Nošení dříví do lesa
V tomhle článku bych chtěl napsat svůj názor na to, co je zbytečné nosit s sebou u nás do lesa. Je to v podstatě moje reakce na to, co vidím za „úžasné“ vybavení „bushcrafterů“ na YouTube nebo Pinterestu a podobně.
Mnohé z vás napadnou další věci, jiní budete namítat, že to a to je potřeba, ale tak už to prostě je – co člověk, to názor a taky jiné zkušenosti a zaměření.
PS: všechny obrázky jsou půjčené z internetu, protože já nic takového opravdu nemám.
BROUSEK
U hodně lidí jsem viděl v sadě do lesa brousek DC4 od Fällknivenu na nůž nebo kulatý brousek na sekeru. Nechápu. Nůž mám daleko lépe a pohodlněji nabroušený z domu a vydrží mi ostrý na několik akcí.
Buďto mají majitelé brousků potřebu si s nožem hrát nebo je materiál čepele takové bláto, že se ztupí i o chleba …
Já sice s sebou nosím obtahovací sadu, ale jen na řezbařinu, pokud si chci v lese zrovna vyřezávat. Tam s noži řežu několik hodin v kuse a je potřeba ho mít stále ostrý jako žiletka. S „tupým“ nožem se hrozně nadřete a výsledek není takový jako s perfektně ostrým.
O své brusné a obtahovací sadě píšu TADY.
TROUD
Dneska je moderní nosit do lesa kožené váčky s velkým množstvím rozličných druhů troudu (konopí a jiná rostlinná vlákna, březová kůra, hoblinky smolničky, ocelová vata, chmíří, …).
Podle mě je daleko lepší se naučit troud hledat cestou na tábořiště a snažit se vyjít z dostupných zdrojů, než mít z domu naservírovaný absolutně suchý troud. Naučí vás to více a lépe koukat kolem sebe, dále přemýšlet a improvizovat. Až jednou váček zapomenete doma, budete v pytli.
Pro mě osobně není vetší radost, než dokázat rozdělat křesadlem oheň v promočeném lese z toho, co jsem cestou sesbíral.
KPZ
Z dnešního pohledu mi připadá KPZ jako kravina. Zejména ta Foglarovská. Ta, v době, kdy vznikla, plnila naprosto jiný účel, než je na ni dnešní nahlížení. Tenkrát kluci hodně hráli různé hry na ulici a potřebovali k nim spoustu drobností. A tak, aby je nepoztráceli nebo nezapomněli, dávali si je do plechové krabičky.
Taky jsem si kdysi sestavoval KPZ. Do krabičky STR8 nebo od Energitu. Snažil jsem se do toho minimálního prostoru nacpat co nejvíc věcí včetně vlasce, olůvka a háčků.
Pak jsem si ale uvědomil, že takhle titěrné věci jsou mi v krizi na nic. Zvlášť, když je nebudu schopný třeba zmrzlýma nebo stresem roztřesenýma rukama ani z krabičky vyndat natož použít.
V současné době se kloním k tomu, že KPZ je Krabička Plná Zbytečností.
KOMPAS
Pokud je můj koníček chodit s mapou a kompasem, budiž. Ale v dnešní době navigací a GPS v mobilu a některých hodně podrobných map, je to opravdu zbytečnost.
Tedy mluvím samozřejmě o naší středoevropské krajině, kde mi prales nebrání v chytání satelitů. Navíc je u mnoha mobilů implementován magnetický kompas uvnitř a pomocí aplikace si ho snadno zobrazíte. Vidíte ho zřetelně ve dne i v noci.
Úplně se u nás ztratit a být nucen jít pouze na nějakou světovou stranu podle kompasu, abych došel k civilizaci, je podle mě téměř nemožné. Ať se vydáte jakýmkoliv směrem, nejhůře během několika hodin narazíte na silnici, železnici, vysoké napětí nebo jinou „červenou nit“, která vás zavede do vesnice nebo města.
ZÁPISNÍK
Už několikrát jsem si říkal, že by bylo super mít krásný zápisník v kožených deskách a do něj si psát poznámky nebo kreslit obrázky toho, co jsem zažil nebo viděl. Ale s jistotou vím, že bych ho zřejmě z batohu nikdy ani nevyndal, natož, abych ho něčím smysluplným naplňoval.
Možná by bylo dobré pro pozdější zjištění trasy čundru si zapisovat, kudy jsem tenkrát prošel. Ale radši si nafotím rozcestníky a díky nim trasu zrekonstruuju taky.
LANO
Na některých fotografiích „zálesáků“ jsem viděl na víku nebo po straně batohu přidělané lano. Podle tloušťky to byla „půlka“ neboli poloviční lano, tedy o tloušťce tak 7-8 mm. A hlavně o délce třeba jen patnáct až dvacet metrů.
Ať jsem si lámal hlavu jakkoliv, nenašel jsem praktické využití tohoto lana. Na přístřešek bohatě stačí padákovka a pro nějaké slaňování bych potřeboval lano rozhodně delší a hlavně další věci na slaňování, pokud tedy nejsem absolutní hazardér. Taky, co u nás musíte slaňovat? Nic! Všechno se dá lehce obejít …
PEPŘÁK
Na co proboha pepřák?! Na komáry a klíšťata nefunguje a na nic jiného sebeobranu nepotřebujete. Není po čem v lese stříkat pepřákem.
Do města proti individuím bych to ještě chápal, ale nikdy si ho kupovat nebudu. Volím preventivní cestu – vyhýbat se rizikům a předcházet jim. Vlastně to samé bych mohl napsat i o svém přístupu k pobytu v lese.
LOPATKA
Někdo ji s sebou bere, aby zakryl stopy po kadění. Neberu mu to, ale já nikdy nic takového nepotřeboval. Snad každý dokáže podrážkou boty odhrnout tu trochu hrabanky, listí nebo sněhu, aby si připravil místo potřeby a po úspěšném dokončení tu odhrabanou plochu zase zakryl původním materiálem, nebo ne?
Druhá činnost, co mě napadá, je příprava a úklid ohniště. Ještě nikdy jsem nedělal oheň na louce, kde bych musel odkopávat drn. Vždy to bylo v místech, kde tráva neroste – hlinitý nebo kamenitý terén. No a na úklid nedohořelých klacků používám svoji pánev, na kterou všechno včetně popela shrabu a odnesu do potoka, kde si pánev potom i umeju.
KNÍŽKA
Knížkou myslím prózu, nikoli encyklopedie nebo příručky a podobně.
Uvádím ji jako poslední, protože na ni nemám úplně jednoznačný názor, jestli ji s sebou někdy brát nebo ne. Proč? Protože jsem ještě nikdy nebyl sám v situaci, kdy by celý den pršelo a já nemohl nic dělat, jen trčet na místě. Vždy nás bylo v takovéto situaci víc, tak jsme si zábavu našli nebo prostě vyrazili do deště, když trochu polevil, a značnou dobu té nepohody strávili v hospodě.
Ani jsem vlastně nejel sám nikdy tak dlouho vlakem, abych se začal nudit. Vždy je co pozorovat, nejen krajinu, ale i pěkné holky a jiné atrakce uvnitř.
Chystám se sám vlakem na Slovensko, tak nějakou útlejší knížku do vlaku asi ještě zvážím a to doslova.
Co vy? Nosíte dříví do lesa?
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.