Držák na kotlík

Držák na kotlík

Rozhodl jsem se, že můj původní držák přenechám jenom lampičce nebo petrolejce. Pokud máte zájem, tak ve dvou článcích píšu o mnou vyrobené LAMPIČCE a o darované PETROLEJCE.

Takže jsem si musel vyrobit držák nový. Chtěl jsem po něm v podstatě to samé, co po starém. A co to je?


POŽADAVKY:

  • aby byl v rámci přístřešku mobilní (možnost uklizení, když ho nepotřebuju)
  • aby se dala nastavovat jeho výška a úhel natočení
  • aby unesl minimálně dvě kila
  • aby dosahoval od krajní vzpěry závětří (nosný kůl) ke středu ohniště
  • abych na něj nemusel materiál shánět nikde daleko, jen okolo přístřešku
  • aby byl ze suchých stromků či větví (nechci ničit něco živého)

POSTUP VÝROBY

SBĚR MATERIÁLU

Pro mě ideální dřevina z místních zdrojů je krušina olšová. Má pevné dřevo, které hned neshnije. Jejího náletu je kolem přístřešku celkem hodně. I mladé stromky tam zasychají, tedy ne úplně, ale třeba třímetrový kmínek je celý suchý a u země jsou nové výmladky.

Pobíhal jsem po lese a hledal vhodnou větev či kmínek, jaké jsem našel a použil na minulý držák. To je však nedostatkové zboží, protože jde o specifické rozvětvení a ve vetší velikosti, jakou chci mít nyní, v lese prostě nic není.

Takže jsem musel improvizovat a původně zamýšlené rozvětvení si vytvořit z více větví. Co jsem teda nyní potřeboval a následně hledal?

  • vidličku – ta je celkem v pohodě. Jde o rozvětvení, kde není pokračování kmínku nebo je a musím ho odstranit. Poštěstilo se mi a já sehnal krásně souměrnou vidličku bez středu. Rovná část byla bohužel krátká, takže jsem potřeboval její prodloužení.
  • prodloužení – je to jen rovný klacek o vhodném průměru. nic víc.
  • háček – je to odbočující asi jako tužka silná větev z kmínku, kdy se kmínek neuřízne pod rozvětvením, ale nad ním a to v dostatečné vzdálenosti.


Pak jsem potřeboval ještě pevný provázek, který mám stále u sebe (píšu o něm TADY) a samozřejmě nůž – můj milovaný WOODLORE.


SAMOTNÁ VÝROBA

Vidličku jsem zkrátil tak, aby rozdvojení pohodlně dosedlo na budoucí opěrný kůl a přitom, aby nepřečuhovalo.


Háček jsem zkrátil stejným způsobem a špičku u rozdvojení odstranil a zakulatil.


Druhý konec vidličky je potřeba prodloužit, takže jsem seřízl jak konec vidličky, tak jeden konec rovného klacku.


Oba konce jsem k sobě svázal pevným provázkem.


Teď je potřeba napojit prodlouženou vidličku na háček. Otestoval jsem zhruba úhel, kdy bude síla od zavěšeného kotlíku působit ve směru vidličky a ne jinam. Důležité je to zejména proto, že se musí háček a vidlička na kůlu “zamknout” a nesklouzávat. A také proto, že je vidlička docela tenká a při jiném zatížení než v přímém směru se bude prohýbat a to já nechci.

Takže jsem zhruba do tohoto úhlu seřezával vidličku, několikrát zkoušel a zase ořezával, až jsem byl spokojený.


Potom jsem vidličku i háček k sobě pevně svázal.


Bohužel se úhel stažením zmenšil a držák se na kůlu vyvracel. Takže jsem ještě ze zbytku klacku vyrobil rozpěru a ve správném místě ji přivázal k vidličce a háčku.


Jelikož je držák dostatečně (možná až moc) dlouhý, mohl jsem konec háčku celý uříznout. Pro jistotu jsem ještě na konec přivázal zarážku, aby mi případně řetízek s kotlíkem nechtěně nesklouznul.


No a je hotovo. nevypadá to tedy úplně podle mých představ, ale držák plní funkci na jedničku, takže jsem spokojený. Teď už zbývá ho jen otestovat.


Jak jsem držák testoval nebo spíš netestoval, se dočtete na FACEBOOKU nebo na ZONERAMĚ. No uvidíme příště. Doufám, že bude sloužit dobře a dlouho stejně jako ten původní.

Co vy? Strkáte ešus či kotlík přímo do ohně, máte kupované rošty, dáváte je na kameny nebo máte taky nějaké své udělátko?


Jestli tě zajímá tohle téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je na podobná témata odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za lístečky. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.

Líbil se ti článek? Dej palec nahoru.
Chceš poslat článek dál přes Facebook? Klikni na Sdílet.

Pokud se budeš chtít na něco zeptat, napiš mi e-mail na adresu: info@boskuvsvet.cz