Keltská spona
Zhruba před rokem jsem zveřejnil příběh o keltské sponě a zimním oblečení vytvořeném pomocí této spony, kousku tkalounu a vlněné deky.
Odkaz najdete až na konci tohoto článku. Pokud vás to zajímá, stačí dole kliknout na moje logo. Sponu jsem se rozhodl vyrobit ještě jednou a postup výroby nafotit.
Takže tady je:
-
- měděný drát o průměru 2,3 mm o délce asi 20 cm
- měděný drát o průměru 4,2 mm o délce asi 10 cm
POUŽITÉ MATERIÁLY
NÁŘADÍ
-
- kladívko
- gumová palička
- štípačky
- svěrák
- „kovadlina“ – ta není úplně potřeba, lze použít plošku svěráku
- tyč nebo trubka o průměru trochu menším, než chceme výsledný průměr spony
- šmirglpapír
POSTUP VÝROBY
Ze všeho nejdřív jsem si ještě v bužírce dráty paličkou srovnal.
Potom jsem bužírku sundal a ještě doladil holé dráty tak, aby byly jakž takž rovné. Šmirglem jsem sbrousil patinu, která postupem času vznikla na letitých drátech, i když byly pod bužírkou.
Tlustší drát jsem pomocí paličky a trubky sevřené ve svěráku začal postupně ohýbat a v některých místech zase narovnávat, až jsem dosáhl celkem slušného kruhového tvaru. Průměr spony jsem takhle vytvořil asi pět centimetrů velký.
Štípačkami jsem přečuhující konec uštípl tak, aby vznikla mezera asi centimetr široká. Záleží na každém, jak si ji udělá širokou. Podle mě je ten centimetr tak akorát. Užší mezera je nepohodlná pro protažení trnu a široká zase není tak hezká.
Jeden konec spony jsem rozklepal kladívkem. Před rozklepáním jsem ho nijak neupravoval, to přijde až na závěr. Rozklepávat jsem se ho snažil pozvolna a pokus možno tak, aby plocha byla rovná s předkem. Konec zploštění jsem nechal asi milimetr tlustý. Druhý konec drátu jsem zatím nechal bez povšimnutí.
Pak jsem vzal tenčí drát a jeho asi centimetr a půl dlouhý konec jsem zploštil opět kladívkem. Zase asi do tloušťky jednoho milimetru, ale po celé délce zploštění.
Hrotem kladívka jsem začal zploštělou část tenčího drátu ohýbat do „U“. Nešlo to úplně, musel jsem mu pomoct i z vnější strany, ale nakonec to vypadalo podle mých představ.
Tenčí drát jsem nasadil účkem na tlustší a doklepal ho kolem dokola. Objímka z tenčího drátu by se neměla moc viklat, ale ani nesmí být moc těsná, aby s ní šlo pohybovat po celém obvodu spony. Je to potřeba otestovat, zejména v případě, že jste při rovnání drátu spony nebyli úplně důslední. Pokřivený drát spony totiž znesnadňuje pohyb drátu „trnu“. I z tohoto důvodu jsem si nechal zploštění druhého konce spony až na konec, aby se případně dal trn svléknout a porovnat mimo. Ale nebylo to potřeba.
Nastala chvíle rozklepání právě toho druhého konce spony. Postupoval jsem úplně stejně jako u konce prvního a snažil se je pokud možno udělat souměrně. Spona je nahrubo hotová a teď dodělám trn. Štípačkami jsem volný konec uskřípl asi centimetr od spony. Je lepší ho udělat takhle přesahující, zkrátit ho můžete vždycky, když vám to nebude vyhovovat.
Uskřípnutý konec trnu jsem ze všech stran poklepal kladívkem, aby vznikla špička. Nemusí být úplně ostrá, to se doladí šmirglem.
No a je tu finále. Oba konce spony jsem šmirglem jakž takž zakulatil a doladil nerovnosti. Na trnu jsem zaostřil špičku a je hotovo.
A takhle vypadá spona na vlněné dece, pro takovou nebo podobnou tkaninu je spona určená.
Výsledek není tak hezký jako v případě první spony. Tam jsem si dával hodně záležet. Ale i tak jsem spokojený, protože jsem tuhle druhou zvládl v daleko kratším čase. Pokud bych měl mít jen minimum nástrojů, myslím, že by mi stačil nůž, kladivo a kus rovného železa s ostrou hranou. Estetika by sice šla ještě víc do háje, ale spona by byla funkční.
No a to je všechno.
Tady je v úvodu slíbený odkaz na únor 2019:
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.