
Dvacet litrů
No, jen si je přepočítejte, ať na tom nejste jako já. Já se loni v listopadu totiž přepočítal. V článku FÁMY jsem psal, že: „Je naprostý nesmysl se sbalit do batohu, který má pouhých dvacet pět litrů. Pokud jdete opravdu na čundr a ne kempovat za krásného počasí na jednom místě s pevným zázemím.„. Pak jsem si ale koupil LETNÍ PÉŘÁK a lehkou tenkou nepromokavou PLACHTU a myšlenka sbalit se do malého báglu mi začala trošku vrtat hlavou.
Zkusil jsem takovou hru. Vymyslel jsem si hypotetickou situaci. Jedu na víkendový čundr, kdy bude přes noc +10°C a víc (při nižší teplotě jsem spacák ještě nezkoušel). Bude hezky, ale musím počítat i nečekaným deštíkem nebo hodně silnou rosou. A, co je nejdůležitější, nocovat budu vždy u zdroje pitné vody, takže u vesnice nebo u studánky.
Co se týká jídla, tak počítám opravdu se stravou na celé tři dny. Tedy tři vydatné snídaně (i s kávou), tři studené obědy a tři teplé večeře. Tenhle systém mám vyzkoušený už na dvou vícedenních čundrech – v Českém Ráji (SÁM V RÁJI) a v Nízkých Tatrách (NÍZKÉ TATRY). Takže vím, že pro mě to funguje perfektně a netrpím ani nedostatkem energie, ani hladem.
Tak jdeme na to.
BATOH
Hned na začátku experimentu jsem zjistil jeden problém – nemám pětadvacetilitrový batoh, který byl předmětem mé narážky loni. No, ale syn má jeden z Dekáče. Co na tom, že má jen dvacet litrů? O to bude ten test extrémnější, snad se mi podaří. A, když ne, budu vědět, že je těch dvacet litrů fakt málo.
Rozměry batohu jsou (měřeno z venčí) 47x25x16 cm, tedy kvádr se zakulacenými rohy a jedna plochá kapsa, která toho moc nepojme, takže opravdu má batoh těch pouhých 20 litrů.

SPANÍ
Tady se neomezím jen na nezbytné minimum, tedy na spacák a karimatku. Mám rád svou krční páteř, takže beru i polštářek. Moje THERM-A-RESTka vydrží neskutečné věci (testováno nesčetněkrát), takže pod ni s sebou nebudu brát nic. Polštářek zastrčím do kapsy spacáku, která je z venčí kapuce určená právě pro něj, takže mi nebude nikam utíkat. V nohách zastrčím pod karimatku špičky bot a budu zajištěný proti případnému sjíždění dolů z karimatky.

OBLEČENÍ
V létě jsem na čundrech, co se oblečení týká, celkem prase, takže budu přes den v jednom oblečení od pátečního rána do sobotního večera. A na spaní budu mít přibalené další triko, ale to už v neděli ráno nesundám a použiju ho i přes den – abych lidem ve vlaku moc nesmrděl. Dál si navíc vezmu jen jedny náhradní ponožky a trenýrky.
Ještě zvažuju, jestli si budu brát tlusté ponožky jak do pohor, tak náhradní. Ještě jsem to nezkoušel, někdy to musím zkusit. V případě, kdyby mi bota nelítala a nezpůsobovala puchýře, bych nebral náhradní tenké a tlusté, ale troje tenké – na každý den jedny.
No a kdyby přišla večer náhodou zima, tak budu mít s sebou PÉŘOVKU.

BYDLENÍ
Bydlení bude celkem sparťanské, jen lehoučká plachta 2,3 x 1,4 metry proti rose, případně proti lehčímu deštíku, kousek provázku a pár kolíků – a to doslova. Tahle plachta v nouzi poslouží i jako ochrana proti dešti během pochodu. Sednu si někde v závětří na bobek, plachtu kolem krku ovinu jako pelerínu tak, aby zakrývala i batoh a počkám, až déšť přejde.
Pro všechny případy s sebou vždycky tahám patnáct metrů padákovky.

JÍDLO A PITÍ
Jak jsem psal, stačí mi tři snídaně, tři studené obědy a tři teplé večeře. Během cesty, tedy mimo tato tři jídla, je nejlepší popíjet vodu. Je to nejpřirozenější druh tekutiny pro naše tělo.
Pokud je příroda přívětivá, dají se cestou pojídat různé laskominy – šťovík, pažitka, lesní plody, plody v alejích či neoplocených sadech, i pláňata se najdou. Výborný je i nektar z květů jetele. Takže sušenky s sebou tahat opravdu nemusím.

SNÍDANĚ
Ke snídani se mi hodně osvědčily vlastnoručně vyrobené Müsli, na každý den trochu jiné. Jsou to v mixéru mleté ovesné vločky (mleté proto, že stačí daleko kratší doba na nabobtnání) a v nich třeba kokos, kakao nebo čokoláda, rozinky a jiné dehydrované bobule, oříšky či mandle a do všech druhů přidávám sušené mléko. Na každou snídani bohatě stačí dvě stě gramů této směsi zalité stejným množstvím vody. Věřte mi, o moc víc do sebe prostě nedostanete. No a po jídle samozřejmě kafe, to prostě musí být. Kafe mám výjimečně instantní – smíchané s cukrem a se smetanou. Je to proto, že na instantní kafe voda nemusí vřít, stačí horká. Takováhle snídaně zasytí na hodně dlouho, no, do lehkého pozdnějšího oběda určitě.
OBĚD
K obědu jsem si zase zvykl dávat jen chleba nebo knackenbröty a kousek slaniny nebo suchého salámu a k tomu kousek 45% cihly, tedy sýra. Všechno zapiju vodou a mažu dál. Jde o to dostat do sebe takzvanou pomalou energii a moc se s tím nezdržovat. Přeci nebudu trávit nejhezčí část dne vařením. Stačí mi dvacetiminutová pauza a nemusím vyndávat moc věcí.
VEČEŘE
Večer to chce něco teplého do žaludku. Mně naprosto vyhovuje a bohatě stačí jeden Dobrý hostinec nebo Maggi v pytlíku. Je to instantní jídlo – těstoviny a usušená omáčka. To vše se nasype do čtyř deci studené vody a pak pět minut pomalu prohřívá, až jsou těstoviny měkké.
HYGIENA, BEZPEČÍ A ZDRAVÍ
Beru s sebou hlavně repelent a tekuté mýdlo. Repelent používám jen proti komárům – klíšťata na mě nejdou. No a mýdlo? Celkem mi smrdí nohy a nechci si zasmradit spacák, takže nohy večer před spaním trochu omyju. Taky po kadění a to nejen v přírodě si zadek radši opláchnu, pokud je možnost. Takže mýdlo je pro mě fakt nezbytnost. K čištění zubů používám na čundrech zásadně pouze žvýkačky, co mám přibalené v LÉKÁRNIČCE.
ČELOVKA je pro mě taky nezbytnost. Sice mám v kapse kalhot většinou záložní SVÍTILNU, ale ta není tak praktická a tentokrát ji nechám doma.
Jelikož není toaleťáku nikdy dost, mám i v batohu zhruba tři až čtyři metry.

VAŘENÍ
Základem setu na vaření bude dvoulitrová PETka, hliníkový jídlonosič s víčkem a lihový vařič. Potom si beru (tentokrát malý) hrníček, dřevěnou lžíci a lahvičky s lihem. Jsou to takové ty, co dostanete v hotelu se sprchovým gelem nebo šampónem. Na každou snídani i večeři mi stačí s jistotou lahvička. Mám jich celkem pět. Ještě mám celkem dost lihu (víc jak dvě lahvičky) uvnitř vařiče, takže to mám i s rezervou. No a pro jistotu mám i zapalovač.

OSTATNÍ VĚCI MIMO BATOH
Tyhle věci se do obsahu batohu nepočítají, protože je mám na sobě standardně a nikdy je z kalhot nevyndávám a do batohu nedávám.
- OPINEL – podle mě nejgeniálnější nůž na jídlo
- peněženka s doklady
- KŘESADLO a klíče
- kapesník
- toaleťák (omylem jsem ho ve videu pod článkem nazval záložním, tenhle je fakt hlavní a mám ho v kalhotách vždycky) – jsou ho zhruba tři metry
- šátek
- auto
CO BUDU MÍT NA SOBĚ
Tenhle seznam bude hodně krátký. Tričko, klobouk, kraťasy, tenké a tlusté ponožky, trenky a pohory. To je všechno. Víc nepotřebuju.
I v létě dost často používám kalhoty, jen u nich mám vykasané nohavice nahoru. Vypadám sice jak jouda z Bavor, ale to je mi šumák. Hlavně, že to funguje. Takže nemusím mít na den kraťasy a při chladnějších večerech jen skasám nohavice.
Tady jsem se ale rozhodl jít fakt nalehko, takže jsem zvolil pracovní kraťasy. Mají dost kapes, takže do nich v pohodě dám všechno, co potřebuju mít u sebe. I když večer třeba dost klesne teplota, vždycky mi stačilo mít teplo na chodidla a na vršek, nohy jsem mohl mít klidně holé.
VLASTNÍ BALENÍ
Aby bylo vidět, že to není trik a že se opravdu do těch dvacet litrů vejdu, rozhodl jsem se natočit krátké video. Takže tady ho máte (a za ty občasný bláboly se omlouvám):
Pro někoho s sebou tahám ještě spoustu nesmyslů a pro někoho je to zase nepředstavitelně sparťanská výbava. Vzpomněl jsem si na své jinošské roky, kdy jsme s sebou nebrali skoro nic.
Jednou „v pravěku“ jsem si ani nebral batoh – do obalu od spacáku jsem narval pěnovou karimatku i spacák; na sebe hodil jen kraťasy, triko a kristusky, do kapsy peněženku a stopem vyrazil z Vrchlabí směr Jinolické rybníky. Je pravda, že jsme tam po shledání trávili víkend pouze v okolí kiosku, odkud jsem si půjčil i „bagr“ (lžíci) – kluci měli kotlík a kilák odtud byla sámoška, ale nic víc jsem nepotřeboval.
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD. Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku. Pod čarou jsou odkazy na podobná témata, stačí na ně klinout. |
Ahoj! Jsem rád že seš opět zpátky, těším se na další zajímavé příspěvky. Ať se daří! Jarda z Ostravy
Ahoj Jardo, moc díky. Budu se snažit 😉
Super super … já bych tohle nedal. Sice mám taky jen pár věcí, ale tady už je dost znát, jak ultra small a light jsou ty věci co máš 😉
Peří jeho holt peří 😄
Super, to je dokonalý! Až zase budu přemýšlet, jak se narvat do mýho 46l ospreye, vzpomenu si na toto! Když se chce, tak to jde 🙂 děkuju
😄
Jako vždy, máš to dobře vymyšlený a otestovaný.
Děkuju Pavle.
Jojo tohle skládání hlavolamu znám se svojí velkou polní vz.60 to zažívám skoro pořád od té doby co jsem si jí z nostalgie opět vytáhl jak na jedno denní tak i delší výlety a potlachy. Každopádně v tomhle článku je napsáno vše tak přehledně že ho asi začnu doporučovat všem co se budou ptát co potřebujou na… Číst vice »
Tak to mě moc těší Martine, že tě tak článek zaujal natolik, že ho chceš posílat dál.
Měj se.
Hoj Bošku! 1) Do tohohle batohu jsem se zabalil na petidenni dovolenou v zime, ale spal jsem teda v penzionech 😀 Jinak bezne chodim ven se Zalesakem od JuBo. 2) Dik za ten napad s mletim vlocek, jim je skoro kazdy den k snidani a v praci nemam tolik casu si ty normalni pripravit, takze se cpu instantnima kasema plnyma… Číst vice »
Ahoj. Jo umletý vločky se nasáknou fakt rychle.
Ony se i prodávají, ale proč vyhazovat nekřesťanský peníze, když si to za pár vteřin umeleš doma včetně oříšků.
A pak to v kutru promícháš se všema ingrediencema a v případě domácí snídaně to z toho můžeš rovnou sníst …
Ahoj Bošku!
super ze jsi zase něco pustil do světa …. A zase jsi nezklamal. At se daří . dada
Čus Daďo.
Pustil, ale poslední dobou nějak nemám morál na další články.
Teda články jsou připravený, jen realizace a pak fotodokumentace pokulhávají,
no spíš se nehnou z místa … zatím. Ale snad se trochu zmotivuju.
Měj se. Bošek.
Ahoj, no také jsem nezkoušel spát ve spacáku v teplotě 10. A najednou na Sibiři -12 a my jen letní spacák. A nebyla to jedna noc, ale cca 12 nocí. Konečně jsme zažili ten pocit polárníků. Kdy se celou noc klepeš zimou a ráno se probudíš a máš modrý prsty u nohou a rukou a modrý… Číst vice »
Čau Dane, tak to je masakr.
Sice mám rád zimní kempování, ale užít si klepání kosy – na to mi stačí vždycky jedna až dvě noci po „X“ letech,
kdy extrémně mrzne (-20°C a míň). Jinak rozhodně preferuju teplej zimní spacák, jsem nějakej zimomřivej.
Tak ať se ti daří i nadále užívat si pocity štěstí.