List ze švestky

17. 3. 2023 Bošek

Cože? List ze švesky? A co s ním jako? Vím je to opět trochu kontroverzní název článku, ale to jsem prostě já. Baví mě takhle provokovat.

Abych uvedl vše na pravou míru, uvedu všechno od začátku. Manželka dostala od kamaráda Tomáše vonné tyčinky. Neměli jsme ale doma nic, do čeho a nad co by se daly uchytit. Provizorně jednu skřípla do knihy nad talířek. To ale nebylo samozřejmě ono. Tak jsem se rozhodl ji překvapit a zkusit něco vyrobit.

MATERIÁLY A NÁSTROJE

MATERIÁL

- ten je v podstatě jen jeden – švestkové polínko na topení
- vlastně ještě něco – pasta ze lněného oleje a včelího vosku

NÁSTROJE

- dvě sekery
- nůž
- šmirglpapíry
- akuvrtačka s vrtákem
- hadřík

POSTUP VÝROBY

Zašel jsem za dům, prohlídnout si, jestli by se nějaké dřevo nehodilo na výrobu. A hned mi padlo do oka jedno švestkové polínko. Švestka (správně slivoň) má podle mě jedno z nejkrásnějších dřev u nás. Už takhle uštípnutá vypadá moc hezky.

Pomocí dvou seker jsem uštípl plátek. Byl zhruba od centimetru do nuly na pětadvaceti centimetrech. Nejdřív jsem si říkal, že to zkusím znova, pak mě ale napadlo toho zúžení využít.

Odsekl jsem kraje a nechal asi pěticentimetrový střed. Tady to vypadá, že je dřevo v pořádku – bez prasklin a děr po dřevokazných broučcích a larvách. I to zvlnění se mi moc líbí, to využiju.

Přesunul jsem se na sluníčko na terasu. Tužkou jsem si předkreslil nějaký tvar. Může z toho být brk nebo podlouhlý list. Ještě uvidím, co vznikne.

Potom jsem podél nakreslených čar začal vyřezávat základní tvar. Můj Woodlore si krásně poradil i s tvrdým suchým dřevem, jako je švestka. Bohužel jsem na horní pravé hraně objevil díru po červíčkovi. Ta navíc vede rovnoběžně s léty. Nu což. tvar měnit už nebudu, nikdo nejsme bez kazu. Jak říkával můj zesnulý kamarád Jarda: „I hovno má svý mouchy.“

Po vyřezání tvaru přišla ta největší pakárna – šmirglování. Jelikož jsem hrubší zrnitost než 80 neměl, šlo to dost pomalu. Když jsem byl jakž takž spokojený, přešel jsem na stodvacítku a tvar doladil do finále.

Po hrubém broušení jsem polotovar na povrchu navlhčil, aby se „postavily chlupy“. To znamená, že broušený povrch vypadá sice hladce, ale skládá se z velkého množství drobných nízkých vláken – chloupků. Nejhorší na tohle jsou jehličnany, ale u švestky jsem to pro jistotu udělal taky. Po zaschnutí vlhkosti bylo opravdu znát, že je povrch hrubý. Tu hrubost jsem strhl čtyřstovkou šmirglem, až se list nádherně leskl. Taky se tím zahladily veškeré zbylé hranky.

Mám skoro hotovo. Ještě nakonzervovat a taky zdůraznit nádhernou kresbu švestkového dřeva. To jsem udělal pomocí hadříku a náprstkem pasty ze včelího vosku a lněného oleje.

Pastu jsem nanesl prstem a dlaněmi pak rozetřel po celém povrchu. Někomu lněný olej smrdí, ale já jeho vůni miluju. Díky teplým dlaním se taky dostane do větší hloubky. Nakonec jsem hadříkem leštil a leštil a leštil a mám hotovo.

Vlastně ne. Ještě musím vyvrtat dírku na tu vonnou tyčinku. Zvolil jsem dvojku vrták. Zaprvé jsem žádný jiný po ruce neměl a zadruhé by se do menší dírky špatně strefovalo s koncem tyčinky. Původně jsem chtěl dírku udělat slepou, ale po vyzkoušení jsem ji radši udělal průchozí. Konec tyčinky (pokud chci) projede až na podklad – v tomhle případě na dlaždičku – doma na noční stolek.

Tak a teď mám opravdu hotovo. Jsem zvědavý, co na to manželka řekne. Nejhorší teď pro mě bylo najít hezké místo, kde bych ten výtvor vyfotil. Využil jsem zamrzlého jezírka a kamenů, co ho lemují. Taky nízké únorové slunce udělalo své. Paráda.

Mám radost, že jsem po delší době zase něco vytvořil. Co vy? Když něco doma nemáte, napadne vás jako první, kde to koupit nebo jak a z čeho to vyrobit?

HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.

5 10 hodn.

Přidej své body