam odtáhla nebo jestli to byla návnada … Ležela tam už pěkně dlouho, protože byla už celá šedivá a veškerá stravitelná hmota byla pryč. Netušil jsem tehdy, na co ji použiju, ale tušil jsem, že její čas určitě přijde. No a ten čas nastal právě teď….
Před čtrnácti dny jsem popisoval LEGO systém obecně, proč, co a jak rozděluju a důvody celého toho třídění věcí na pobyt v přírodě. Dneska z pohledu LEGA rozpitvám v podstatě všechno, co na ven mám. Připravte se, bude to hodně dlouhý článek … Jen pro připomenutí přidám hned v úvodu rekapitulaci z minula. Tohle mých šest skupin výbavy, mých šest barev LEGA: NOSNÝ SYSTÉM STŘECHA a POSTEL VAŘENÍ a VODA HYGIENA a ZDRAVÍ OBLEČENÍ VÝBAVA Teď konečně odhalím mé veškeré současné věci do přírody hezky…
“Co to proboha je?” říkáte si, “LEGO a do lesa?“. Je to systém, kterým si balím věci na dlouhodobější blbnutí a pobyt v lese nebo obecně v přírodě. No, nevymyslel jsem si ten systém já, ale celkově se mi ten princip líbí a tak jsem ho převzal. Viděl jsem ho poprvé na videu Paula Kirtleyho, on to nazývá Modulární systém. Už přesně nevím, kde na YT video je, ale můžete zapátrat na jeho kanále, budete-li mít zájem. Důležitá poznámka: v povídání o…
Nebojte, nepůjde o žádný náhubek. Jen jsem chtěl ukázat, jak krásnou a barvitou češtinu máme a jak si s ní lze hrát. Navíc mi tahle kresba připadala trefná na dnešní dobu. Jak ten můj experiment vlastně začal? Odvezl jsem syna na Skauta a měl hodinu a půl, než mu skončí a já ho budu muset zase vyzvednout. Odjel jsem proto do svého oblíbeného Štěnkova. Ale nebylo ani světlo ani nálada “lovit” a pak fotit nějaké přírodní objekty. Tak jsem jen tak…
Opět je to jenom hra, jestli to, co jsem někde viděl, funguje. Nehledejte v tom něco víc. Prostě mě baví ověřovat a ne jen slepě přebírat informace, jak je v moderních knížkách survivalu zvykem. Setkal jsem se se spoustou zažitých a dále propagovaných kravin. Já ale touhle cestou rozhodně pokračovat nechci. V situaci, kdy se ztratíte, je lepší nebloudit dál a počkat na pomoc. Jak ale případná pomoc zjistí, kde jste? Potřebujete na sebe upozornit. Vizuálně i (nebo) zvukově. Od roku 1894…
Hned v úvodu tohohle článku chci předeslat, že to není můj nápad a že veškerou práci při zjišťování správného poměru surovin odedřel jeden můj Facebookový kamarád – Ján Rusko. Jako hodně dalších se mě Honza ptal, jaký je poměr a jaké suroviny používám na svoji konzervační pastu. Všem jsem odpovídal stejně: “V pastě je lněný olej a včelí vosk. Poměr netuším, dal mi ji kamarád a on si to už nepamatuje.” Ale na rozdíl od ostatních se Honza pustil sám do výroby…