Krabička proti trudomyslnosti
Trudomyslnost na vás může sednout ze tří důvodů. První je ten, že se vám něco rozbije, rozpáře nebo roztrhne. Druhý je ten, že nemůžete dělat to, co jste měli v plánu. A třetí je, že se začnete nudit.
Moji krabičku tedy hezky popořádku popíšu:
KRABIČKA
Je lehká a plastová. Pod víčkem mám (stejně jako v hygieně a lékárničce) adresu a telefonní čísla na ženu a tátu. Jelikož je krabička téměř průhledná, je lístek čitelný z venčí. Dále ve víčku mám dvě věci, co s obsahem nijak nesouvisí – čistý papír na psaní a pytel na odpadky – pytlů není nikdy dost, protože bordelu po „lidských prasatech“ je po lese spousta.
OBSAH
OPRAVÁRENSKÁ ČÁST
I když nepředpokládám, že by se mi mohlo něco pokazit, třeba knoflík může upadnout vždycky. No jen si přiznejme, kdo z nás před cestou prohlíží knoflíky, jestli už není čas je přešít? Já tedy ne. Proto mám s sebou malé šitíčko.
Jelikož mám nafukovací karimatku Therm-A-Rest, je zde i nebezpečí, že si ji propíchnu a spal bych na tvrdé zemi. Sice se mi to v běžném provozu nikdy nestalo – je fakt hodně odolná – ale už jsem si ji jednou díky nedbalosti a lenosti propíchl zubem skládací rámové pily. Jsem fakt pako a dodnes si to vyčítám. Nicméně originální sada na opravu v mé krabičce to vyřešila a záplata drží perfektně dodnes.
V lese často vyřezávám a řezbářské nože je potřeba mít stále perfektně ostré. Takže to je jakoby taková oprava ostří, proto se o tom v tomhle článku zmiňuju. Nosím s sebou oboustranné brusné a obtahovací prkýnko (to tedy není v krabičce, takže o něm bude řeč až jindy v sólo článku). Zpátky k věci – mám v krabičce čtyři kalené hřebíčky, které mohu natlouct do špalku nebo pařezu a mezi ně prkýnko vsadit. Nůž tak můžu snadno nabrousit nebo obtáhnout. Je to rozhodně šikovnější, než to dělat na koleni, i když to taky někdy praktikuju. Hřebíčky zase v pohodě vytáhnu, protože se hned neohnou jako klasické.
Už se vám někdy utrhlo „držátko“ u jezdce zipu? Mně jednou, strašně blbě se s ním pak manipuluje. Z tohoto důvodu s sebou nosím dva kroužky na klíče. Ale mohou se hodit třeba i na výrobu nouzové rámové pily.
Poslední „opravárenskou“ položkou je jednobřitá pevná žiletka. Někdo nosí skalpel, ale já mám několik těchto žiletek doma a tak jsem jednu přihodil do krabičky. Žiletku jsem využil zatím na opravu funkčnosti ruky – na rozříznutí kůže na prstu, kdy se mi tam zalomil trn a nešel jehlou vyďoubat (asi měl nějaký háček). Jednou jsem to vytažení kdysi ignoroval, ale začalo mi to hnisat, tak si radši už hraju na řezníka. Možná, až v řezbářství postoupím dál a budu dělat detaily.
KUTILSKÁ ČÁST
Spíše hračkou je sedlářská jehla a něco jako dratev. Na normální šití se jehla použít nedá – má tupou špičku – ale mám v plánu si něco z kůže spíchnout v lese.
Druhou částí pro účely tvoření (třeba finské svíce, ale i jiných věcí) je vázací drát. Ale i na opravu či přidrátování některé součásti výbavy by se mohl hodit. Proto je také v této krabičce.
Nevím, jestli je to úplně nutné, ale přihodil jsem do krabičky i obyčejnou tužku. Sice mám verzatilku, ale i ta se může rozbít. Téměř nikdy (kromě lékárničky) nenosím věci „co kdyby náhodou“. Ale tahle krabička je v podstatě kompletní výjimka.
ZAHÁNĚNÍ NUDY
Už se nám několikrát stalo, že jsme se špatně domluvili s kamarády a nemohli si ve vlaku zahrát naše oblíbené Prší, protože nikdo nevzal karty. Proto balíček dvouhlavých karet s sebou beru pro jistotu já už pořád. Navíc se dá Prší hrát pod plachtou nebo v hospodě, když opravdu prší a nám se do deště nechce. Krabička není vodotěsná, tak mám karty spolu s papírem a lístkem s adresou v zip sáčku.
Dalším naším oblíbeným zaháněčem nudy jsou kostky, ale ne jen tak obyčejné. Jsou potřeba jen dvě házecí kostky – mám malé cestovní – a jeden hrnek. Plechové hrnky dělají moc rámus, tak používáme můj obal od čelovky. A jak se ta hra jmenuje? Macháček. Pro ty kdo ho neznají, vysvětlím pravidla.
MACHÁČEK
POČET HRÁČŮ
Minimálně dva, maximum není omezeno. Pravidla vysvětlím na čtyřech hráčích.
HODNOTY KOSTEK
Vždy se hází oběma kostkami najednou a to dohromady dá určitou hodnotu. Vyšší číslo jsou desítky, nižší jednotky. Takže jsou tu čísla 31, 32, 41, 42, 43, 51, 52, 53, 54, 61, 62, 63, 64 a 65.
Pokud jsou na obou kostkách čísla stejná, jsou to Apači, čím vyšší dvojice, tím víc Apačů. Takže je tu jeden Apač, dva Apači, … až šest Apačů.
Nebojte nezapomněl jsem napsat kombinaci 1 a 2. To je kombinace nejvyšší a tou je Macháček.
PRAVIDLA
První si dá do hrnku kostky, zahrká a položí hrnek s kostkami na stůl dnem vzhůru, hrnek odkryje a řekne nahlas číslo, co hodil.
Druhý sebere kostky i hrnek, zahrká a položí hrnek na stůl dnem vzhůru. Tentokrát kostky neukáže, ale podívá se sám. Pokud hodil číslo vyšší, může ho s klidným svědomím říct, ale nic neukazuje. Pokud hodil nižší nebo stejné, musí zalhat a říct co nejpřesvědčivěji číslo vyšší, opět nic neukazuje.
Třetí řekne „Věřím“ nebo „Nevěřím“ podle toho, jak se mu zdá vyslovená kombinace pravděpodobná.
-
- pokud věří, sebere kostky aniž by se na ně podíval a postupuje stejně jako před ním druhý.
- pokud nevěří, kostky se odkryjí. Pokud je tam to, co druhý nahlásil, tak třetí vypadává ze hry. Pokud tam kombinace není, vypadává druhý.
Čtvrtý pokračuje jako třetí před ním.
První pokračuje stejně jako čtvrtý … a tak dále.
Pokud někdo hodí Macháčka, hrnek s klidným svědomím odkryje, protože ho následný hráč nemůže přehodit a ten automaticky vypadává.
Nyní se hraje v počtu o vypadlého hráče méně až do finále.
Snad jsem to napsal co nejsrozumitelněji. Rozhodně doporučuji si s sebou nějakého zaháněče trudomyslnosti brát a tyto dvě kostky opravdu nic neváží a nezaberou žádné místo.
U Macháčka je opravdu legrace.
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.