Moje řezbářská sada do lesa

---

Před pár lety jsem ve svém lesním přístřešku začal u ohýnku vyřezávat, abych si zkrátil dlouhou chvíli a taky, abych si zlepšoval dovednost práce s nožem.

Pár věcí se mi myslím povedlo a nafotil jsem je. Jsou shromážděné v mé SBÍRCE.

Jelikož všechny mé výtvory vznikají „na koleně“, tudíž nejsou nikde přidělané či skřípnuté a držím je pouze v ruce, je tomu přizpůsobená i moje řezbářská sada a četnost používání jednotlivých nástrojů.

Teď vás chci s nimi seznámit:

---

NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ VĚCI

SKLÁDACÍ PILKA

Vždycky najdu nebo uříznu někde celou větev, musím z ní oddělit jen tu část, kterou právě pro svůj výtvor potřebuju.

K tomu je samozřejmě pilka ideální. Dalo by se to i odsekat, ale proč to dělat komplikovaně a neesteticky, když stačí pár tahy tu danou část uříznout.

Více o ní píšu TADY.

---

PARANG

Na hrubé opracování je nejlepší sekera a speciálně tesařská nebo řezbářská. Sekeru bohužel nemám, ale s tímhle mazlíkem je to taky v pohodě. Možná časem nějakou tu sekeru pořídím.

Více o něm píšu TADY.

---

WOODLORE

Pokud se mi nepodaří polotovar vysekat parangem do požadovaného tvaru nebo se bojím, že bych sekl moc hluboko, nastupuje Woodlore. Je stavěný na hrubší i jemnější práci. Má scandi výbrus, takže je hodně řezivý.

Celkově je to můj nejpoužívanější nůž, ale na vyřezávání se mu snažím vyhnout. Ne, že bych mu nevěřil, ale snažím se dříve zmíněným parangem udělat pokud možno co nejvíc práce. Ono sekáním to jde o hodně rychleji než odřezáváním.

Více o něm píšu TADY.

---

ŘEZBÁŘSKÝ NŮŽ

Z pohledu řezbařiny je to můj nejpoužívanější nástroj. Tahle Mora je prostě zázrak za pár peněz. Má ideální délku čepele, její tloušťku, výšku i úhel výbrusu, vymysleli ji dokonale. Navíc má třívrstvou čepel a skvěle dlouho vydrží ostrá jak břitva. Univerzální ručka umožňuje bezproblémové přehmatávání a soudkovitý tvar skvěle sedí v ruce.

Jediné, co jsem vylepšil, je tvar hřbetu čepele. Byly na něm celkem ostré hrany, které jsem po několikahodinovém řezání cítil v přitlačujícím palci druhé ruky. Takže jsem hrany zaoblil a je klid.

---

OBTAHOVACÍ PRKÝNKO

Je jasné, že ostří nožů nevydrží jako žiletka věčně. U vyřezávání je jeho ostrost dvojnásob důležitá a to nejen kvůli pracnosti a přesnosti řezání, ale taky kvůli bezpečnosti při práci. Takže prkýnko s sebou tahám stále a zhruba jednou za řezbářský večer nože obtáhnu na kůži se zelenou brusnou pastou.

Více o něm píšu TADY a o vylepšení prkýnka TADY.

---

VERSATILKA

Pokud chcete alespoň uspokojivý výsledek jakékoliv vyřezané věci, bez tužky se neobejdete. Je potřeba si předkreslovat hrubé a pak i některé čisté tvary. Jde zejména o osovou souměrnost a vymezení hranic, kam až chcete řezat.

Z počátku jsem uvažoval nad obyčejnou tužkou. Ale bál jsem se častého ořezávání, protože se samozřejmě v batohu nebo v kapse věci hýbou, naráží do sebe a tak je snadné tuhu nebo nedejbože celou tužku zlomit. Versatilka je ideální v tom, že je kovová a prakticky nezničitelná. Navíc si můžete s sebou v jednom balení nést několik druhů a barev tuh a podle potřeby je vyměnit. Já nejčastěji používám černou měkkou tuhu.

---

ČELOVKA

Do svého přístřešku, kde moje výtvory vznikají, chodím dost často za tmy. Když jdu za světla, kochám se tam okolním životem až do setmění a vyřezávat začnu stejně až za tmy. Na hrubou práci stačí světlo ohně nebo petrolejky, ale na detaily je to už málo. Navíc se se sníženým osvětlením zvyšuje riziko pořezání a to nechci riskovat.

Většinou mám nastavený nejnižší výkon čelovky a sem tam si ho zesílím, třeba na focení nebo na úplné detaily.

Více o ní píšu TADY.

---

ŠMIRGLPAPÍRY

Ty jsem většinou s sebou nenosil, ale asi začnu. Používám je na každém výrobku, ale až doma. Z jednoho pohledu je lepší brousit výtvory až doma, protože doma je už druhý den dřevo vyschlé a jde lépe brousit. Na druhou stranu se mi výtvory na fotkách u ohně moc nelíbí, jsou takové nedodělané a chlupaté. Prostě to nožem ještě neumím vyřezat tak, abych na ně šmirglem už nemusel sáhnout.

Píšu sice šmirglpapíry, ale používám v podstatě jen jednu hrubost a tou je 220 grit. Nyřezaná věc není už chlupatá a na druhou stranu se neleskne jak psí kulky. To je pro můj pocit tak akorát.

---

PASTA NA KONZERVACI

Kdysi dávno mi dal kamarád pastu ze včelího vosku a lněného oleje. Tenkrát jsem se ho blbec nezeptal, v jakém poměru. Ptal jsem se ho na to nedávno a on mi řekl, že si to už nepamatuje, že to dělá od oka. No, nepraštili byste ho? 🙂

Proč ji vlastně používám? Protože neošetřené dřevo hnusně zešedne a ztratí se i jeho kresba. Když vyřezanou věc namažu touhle pastou, tak vylezou léta, celé to malinko zežloutne a pak už je to pořád stejné. Jeden z prvních mých výtvorů KULIČKA V KLECI mám v práci na stole dva roky a je stále stejná, jako, když jsem ji vyřezal.

A navíc ta pasta mi strašně voní, na rozdíl od mé manželky … teda ta mi taky voní, ale jí nevoní ta pasta 🙂 .

---

MÉNĚ POUŽÍVANÉ VĚCI

ŘEZBÁŘSKÝ MININŮŽ

Myslím, že se mi povedl. A proč o něm píšu, že je méně používaný? Zaprvé ho mám ze všech nástrojů nejkratší dobu a za druhé jsem po jeho výrobě ještě nedělal tolik detailních věcí, jak jsem předpokládal.

Ale jeho čas přijde, vím to na sto procent. Mám s ním v plánu vyřezat spoustu věcí, takových, které s ostatními noži nedokážu. Ale zatím musí vyčkávat v brašně.

Více o něm píšu TADY.

---

SPOON KNIFE

Spoon knife – lžícový nůž. Kolik já jsem s ním vyrobil vlastně lžic? Dvě! Jen dvě. A jednu misku. Ale taky se dočká a vy snad s ním ;-).

---

No a to je celá moje sada na vyřezávání do lesa. Jsou i další věci, které mou řezbářskou sadu ještě rozšiřují, ale ty používám jen doma – o tom ale až jindy.

---

HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.