Man’s Cave

Man’s Cave

Nejdřív mě napadlo tenhle článek napsat jen jako krátkou omluvu. Proč omluvu? Protože mi připadá už asi jako sto let, co nevyšlo nic nového. A taky proto, že bohužel nepočítám, že v nejbližší době něco vyjde. No, ale pak jsem si řekl, že bych vám měl podat i vysvětlení toho, co se teď vůbec děje a bude dít s Boškem a jeho světem.

Takže tady to je:


PROČ JE NÁZEV ČLÁNKU: MAN’S CAVE

Začnu úplně od začátku, jak jsem k tomu názvu přišel. Hrozně se mi líbí americký termín Cave man. Což je doslova jeskynní muž. V přeneseném slova smyslu je to ale muž, co tráví svůj čas rád a často v dílně, tedy své jeskyni, kam utíká od reality všedního života a něco tam kutí.

Nemusí to být přímo dílna. Může to být jakýkoliv kout, kde se věnuje svým zálibám. Kout, kde má svůj klid a nikdo ho tam neruší. Taky tam nemusí kutit. Může se věnovat jiným zálibám, třeba třídění známek, preparaci hmyzu, vláčkům, čištění zbraní, … , prostě tomu, co má rád.

Man’s Cave je tedy chlapská jeskyně neboli útočiště takového muže.


MAN’S CAVE A JÁ

Já bych byl rád takový jeskynní muž, bohužel ale nemám svou jeskyni. V bytě 3+1 a čtyřčlennou rodinou to prostě nejde. Rád něco kutím, jak jste ostatně už poznali. Rád utíkám od reality, což jste jste poznali taky. Ale nemám kam. Ano, v lese v mém přístřešku je krásně. Ale nedá se tam dělat všechno a ne vždy.

Už dlouho sním o své vlastní jeskyni. A už dva roky se opravdu chystám na její realizaci. Cíleně jsem měl v plánu svou jeskyni postavit v jarním období. To je totiž celkem stabilní počasí a není vedro, které bytostně nesnáším. První rok jsem zřejmě nenašel odvahu se do realizace pustit nebo jsem byl prostě líný se do toho pořádně obout a začít. No a loni mi do toho skočila nejistá pandemická doba. Takže letos to bude můj třetí a doufám, že úspěšný pokus.


BOD ZLOMU

Letos se ale něco změnilo. Na začátku března jsem byl infikován C-19 a zůstal jsem víc jak čtrnáct dní doma. Jelikož mi v podstatě nic nebylo, měl jsem spoustu času na přemýšlení a potom i plánování stavby mé dílny, mé jeskyně.

Jistou představu jsem už měl. Hlavně o velikosti a provedení. Ale neměl jsem představu o tom, co všechno budu potřebovat. Což v podstatě platí dodnes, protože postupně zjišťuju, co všechno jsem ještě při prvotním plánování zapomněl, nebo, co musím změnit, protože prostě daný sortiment aktuálně není k dostání nebo byla moje představa na počátku mylná.

Trochu jsem si to zkomplikoval tím, že nechci stavět pouze dílnu, ale k ní i stání pro naše dva motorové miláčky, kteří nás vozí do civilizace a za prací. Obě stavby navíc budou rozdílných konstrukcí, ale budou pod společnou střechou. Sice všechno bude těžší, ale o to víc mě tahle výzva baví.


SOUČASNOST

Když jsem se tedy v březnu rozhodl do toho opravdu pustit, obul jsem se do díla s plnou vervou. Takže mi od té doby nezbývá opravdu moc času a hlavně energie jak fyzické, tak mentální na cokoliv jiného.

Opravdu hodně jsem omezil Facebook a v podstatě stopnul psaní článků do Boškova světa a hlavně kutění něčeho, o čem bych ty články psal.

Dnes jsem podle mě v jedné čtvrtině celé realizace. Mám uklizený plac na stavbu, srovnaný terén, zaměřené a vybetonované podzemní patky, na kterých to bude všechno stát.

Teď čekám, až zatvrdne beton a objednávám materiál, který postupně přichází poštou nebo pomocí jiných dopravců. Současná covidová doba mi moc nenahrává, protože musím desetkrát kontrolovat, abych na něco nezapomněl, protože spousta firem funguje jen jako e-shop a není možné si tam zajet osobně. Takže by se mi doprava hodně prodražila. Na jednom e-shopu se stavebním dřevem, který reálně sídlí necelých dvacet kilometrů od nás mají jednotnou dopravu přes čtyři tisíce a jinde to s velkoobjemovou přepravou není o moc lepší. Takže si mou obezřetnost jistě umíte představit.


PLÁN

Mám v plánu udělat všechno úplně sám. Když budu v úzkých nebo bych to svými silami nezvládl, požádám rodinu o pomoc. A, když nebude pomocná síla jedné ženy a dvou dětí stačit, teprve potom požádám kamarády. Ale doufám, že to nebude třeba. Pokud bude číst tenhle článek někdo, kdo zná mého tátu, neříkejte mu o tom prosím, chci, aby to bylo pro něj překvapení. Proto ani jeho nechci žádat o pomoc při stavbě. V nejbližší době mi snad dorazí poslední zásilka a drobnosti už případně dokoupím v nějakém železářství. Díky bohu za to uvolnění situace vládou. Snad se to zase nezhorší a ty obchody opět nezavřou.

Pokud bude pěkné počasí, mám v plánu si stavební dřevo naporcovat na přesné rozměry pod širým nebem. Děti se na to už moc těší, protože mi chtějí pomáhat. Snad jim to nadšení vydrží i při práci. Zatím to byla jen samá dřina, kdy mi pomáhal syn, ale vždycky jen na chvíli, než se mu zdálo, že ho bolí ruce. Byla to sice jen třeba půlhodinka za den, ale i za tu jsem rád. Taky jsem rád, a moc děkuju ženě, že i při svém pracovním vytížení kompletně převzala starost o děti a jejich dokopání se k učení, jejich vyhánění na čerstvý vzduch a kontrolu domácích úkolů, zatímco já si venku “hraju” s lopatou, krumpáčem, kolečkem a míchačkou. Dřív jsme se o tu nekonečnou práci drábů totiž dělili.

Doufám, že stihnu všechno připravit a rozměřit dřív, než uzraje beton v patkách a pak, že stavba mé jeskyně pofrčí rychle a bude to už jen takové Lego. Samozřejmě, že jsem připravený i na nečekané komplikace, ale pevně věřím, že nepřijdou. Udělám pro to maximum.


Takže takhle to se mnou teď je. Na chvíli jsem opustil Boškův svět, abych si ho mohl rozšířit o svou jeskyni a stal se ze mě Cave man tak, jak jsem o tom vždycky snil.

Držte mi palce, ať vše dobře dopadne a ať už ke konci května pro vás opět něco napíšu. Nám předpřipravených několik článků, jen je dotáhnout do konce. Třeba “Světlo z kanystru”, které se před časem díky mé blbosti už samo automaticky zveřejnilo. Zdaleka nebylo kompletní, proto jsem ho zase rychle schoval. Za což se ještě jednou svým odběratelům omlouvám. Ostatní to doufám ani nezaregistrovali.

Témat, která bych chtěl vyzkoušet a napsat o nich článek, mám ještě na pár let. Takže nebojte, žiju a budu tvořit a psát dál. Ale až za chvíli … až budu Cave man.


POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.

Systém bodování je následující  . . .  článek je perfektní ,  článek je kravina
Formulář na komentáře a na diskusi, nápady  či kritiku je ještě níž pod bodováním.

Jestli tě zajímají články na stejné téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za “lístečky”. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.

4.9 17 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest

11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
Jaroslav Vrána
Jaroslav Vrána
1 rok od zveřejnění

Škoda tak dlouhé přestávky,na tvé články jsem se vždy těšil,tak snad to pak znovu rozjedeš. Ať se daří. Jarda

Daniela
Daniela
1 rok od zveřejnění

Držím palce! Tvoje stránky jsem objevila teprve nedávno, takže mám pořád co pročítat 🙂

Ján
Ján
1 rok od zveřejnění

Super, držím palce, hlavne že ťa to bude napĺňať. Tu je ešte dosť inšpiráciu ktorú by som chcel skúsiť

Ondra
Ondra
1 rok od zveřejnění

Někdy jsem tak přemýšlel, jestli by bylo finančně únosné stavět dnes něco jako klenutý sklípek nebo hobití noru z klasických pálených cihel. Něco jako máš na tom obrázku, jen by to mohlo mít nějaké okno, případně vertikální světlovod. Počítám, že pálené cihly budou citelně dražší než nějaký porobeton. Znám chlápka, který “jeskyni” vyřešil dost originálně a… Číst vice »

Ondra
Ondra
Reakce na  Bošek
1 rok od zveřejnění

Já osobně mám trochu jinou vizi “jeskyně”. Nějaké betonování a ničení zdraví na stavbě, to je pro mě věc minulosti. Vlastně je to opačný extrém. Jiný týpek cca 50let, co má taky čtyřčlenou rodinu a vlastní dům, to vyřešil pomocí karavanu, ze kterého si udělal zcela plnohodnotnou poustevnu a duchovní svatyni se vším všudy. Čili… Číst vice »

Pavel Trampiik
Pavel Trampiik
1 rok od zveřejnění

Tvuj webik je proste super, ma svuj sarm!