Rusák 2

---

Od loňského jara nemůžu najít svůj nejoblíbenější vařič. Je to benzínový RUSÁK. Dost mě to mrzí. Nevím, kam se poděl. Jsou dvě možnosti. Buď jsem ho blbec nechal na zimním čundru nebo jsem ho někam zašantročil při jarním malování bytu. Pořád doufám, že se někde objeví, ale nemíním na ten zázrak čekat.

Minulý týden se mi naskytla příležitost koupit si „nového“ Rusáka. Usmlouval jsem docela rozumnou cenu. Pro někoho by to bylo zbytečné vyhození peněz, ale já vím, jaký má potenciál, takže jsem to za něj dal.

Navíc jsem prodejci navrhl, že si pro něj přijedu osobně, takže s tím nebude mít žádné starosti. Spojil jsem tedy příjemné s užitečným, nasedl na motorku a jel se projet asi sedmdesát kiláků tam a sedmdesát zpět. Projížďku jsem si fakt užil, i když jsem nečekal takový provoz.

---

RUSÁK JE DOMA

Viděl jsem, jak vypadá na fotkách na netu, trošku jsem si ho prohlédl i při koupi, takže relativně vím, do čeho jdu. Zvenčí vypadá celkem slušně. Až na pár rezivých a zespoda poškrábaných míst.

---

Horší pohled už je zevnitř, tam je koroze, kam se podívám. Asi na něj někde pršelo. Každopádně je brutálně očouzený, nevím od čeho, asi od běžného benzínu. Já používám na rozjezd vždycky líh a potom spaluju technický benzín. Za ty roky se můj původní sice malinko očoudil, ale tohle je brutus.

---

JDE SE ČISTIT

Nejdřív jsem ho celého rozebral. Co mě hodně potěšilo a je známkou toho, že nejí totálně v háji, je, že v nádržce něco šplouchá a smrdí jako starý benzín.

---

Ten starý benzín jsem tedy vylil do nádobky, přilil trochu svého a od toho nejhoršího jsem všechny díly očistil. Už to nevypadá tak strašně, že? Ale pořád je to pro mě děs a hrůza.

---

Při rozebírání a čištění hřídelky, sloužící k uzavírání a regulaci plamene se mi ale rozpadlo těsnění sevřené mezi dvěma mosaznými podložkami. Snad se mi podaří nějaké sehnat nebo vyrobit. Jinak je ten vařič k ničemu.

---

LEŠTĚNÍ

Ze začátku jsem se pokusil všechno lehce odrbat měděným kartáčem. Potom jsem na ocelové díly vzal šmirgly o hrubosti 220, 400 a 1500 grit. Stále to ale nebylo ono. Nějak se mi nelíbil ten lesk a navíc mosaz jsem šmirglem brát nechtěl. Takže jsem zkusil opatrně všechno vzít ocelovým kartáčem na vrtačce a voila, ono to fungovalo na obojí. Mosaz sice měla stále černé stopy, ale bylo to o dost lepší, než předtím.

---

Ruce jsem měl totálně jako prase, ale to mi vůbec nevadilo. Spíš jsem byl rád, že mám špínu na rukou a ne na vařiči.

---

Přišel jsem na to, že na ocelový kartáč musím víc přitlačit a pak mosaz získá lesk, aniž bych porušil povrchovou strukturu po jejím odlévání. Povrch ocelových částí jsem sjednotil taky tím ocelovým kartáčem. Zkusil jsem to i na nádržce (ta myslím je niklovaná) a to se mi taky líbilo. Dokonce jsem na tom kartáči vydrbal i řetízek a oba kroužky i jehlu, podložky a šroubek pod misku.

---

Krabičku jsem nechal v práci opískovat (díky Petře) a nastříkal ji tím samým sprejem, co jsem stříkal prvního Rusáka. Zbyl mi naštěstí sprej z minula a tak jsem nemusel nic kupovat. Ten dolík ve víčku nebyl vidět, dokud jsem to nenastříkal. Jsou to dva bodové sváry, kterými přivařili zevnitř držák na klíč. Jinak další nerovnosti a zbytky po korozi se v podstatě nikde neobjevily. Byla to jen povrchová koroze a relativně silný plech krabičky nikde nenarušila.

---

FINÁLE

Nakonec se mi v práci podařilo sehnat i těsnění, snad bude vyhovovat. Na YouTube jsem viděl, jak tam místo plochého kroužku někdo dává o-kroužek. Na dvou různých videích používali dvě různé velikosti 5×2,5 a 4,4×2,6. Ten druhý tam šel tomu člověku dát líp, takže jsem zvolil ten. Je to přesně TENHLE. Musí být z něčeho odolného benzínu, takže materiál NBR.

EDIT PO NĚKOLIKA POUŽITÍCH: těsnění totálně ztvrdlo díky teplu a začalo propouštět benzín. Po chvíli kolem osičky vyšlehl plamínek asi jako ze zapalovače. I když jsem se snažil matičku dotáhnout, nepomohlo to. Objevoval se po sfouknutí znovu a znovu. Takže jsem vařič rozdělal a na radu Jirky Randuly jsem těsnění nahradil asi dvaceti centimetry azbestové šňůry.

---

Všechno jsem poskládal do kupy, otestoval i další dvě těsnění na víčku hrdla nádržky včetně přetlakového ventilu – ten jsem jen rozebral, trošku natáhnul pružinu a pusou vyzkoušel vytvořit podtlak kolem víčka. Nic nepodcházelo, paráda. Myslím, že člověk dokáže vytvořit pusou větší podtlak než přetlak, proto jsem zvolil sání a ne foukání do protilehlé díry. Ale tohle jsem ani nefotil. Nyní už jen zbývá ostrý test.

---

No, není to nádhera? Je jako nový a navíc plně a stoprocentně funkční. Vítej v zálesácké rodině kamaráde.

---

Ještě zvažuju, jestli si vyrobím a dám na vařič ty samé samolepky, co měl na krabičce originál. Asi jo, ať to má punc historie, i když v jiném „kabátě“. Na tom prvním Rusákovi jsem měl jen ten spodní černý TROJÚHELNÍK a líbil se mi tam. Ještě mě napadlo dát si na vařič místo těch dvou svoje logo. Co vy na to? Poraďte mi dole v komentáři, ale své sympatie či antipatie k Rusku do toho prosím netahejte, díky.

---

Mám opět velkou radost, že se mi něco podařilo zachránit a zprovoznit. Kolikrát si říkám, že vývoj sice někam pokročil, ale některé staré dobré věci poslouží taky a dokonce skvěle. Sice je to kopie švédského vařiče, ale myslím, že se tohle sovětům povedlo.

Co vy, máte rádi retro nebo jedete jen v novinkách?

---

HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.