Moje divná doba

Ahoj všem opět po delším čase odmlky. Půjdu rovnou k věci a nebudu chodit kolem horké kaše.

JSEM LÍNEJ

Tak tohle je můj závěr po zpytování svědomí a zvažování, proč nedělám to, co jsem si na těchto stránkách naplánoval. Dneska jsem procházel takzvané KONCEPTY a PLÁNOVÁNO, to jsou témata s částí obsahu článku nebo jen pouhé názvy článků, které chci v budoucnu vydat. Teoreticky by ještě mohlo vyjít celkem neuvěřitelných 221 článků. Některé mám rozpracované, u některých pouze ten název. Všechno, ale jen „na papíře“. Jsem línej se do něčeho pustit, něco dělat rukama.

Už od loňského léta odkládám sérii článků o práci s kůží a výrobou nástrojů a pomocníků pro tuhle sedlářskou zábavu. Teď, když na YouTube vidím třeba JENDU z LESA nebo RADIMA SIEBERA, chce se mi „brečet“. Když teď o tom vydám články, budu vypadat, že nemám vlastní nápady a jen kopíruju, co je zrovna in. Naštěstí jsem tak línej, že to jen tak hned nebude 🙂 .

---

REALITA JE ASI SLOŽITĚJŠÍ

Ne, že bych se úplně flákal a nic nedělal, ale nějak mi chybí, jak říkají horolezci, MORÁL. Prostě tah na branku. Kolem sebe mám několik lidí, co stejně jako já prodělali loni Covid, a mají hodně podobné problémy. Možná to bude tím. Možná to taky bude tím, že jsou to kluci zhruba stejně staří jako já a tudíž už jsme prostě asi starý a bolaví. Ale že by z ničeho nic? A tak rychle? Na jaře, těsně po Covidu jsem si připadal jako před ním, ale na podzim, po půl roce, jako když utne. Začaly mě bolet klouby, hlavně na ramenou a loktech, byl jsem a jsem brzo vyčerpaný. No nějak si v sobě souvislost dovedu představit s obojím, s věkem i s Covidem. Ale, když prostě odhlídnu od tohohle všeho, zůstane mi v mysli jen věta: Jsem prostě línej!

Vždyť já jsem dokonce omezil na minimum Facebook a YouTube. Nevyhledávám nikde žádnou novou inspiraci, nikoho cíleně nesleduju. Jen občas na mě vyskočí, že vydal nové video některý z mých oblíbenců, tak se kouknu, ale jinak nic – nic nekomentuju, na nic se neptám jako dřív. FB jsem dokonce donutil, aby mi posílal jen to, že mě někdo něco okomentoval nebo, když mě náhodou požádá o přátelství. No a samozřejmě, když mi napíše zprávu, tak to taky vidím, ale jinak pusto prázdno.

Doma neležím jen na gauči, mám celkem dost práce nejen uvnitř baráku, ale i kolem. Mám spoustu plánů na letošek i tam a doufám, že většinu stihnu. Dost úkolů mi samozřejmě vymyslela manželka, děkuju miláčku. Takže je potřeba vymalovat, zrenovovat bránu, vytvořit nové záhony a staré dát dokupy, ostříhat živé ploty z thují, … Mimochodem jsem to počítal, tak je toho živého plotu celkem stopadesát metrů tří a čtyřmetrových drobečků. S těmi jsem začal naštěstí už teď, stejně se nedá nic jiného dělat. Jo, dá, třeba ostříhat a prořezat ovocné stromy a vrby, ale to už mám měsíc hotové. Pak mám své vlastní domácí plány – třeba udělat novou příjezdovou padesátimetrovou cestu nebo předělat filtraci a potok u jezírka, opravit boudu za barákem a dodělat dílnu.

---

DÍLNA

O jejím počátku jsem psal VLONI. Také jsem slíbil, že napíšu článek o tom, jak jsem ji stavěl. Ale pak jsem si uvědomil, že to bude v podstatě nekonečný příběh a psát další a další články o tom, jak pokračuju v jejím budování a vylepšování, nechci. Takže mě napadlo udělat pro jeskyni vlastní stránku. Takový příběh, na jehož konci konec vlastně není. A aby to nebyl hrozně dlouhý štrůdl, rozhodl jsem se rozdělit stránku na několik kapitol. Vždycky, když udělám nějakou část a zdokumentuju to, přibude nová kapitola. Takže, kdo má zájem, jak je na tom moje dílna – moje jeskyně teď, tak se může na stránku proklikat buď přes „Základní informace“ a tam dole „Moje jeskyně“ nebo kliknout rovnou SEM.

---

PŘÍBĚHY

Nejen, že jsem si nepatrně hrál i se vzhledem stránek a přerovnával do víc logické struktury i menu, taky jsem si srovnal v databázi stránek fotky. Je to pro to, abych se v nich orientoval. No, není to žádná sranda, když jich máte na jednom fleku přes dva a půl tisíce. Proč jich mám tolik?

Protože jsem se rozhodl, že postupně všechny příběhy, co mám na Facebooku, budu mít i přímo na stránkách. S „hrůzou“ jsem zjistil, že na FB už mám 155 příběhů! Nicméně se mi zatím podařilo dát na stránky 41 příběhů. Když počítám, že bude v příběhu průměrně pětadvacet fotek, tak jich musím do databáze stránek nalít ještě skoro tři tisíce. Takže je vidět, že třídění je a bude nezbytností.

No, abych se vrátil k těm příběhům. Najdete je v rozbalovacím menu v sekci „Moje příběhy“ a taky samozřejmě se tam můžete prokliknout tímhle symbolem níže. 

PS: kde je v ročních přehledech mých příběhů vedle fotky tenhle symbol, tam je to přímo proklik na příběh uvnitř mých stránek.

---

Své příběhy chci na svých stránkách ze dvou důvodů. Slyšel jsem, že v Evropě má Facebook končit. Nevím, co je na tom pravdy, ale člověk nikdy neví. No a druhý důvod a ten důležitější je taky Facebook. Chci, aby mé příběhy mohli vidět a číst i ti, co FB nemají.

---

ZÁVĚREM

Co říct na konec? No snad, že se k něčemu donutím a nebudu to psaní článků a hlavně výrobu něčeho (čehokoliv z plánovaných věcí) odkládat moc dlouho. Taky mezi připravovanými články mám pár poučných, které mnohé pobaví ale i doufám překvapí a někdo si možná rozšíří své obzory. Mrzí mě tahle odmlka nejen kvůli sobě, ale i kvůli vám. Vždyť už se mě několik z vás ptalo, kdy zase něco napíšu.

Slibuju, napíšu, ale ještě nevím, kdy …

---

HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.