Moje jeskyně
– kapitola třetí –
OD PODLAHY VÝŠE
Podlaha je kompletně hotová a jde se na první stěnu. Na tu nejtěžší. Protože bude mít jen dvě menší okna a je to ta delší strana.
Na rám stěny jsme s Vojtou nastříleli OSB desky a vynechali místa pro okna. Klárka nás u toho kontrolovala.
Původně jsem myslel, že tu stěnu vztyčím sám, ale ani jsem si neškrtnul. Poprosil jsem tedy ženu, aby mi pomohla. Ta si bohužel ale hnula se zádama, a tak odešla domů lízat si rány a já povolal děti. Stěnu jsem dokázal zvednout jen k pasu. Pomocí podpěr, kterými děti jistily nakloněnou stěnu, jsem si dokázal odpočinout a přehmátnout tak, abych se ve dřepu dostal pod hranu a zase o kousek stěnu napřímil. Pak už jen děti brzdily zavětrovací latě tak, aby stěna nepřepadla na druhou stranu v případě nenadálého poryvu větru. Až stěna stála, zavětrování jsem přišrouboval k podlahovému rámu.
Podobně jsem sestavil i protilehlou stěnu, kde chybí jeden trámek a celá OSB deska – tam budou dveře.
S dětmi jsem celou akci se zvedáním opakoval a nakonec už to trochu začíná připomínat mou budoucí jeskyni, tedy pardon, dílnu.
Kratší stěnu už jsem zvedal sám a bez OSB desek, protože ty budou přesahovat ven přes rámy těch delších stěn.
CHČIJE A CHČIJE
Večer jsem si byl jistý, že počasí ještě vydrží, ale bohužel přišlo období dešťů. Překližky jsem musel proto odšroubovat a nechám podlahu větrat. Jak vidíte, i zadní stěna už je na místě, to jsem stihl ještě před přeháňkou. Stěny jsou přišroubované k podlahovému rámu i k sobě navzájem. Všechno krásně drží pohromadě a ani se to nehne. Tenhle americký způsob dřevostavby je opravdu super.
Večer se opět hnala další přeháňka, takže jsme až do tmy s Vojtou sháněli kdejakou plachtu a natahovali ji na stěny, abychom aspoň trochu zabránili dešti před vniknutím na podlahu.
Už za deště a za úplné tmy jsme zjistili, že se rovné plachty prověšují (to nám mělo hned dojít, že?) a že se brzo celý rybník ocitne na podlaze. Takže jsem honem dovnitř vztyčil několik latí a vyrobil tak provizorní krov. Bez Vojtovy pomoci bych to ale nedokázal. Ta stěna vlevo není přidělaná, jen opřená a přes OSB desky je jen napnutý provázek, aby je vítr nepřevrátil. Stěnu jsem nezadělával „natvrdo“, abych jí mohl procházet porcovat materiál pod plachtou, když prší. někdo by mohl namítnout: „Proč nechodíš dveřmi?“ No, nemůžu, protože mám pod plachou i čtyř, pěti a šestimetrové trámy a latě, takže bych se s nimi ven asi nijak nevytočil.
