Řezbářský mininožík
V lese docela často vyřezávám a moje Mora 120 je na to dokonalá, tedy téměř. Některé detaily se s ní dají sice udělat, ale dost krkolomně – musím ji držet za čepel, abych byl co nejblíže ke špičce.
Takže jsem potřeboval nůž s opravdu krátkou čepelí. Kupovat se mi nechtělo a tak jsem se rozhodl ho vyrobit.
PŘÍPRAVA a MATERIÁLY
Nejdřív jsem okoukal na internetu tvar mému srdci nejbližší, pak si ho trošku přizpůsobil na svoji ruku a podle svých představ.
Na počítači jsem si tvar přesně nakreslil a začal vymýšlet materiály, ze kterých nůž vyrobit. V práci jsem sehnal kousek rychlořezné oceli na soustružnické upichovací nože o tloušťce dva milimetry. Jako jistící čepy jsem použil obyčejné hřebíky. Jedno z mých nejoblíbenějších dřev je švestka a mám jí náhodou asi kubík doma na topení, odsekl jsem ze špalku dva kousky. Aby nůž nebyl tak monotónně hnědý chtěl jsem udělat střední vložku co nejsvětlejší a doma jsem měl schovaný kousek bezu, takže pro tenhle účel ideální dřevo.
ČEPEL a HRUBÝ TVAR RUČKY
Čepel a díry na uchycení k ručce mi nahrubo „vyprskal“ na elektro-obráběcím stroji kamarád a já si ji pak doladil na šmirglech a pastě tak, aby holila. Dřívka jsem z jedné strany ohobloval, abych měl rovinu. Na ni jsem obkreslil vystřižený tvar a nahrubo ořízl pilkou.
TVAR RUČKY NA ČISTO
Pak přišel na řadu šmirgl. Zjistil jsem, že mi vyhovuje na dřevo víc než rašple nebo pilník. Abych měl rovinu, přilepil jsem ho oboustrankou na starou nohu od stolu. U prostředního dílu z bezu jsem potřeboval dodržet přesnou tloušťku, tak jsem po obou stranách šmirglu nalepil „vymezovače“ a bezové dřívko jsem nalepil oboustrankou na druhou nohu. Fungovalo to skvěle.
Do švestkových bočnic jsem podle čepele vyvrtal dírky, složil jsem vše dohromady „nasucho“ a společně vybrousil výsledný obrys.
Namíchal jsem epoxid, napatlal styčné plochy i hřebíky, vše složil dohromady a nechal ve svěráku den schnout.
ZAOBLENÍ a DOLADĚNÍ
Druhý den jsem vybrousil finální tvar. Zjistil jsem, že je v jednom místě dírka po nějakém dřevokazném hmyzu, tak jsem dírku zasypal brusným švestkovým prachem a zakapal vteřiňákem. Po chvilce jsem celou ručku dohladil čtyřstovkou a tisícovkou šmirglem, napatlal pastou ze lněného oleje a včelího vosku a nakonec vyleštil proužkem rifloviny.
GALERIE:
… kliknutím zvětši.
No a je hotovo, není to dokonalé, má to mouchy, ale je to můj výtvor. Z nožíku mám opravdu radost, řeže fakt skvěle. Zařezává se někdy až moc, musím se s ním naučit ještě pracovat a pak ho zapřáhnu na nějakém výrobku. Na švestce díky leštění krásně vylezla kresba i barva, takže i na pohled je super.
PS: ještě se v budoucnu chystám na kožené pouzdro, ale o tom až zase někdy jindy …
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.