FÁMY – III.díl

FÁMY – III.díl

V sérii článků FÁMY bych chtěl napsat o některých fámách, smyšlenkách, zastaralých informacích, teoriích, …, se kterými jsem se setkal a jaký mám na ně názor já nebo jaká je moje osobní zkušenost.

V některých článcích zřejmě nebude jen jediný okruh témat. Protože si myslím, že by tyto články byly příliš krátké. V tomto jde však pouze o SPACÁK a to bude řeč ještě jen o půlce, jinak by to bylo naopak moc dlouhé.

Články budou vycházet dost nepravidelně, podle toho, jak na nějaké nové fámy narazím a seskupím je do témat. Taky je možné, že se některá témata budou opakovat, protože narazím na novou fámu o již popsaném tématu.


SPACÁK I. část


MAXIMÁLNÍ TEPELNÝ KOMFORT –

ZBYTEČNÝ ÚDAJ


Už se mi párkrát stalo, že teplota vylezla výš, než jsem předpokládal. Uvedu dva příklady z poslední doby. Na zimním čundru v Ádru jsem měl s sebou zimní spacák s horním komfortem do +5°C (předpokládané noční teploty pod nulou). A na letním suprovém čundru do Vysokých Tater jsem měl zase spacák s horním komfortem do +15°C (předpokládané noční teploty do jedenácti nad nulou).

Pokaždé, když se teplota blížila k horní hranici uvedené na spacáku, začínal jsem se trošku potit. V Tatrách bylo při jednom noclehu 14°C a v Adršpachu v únoru dokonce +5°C a to jsem se vyspal fakt blbě. Sice je při vyšších teplotách možnost si rozepnout spodním jezdcem část spacáku u nohou (což jsem samozřejmě v Tatrách hned udělal), ale na vrchní část to zase až tolik nepomůže. No a při teplotách lehce nad nulou bych celonoční větrání nohou moc nedoporučoval. Když budete mít pocit, že vám je teplo, ale nohy prochladnou, budete mít rýmu raz dva.

Takže závěrem – nejen klepání kosy, ale i přehřívání a pocení k regeneraci těla během noci moc neprospěje. Navíc pocení moc neprospěje ani vašemu spacáku.

VLASTNÍ ZKUŠENOST


PEŘÍ NAVLHÁ VÍCE NEŽ SYNTETIKA


Měl jsem možnost si vyzkoušet při již výše zmíněném čundru v Tatrách spát přímo v mraku. Voda byla úplně všude, všechno bylo orosené, z plachty stékaly potůčky a v místech prověšení se vlévaly na spacák. Na čundru v Českém ráji jsem si zase omylem položil nedotaženou lahev na spacák a vyteklo mi do něj (byl rozepnutý) asi čtvrt litru vody. Vodu jsem slil a kolik se jí dostalo dovnitř, nevím. Vím ale to, že peří vypadalo neslehlé  a hřálo i další noc.

Chci tím říct, že dnešní povrchové materiály spacáků a způsob úpravy peří jsou na takové úrovni, že peří nemá moc možností navlhnout.

Co se týká navlhání samotného peří, nemám tedy osobní zkušenost, ale co jsem slyšel, peří i syntetika navlhají stejně, ale peří schne déle. Je to způsobeno tím, že peří absorbuje vodu i do sebe, kdežto syntetika naváže vodu jen mezi dutá vlákna a nikoli do nich.

VLASTNÍ ZKUŠENOST a ZKUŠENOST DRUHÝCH


DÝCHÁM DO SPACÁKU, ABYCH SE VÍCE ZAHŘÁL


Samozřejmě, že jsem si i tímhle taky kdysi prošel. Byl jsem v zimě na čundru někde v Jizerkách. Do rokliny, kde jsme spali, se během noci nahrnul studený vzduch, teplota radikálně klesla a já měl jen tehdy asi desetiletý syntetický spacák. Teplota odhadem spadla z mínus pěti na mínus patnáct a mě uprostřed noci probudila kosa jako blázen.

První, co mě napadlo, navlíknout na sebe všechno oblečení, udělat pár dřepů a zalézt do spacáku. Pomohlo to, zase jsem usnul. Ale asi za půl hodiny mě probudila zima znova, klepal jsem se a ne a ne se zahřát. Strčil jsem tedy hlavu do spacáku, zatáhl kapuci na doraz, funěl jak lokomotiva a takhle v polospánku přečkal zbytek noci.

Ráno jsem vylezl ven a v tu ránu se do mě opět dala zima. Oblečení nehřálo, bylo totiž totálně provlhlé od mého dechu. Spacák se mi taky zdál nějaký zplihlý, neřešil jsem to, sbalil ho a pokračoval v čundru. Druhou noc se teplota pohybovala asi kolem nuly a noc měla být tedy v pohodě. Ale spacák absolutně neizoloval. Byl taky provlhlý od mého dechu a celou noc jsem proklepal. To už jsem si do něj dýchal od večera, protože jsem věděl, že horší už to nebude a ráno jedu domů. Z čundru jsem přijel slabej jak moucha a totálně nevyspalej.

Po téhle zkušenosti už takovou blbost nikdy neudělám, zvlášť pokud budu spát venku víc nocí.

Jediné řešení je mít dobrý spacák a zalézt do něj zahřátý, třeba si udělat těch několik dřepů.

VLASTNÍ ZKUŠENOST


PÉŘOVÝ SPACÁK JE PŘEDRAŽENÝ


Taky jsem si to dřív myslel. Ona to vlastně tenkrát byla pravda, vždyť dát za spacák osm i deset a víc tisíc, je pro běžného trempa nesmyslná cena.

Ale “objevil” jsem loni českou značku Prima a ta šije ty nejteplejší spacáky zhruba za necelých šest tisíc. Když se u nich zaregistrujete, získáte deset procent slevu a budete na pěti tisících, což je už hodně dobrá cena.

A teď zpátky k té předraženosti. I takhle ten spacák vyjde skoro o polovinu dráž než podobný s dutými vlákny. Proč tedy jít do peří? Protože u syntetického poznáte už za dva roky, že “nehřeje” jako nový a za pět let spacák s dutými vlákny ze zimního degradujete na podzimní. Váží a místa zabírá stejně, ale jeho izolační schopnost je v háji. Proč? Protože dutá vlákna používáním a hlavně balením ztratí takzvaný loft neboli schopnost od sebe roztáhnout ty dva šusťáky, ze kterých je spacák ušitý. Totiž, čím větší je tloušťka spacáku, tím vice vzduchu se v něm uzavře a tím více spacák izoluje. No a dutá vlákna se časem polámou a již zmíněný loft je v háji.

U péřového spacáku se nic takového neděje, příroda na to měla milióny let, aby vyvinula něco trvanlivého a funkčního. Vím o lidech, kteří mají péřák dvacet let, spí v něm přes padesát nocí ročně a spacák stále funguje stejně. Několikrát ho měli odborně vypraný a po té kúře byl zase jako nový.

Závěrem – ještě jsem neslyšel o někom, kdo by se od peří vrátil k syntetice a to mluví za vše.

VLASTNÍ ZKUŠENOST


MÁM DOBRÝ SPACÁK, NEPOTŘEBUJU DOBROU KARIMATKU


Tuhle lež prokouknete nejlépe při spaní přímo na sněhu. Dokud jsem měl karimatku pěnovou nebo samonafukovačku, byla mi vždy od spodu trochu zima. A to jsem si myslel, že mám dobrý nový spacák.

Proč se to dělo? Protože, jak jsem již v předchozím odstavci psal, spacák neizoluje díky peří nebo dutým vláknům, ale díky tomu, že v sobě udržuje vzduch. Vzduch je ten nejdůležitější izolant. Všimli jste si někdy, jak jsou kočky nebo ptáci v zimě načepýření? Mezi srstí a peřím se totiž  snaží udržet co nejvíc vzduchu. No a co se stane, když si na spacák lehnete? Ano správně, vzduch vytlačíte a tudíž ztratíte izolační vrstvu. Tuhle vrstvu musíte pod sebe zase nějak dostat. Nejlépe ještě v kombinaci s vrstvou, která odráží teplo. Máte možnost si pod sebe nastlat vysokou vrstvu chvojí nebo listí, ale kdo by ničil smrky nebo v zimě pod sněhem hledal suché listí, že? Proto jediným řešením je dobrá karimatka.

Dobře izolující karimatku poznáte podle jejího tepelného odporu. Tento údaj je nejčastěji uveden jako kombinace písmena R a desetinného čísla. Hodnota tepelného odporu se u současných karimatek pohybuje zhruba od jedné do šesti. Čím vyšší číslo, tím lépe. Nejhůře i nejlépe jsou na tom jsou překvapivě nafukovačky. Nafukovací karimatky typu jedna trubka vedle druhé podélně, tak ty mají odpor zhruba R1,2. Potom následují pěnovky, třeba ty z Eva pěny 10mm tlusté jsou kolem R1,8. Následují je alumatky s hliníkovou fólií s odporem R2,2. Lépe izolují samonafukovačky se svými R2,5 až R3,9. No a nejlépe na tom jsou opět nafukovačky se speciálně tvarovanými komorami a tepelně odraznou fólií uvnitř. Zatím jsem viděl největší odpor u karimatky Therm-a-Rest NeoAir XTherm a to R5,7.

Já mám nafukovačku Therm-A-Rest NeoAir All Season s odporem R4,9. Asi by i na spaní v ČR na sněhu stačil odpor menší a karimatka levnější, ale to možná jednou zjistím, až mi ta moje doslouží. Ale v nejbližší době se k tomu nechystám. Zatím ji mám skoro čtyři roky, tahám ji po celý rok s sebou a slouží pořád skvěle.

VLASTNÍ ZKUŠENOST


Tak tohle je prvních pár fám, které jsem za dobu svého toulání se přírodou odhalil. V příštím díle jich přibude ještě několik dalších.


Jestli tě zajímá tohle téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je na podobná témata odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za lístečky. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.

Líbil se ti článek? Dej palec nahoru.
Chceš poslat článek dál přes Facebook? Klikni na Sdílet.

Pokud se budeš chtít na něco zeptat, napiš mi e-mail na adresu: info@boskuvsvet.cz