Řezbářský mininožík

Řezbářský mininožík

V lese docela často vyřezávám a moje Mora 120 je na to dokonalá, tedy téměř. Některé detaily se s ní dají sice udělat, ale dost krkolomně – musím ji držet za čepel, abych byl co nejblíže ke špičce. Takže jsem potřeboval nůž s opravdu krátkou čepelí. Kupovat se mi nechtělo a tak jsem se rozhodl ho vyrobit.


Nejdřív jsem okoukal na internetu tvar mému srdci nejbližší, pak si ho trošku přizpůsobil na svoji ruku a podle svých představ.

Na počítači jsem si tvar přesně nakreslil a začal vymýšlet materiály, ze kterých nůž vyrobit. V práci jsem sehnal kousek rychlořezné oceli na soustružnické upichovací nože o tloušťce dva milimetry. Jako jistící čepy jsem použil obyčejné hřebíky. Jedno z mých nejoblíbenějších dřev je švestka a mám jí náhodou asi kubík doma na topení, odsekl jsem ze špalku dva kousky. Aby nůž nebyl tak monotónně hnědý chtěl jsem udělat střední vložku co nejsvětlejší a doma jsem měl schovaný kousek bezu, takže pro tenhle účel ideální dřevo.


Čepel a díry v ručce mi nahrubo “vyprskal” na elektro-obráběcím stroji kamarád a já si ji pak doladil na šmirglech a pastě tak, aby holila. Dřívka jsem z jedné strany ohobloval, abych měl rovinu. Na ni jsem obkreslil vystřižený tvar a nahrubo ořízl pilkou.


Pak přišel na řadu šmirgl. Zjistil jsem, že mi vyhovuje na dřevo víc než rašple nebo pilník. Abych měl rovinu, přilepil jsem ho oboustrankou na starou nohu od stolu. U prostředního dílu z bezu jsem potřeboval dodržet přesnou tloušťku, tak jsem po obou stranách šmirglu nalepil “vymezovače” a bezové dřívko jsem nalepil oboustrankou na druhou nohu. Fungovalo to skvěle.

Do švestkových bočnic jsem podle čepele vyvrtal dírky, složil jsem vše dohromady “nasucho” a společně vybrousil výsledný obrys.


Namíchal jsem epoxid, napatlal styčné plochy i hřebíky, vše složil dohromady a nechal ve svěráku den schnout.

Druhý den jsem vybrousil finální tvar. Zjistil jsem, že je v jednom místě dírka po nějakém dřevokazném hmyzu, tak jsem dírku zasypal brusným švestkovým prachem a zakapal vteřiňákem. Po chvilce jsem celou ručku dohladil čtyřstovkou a tisícovkou šmirglem, napatlal pastou ze lněného oleje a včelího vosku a nakonec vyleštil proužkem rifloviny.


No a je hotovo, není to dokonalé, má to mouchy, ale je to můj výtvor. Z nožíku mám opravdu radost, řeže fakt skvěle. Zařezává se někdy až moc, musím se s ním naučit ještě pracovat a pak ho zapřáhnu na nějakém výrobku. Na švestce díky leštění krásně vylezla kresba i barva, takže i na pohled je super.

PS: ještě se v budoucnu chystám na kožené pouzdro, ale o tom až zase někdy jindy …



Jestli tě zajímá tohle téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je na podobná témata odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za lístečky. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.

Líbil se ti článek? Dej palec nahoru.
Chceš poslat článek dál přes Facebook? Klikni na Sdílet.

Pokud se budeš chtít na něco zeptat, napiš mi e-mail na adresu: info@boskuvsvet.cz