HygienaTáboření

Prasata na cestách


Abyste si nemysleli, že se na čundrech chováme jako dobytci nebo prasata, hned v úvodu to uvedu na pravou míru – tenhle článek se bude týkat hygieny.

Je jasné, že hygiena mimo domov trpí. Ať už jste na dovolené, na chatě, penzionu nebo v karavanu, vždycky to bude trošku kompromis. Nedej bože, když se vydáte na několikadenní čundr s přespáváním pod širákem. A právě o té poslední variantě chci napsat tenhle článek.

Rozhodně to ale neberte jako návod. Je to spíš popis mého přístupu a každý si musí zjistit sám, kam až s hygienou může zajít, tedy spíš klesnout a jaké zvolit kompromisy. Za těch několik desetiletí, co chodím na čundry celoročně, jsem si vybudoval svůj vlastní osobní vztah k hygieně. Takže pojďme na to.


UTÍRÁNÍ ZADKU a TOALEŤÁK

ASI NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VĚC Z CELÉ HYGIENY

Někdo se tomu možná zasměje, ale zkušení vědí. Rozhodně je důležité mít toaleťák stále u sebe a mít ho dostatek. Někdo si s sebou bere celou ruličku strčenou do igeliťáku. Tenhle balíček si pak strčí do batohu. Mně to ale přijde zbytečné, ne co se týká hmotnosti, ale zabraného místa. Já jsem vypozoroval, že mi stačí mít toaleťáku zhruba tři metry. Doma si papír vždycky odmotám z našeho třívrstvého takovým způsobem, že mám nad hlavou ruličku a odvíjím tak dlouho, než se konec papíru dotkne země.

Papír potom složím do harmoniky, strčím a uzavřu do zip sáčku. Před uzavřením ze sáčku vytlačím veškerý vzduch. Sáček okamžitě strčím do stehenní kapsy kalhot. Tak mám jistotu, že na toaleťák nikdy nezapomenu a budu ho mít vždycky při ruce. Píšu o tom už v roce 2019 v článku CO MÁM PO KAPSÁCH – papír je vidět vlevo na fotce obsahu pravé stehenní kapsy.

Obsah pravé stehenní kapsy
Obsah pravé stehenní kapsy – z článku CO MÁM PO KAPSÁCH

Proč papír nemotám, ale skládám do harmoniky? Protože pak nemusím ze sáčku vyndávat celý, ale stačí mi vytáhnout vždy jen tři čtverečky na jedno utření, potom další a tak pořád dokola, než mám zadek čistý.

Proč tohle opatření? Několikrát se mi stalo, že mi v lese sáček vypadl z ruky – člověk přecijen někdy doběhne na poslední chvíli na místo ne úplně ideální a nestojí v úplně stabilní pozici. Co si budeme povídat, na čundrech se jí ledacos, ochutnávají se místní piva a potom někdy bývá v lese trošku hoňka. Nejhorší, co se může stát, že vám vypadne celý toaleťák do sněhu nebo do mokrého mechu či trávy. Taky může třeba pršet a všechno vám zmokne. Když se mi takhle namočí zip sáček, nic se neděje, papír je stále v suchu.

Někomu se může zdát, že necelé tři metry jsou fakt málo. Ano, většinou by nestačily ani mně. Ale v podstatě každý den se občerstvujeme v hospodě, někdy i dvakrát, takže si na tamních toaletách prostě odmotám obdobné množství jako aktuální zásobu a ten svůj si nechávám jako záložní.


ALTERNATIVY TOALEŤÁKU

Dobrou papírovou alternativou se v okamžiku, kdy třeba na toaletě v hospodě momentálně papír došel (protože mě třeba kamarádi se stejným nápadem předběhli nebo ho někdo zrovna vypotřeboval) se mohou stát třeba utěrky ze zásobníku u umyvadla nebo ubrousky na stole. Může se taky stát, že cestou  navštívíme pouze kiosky, kde toalety nejsou, a tam je jedinou možností o pár ubrousků požádat. Taky se mi to už stalo.

Někoho jako prví napadnou papírové kapesníčky, ty já ale nepoužívám, mám jeden „provozní“ bavlněný a jeden záložní. Když už bych kamaráda o něco žádal, nebudou to papírové kapesníčky, ale přímo toaleťák …

Přírodních alternativ je několik. Celoročně je to potok. Pokud jsem v místě, kde teče potok, využiju ho. A to nejen v případě, že bych chtěl třeba svůj toaleťák šetřit, ale i na finální očistu. O tom ale napíšu až v další části článku.

Tekoucí voda je lepší než sníh nejen na mytí, ale i na vaření.

V zimě, pokud je, je skvělou náhradou papíru sníh. Nesmí to být ale krupice, která nedrží pohromadě. Nejlepší je lehce mokrý měkký sníh. Jak u vody z potoka nebo v případě sněhu je dobré mít u sebe buď nějaký ručník nebo pro otrlejší buď šátek nebo již zmíněný bavlněný kapesník. Mokrý zadek a potom i trenky nejsou právě příjemná kombinace na dlouhodobější přesun. Může to zajít až tak daleko, že se vám udělají opruzeniny a to fakt nechcete.

Tady se o sněhu bohužel moc mluvit nedá, v kombinaci s listím by to v nouzi šlo.

Další variantou je jak luční, tak i lesní tráva. Většinou ta lesní je jemnější. U luční dávejte pozor na ostré listy. Mohli byste si „pořezat“ nejcitlivější část zadku, pak to dost pálí.

Co moc nedoporučuju, je mech. Pokud je ho v lese dostatek a je pěkně vysoký, dá se po důkladném vyklepání nečistot použít. Většinou v mechu bývají napadané kousky kůry a jehličí. To vám pak ulpí mezi půlkami a není to vůbec při pochodu příjemné. Dost často se ale stává, že je mechu málo, je pouze na kořenech, spodcích stromů nebo pařezech. Tam všude je většinou v tenké vrstvě a opět s nečistotami. Mech bych považoval za úplnou nouzi.

Asi nejlepší varianta mechu.

Pokud máte toaleťáku jen trochu a víte, že vám nedá na celou hygienu po potřebě, doporučuju nejdřív použít trávu nebo mech a zadek dočistit tím zbytkem papíru, co máte. Vždycky si ale nechte dva útržky nepoužité. Pokud se totiž nedokážete dostatečně utřít tím, co máte, je dobré si ty dva útržky složit napůl a vložit mezi vlastní půlky, natáhnout spodní prádlo a vyrazit k nejbližšímu potoku nebo hospodě, kde dotáhnete očistu do vítězného finále. Pocit cestou nic moc, ale po několika desítkách metrů už to ani nebudete vnímat. Navíc si zachráníte i to spodní prádlo.


MYTÍ RUKOU

Tohle je věc, kterou v podstatě řeším hlavně v hospodě, dále po vykonání potřeby venku nebo před přípravou jídla. Jinak nemám potřebu nějak víc si mýt ruce. V hospodě je to super, že nemusím používat vlastní vybavení a většinou jim tam teče teplá voda.

Venku v přírodě to můžu řešit třemi způsoby. Vozím s sebou tekuté mýdlo. Dřív jsem vozil normální pevné, ale víc se mi osvědčilo tekuté. Plně jsem na něj přešel v okamžiku, kdy se mi podařilo sehnat tuhle lahvičku. Však se o tom můžete dočíst v článku NOVINKY V MÉ VÝBAVĚ – I.ČÁST.

Malinká, asi jako panák veliká lahvička s pumpičkou.

Další dvě věci, které můžu použít je gelová dezinfekce na ruce a vlhčené ubrousky. Spolu s tekutým mýdlem nosím tyhle věci stále s sebou. Ostatně jsem o tom psal v článku MOJE LEGO a taky pro ten článek nafotil tuhle fotku. Myslím že na té fotce s jistotou rozpoznáte mezi ostatními všechny tři zmíněné věci.

Gelovou dezinfekci jsem použil snad jen jednou a to, když jsem byl líný si mýt relativně čisté ruce mýdlem a přitom jsem chtěl, aby mi voněly. Víceméně ji nosím jako nouzový podpalovač. Virů se nijak neobávám.

Vlhčené ubrousky jsou super, když si ruce zamažete třeba od mastných sazí na ešusu nebo kotlíku. Taky na samotné otření právě ešusu od sazí fungují skvěle. Schválně jsem si koupil ty na intimní hygienu, nejenom proto, že jsou v malém balení, ale měly by být i jemné. Vyzkoušel je jednou i na zadek. Nechápu, jak si s tím někdo (ženy) mohou utírat přirození – i na zadku mě to dost pálilo.

Fotka z článku MOJE LEGO.

MYTÍ NOHOU

 S nohama to je jednoduché. Myju si je před spaním. Někdo si je nemusí mýt vůbec, ale mně se dost potí a pak smrdí. Takže do spacáku jdu s umytýma nohama. Pokud je voda, používám již zmíněné tekuté mýdlo a ručník. O něm taky píšu v článku MOJE LEGO. Když je dost času, nechám nohy volně doschnout na vzduchu. V nouzi nebo v zimě používám ty „jemné“ vlhčené ubrousky. Na delších čundrech nohám dopřeju po koupeli ještě komfort v podobě krému, který můžete vidět nahoře na fotce v tubě od vzorku zubní pasty (vedle dezinfekce v horní řadě).

V nouzi bych na utření nohou mohl použít i bavlněný kapesník nebo šátek.

MYTÍ ZUBŮ

Tohle bude pro někoho možná nepochopitelné, ale, pokud jsem na čundru sám nebo s klukama, tak si zuby v podstatě nečistím. Někteří pozornější si možná všimli na fotce výše, že tam mám i kartáček a pastu, ale ty používám jen v případě, že jdu na čundr s klukama i s holkama nebo se svou ženou.

Když jdeme na čundr jen s klukama, je nejběžnějsí ranní i večerní dezinfekcí dutiny ústní něco ostřejšího doma vyrobeného. V nouzi mám s sebou žvýkačky. Pro případ, že mi zůstane maso mezi zuby, mám v peněžence dentální nit.

Placatku s něčím ostřejším beru s sebou i do přístřešku.

KOUPÁNÍ

V létě, kdy jsou horké dny, nikdy nepohrdneme rybníkem, řekou nebo ani bystřinou. Potoky většinou využívám k rannímu probrání se – k opláchnutí obličeje – nebo během cesty k namočení si hlavy, ale to už fakt musí být vedro.

Letní večerní klidná řeka láká ke koupeli.

K mé hygieně na čundrech mě asi nic víc nenapadá. Kluci, co s nimi chodím, to mají asi podobně. Jsou tací, co si musí třeba čistit zuby po každém jídle, jinak by měli problémy. Ale jinak jsme tak trošku prasata všichni. I s ženskou intimní hygienou mám zkušenost a pomáhal jsem několikrát ohřívat vodu, aby se dotyčná mohla v ústranní umýt. Ale obecně čistota není na čundrech mou prioritou.

Jak to máte vy? Nebo vy úplní začátečníci, jak si představujete, že bude vaše hygiena na čundru probíhat?


HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.

4.8 10 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest

6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
Dada
Dada
1 rok od zveřejnění

Ahoj Bošku! Dekuji za super clanek… zese me moc pobavil Dada

dav
dav
1 rok od zveřejnění

Palec nahoru za tenhle článek, díky zkušenostem z ultraběhů vím, co dokáží zaschlé krystalky soli na místech častého otěru. Jako potivec jsem často vypadal jako po návštěvě SM salonu. Takže omývat a mazat jak to jen jde. Několikrát za den měním triko, použité mi visí zvenku na báglu (nosím kolíčky) a schne. Čistý zadek je prvním… Číst vice »

Ondra
Ondra
7 měsíců od zveřejnění

Je to zvláštní, jak jsme jako lidstvo zdegenerovali. Žena je po všech stránkách výrazně blíže přírodě, fyzickému a tělesnému, než muž. Přesto je po pár dnech bez sprchy někdy až nepříčetná. Jak to asi tak po ty tisíce let řešily přírodní národy ? Třeba ty za polárním kruhem ? Tam se žádné navoněné kapesníčky ani… Číst vice »