Jak se vyrábí ohňová krabička

---

Jelikož se mi líbí rozdělávání ohně různými způsoby, tak jsem se pustil i do výroby ohňové krabičky.

---

CO TO JE?

Ohňová krabička je kovová krabička s víčkem, ve které se dá vyrobit práchno a potom spolu s ocílkou a pazourkem přenášet.

Stále jsou to pro vás cizí slova? Vysvětlím:

---

PRÁCHNO

je nejběžněji zuhelnatělá přírodní tkanina, ve které se snadno zachytí jiskra a potom žhne. Nejdostupnější materiál je bavlněná látka. Pozor, musí to být ale čistá bavlna bez příměsí uměliny. Lepší je látka silnější, takže například prostěradlo, ubrus nebo moje oblíbené rifle. A jak se práchno vyrábí?

---

CO BUDEME NA VÝROBU POTŘEBOVAT:

• • na čtverečky nastříhanou látku
  • uzavíratelnou plechovou krabičku s těsným víčkem – já použil krabičku od diabolek
  • oheň

---

POSTUP:

Kousky látky naskládáme do krabičky tak, aby ji celou vyplnily. Krabičku zavíčkujeme a do víčka uděláme malinkou dírku (třeba hřebíkem a kladívkem). Rozděláme oheň a do žhavých uhlíků položíme krabičku víčkem nahoru, abychom na něj viděli. Po chvíli začne z dírky vycházet kouř. Krabičku necháváme v ohni, dokud kouř z dírky uniká, když přestane, je práchno hotové.

POZOR! Krabičku nikdy neotvírejte, dokud je teplá. Buďte trpěliví a klidně hodinku počkejte a dělejte jiné věci, třeba večeři.

Když po vychladnutí krabičku rozděláte, mělo by mít práchno tmavě hnědou až černou barvu. Pokud je světle hnědé, bude špatně chytat jiskru, stačí ho dát znovu v uzavřené krabičce do ohně – na kratší dobu, třeba na pět minut. A opakujeme proces chladnutí. Pokud je práchno „přepečené“, bude se rozpadat na prach a to také nepotřebujeme. Chce to více pokusů v menší krabičce. Mně se to kupodivu povedlo napoprvé.

Jelikož se mi zdála krabička od diabolek praktická i na běžné přenášení, přidal jsem do ní i pazourek a pilník.

---

PAZOUREK

Ten jsem našel na pobřeží Korfu při procházce na dovolené. Není moc kvalitní na jiné účely, ale na házení jiskry slouží na výbornou. Použít se dá i jakýkoliv jiný tvrdý kámen, třeba křemen.

---

OCÍLKA

Pilník jako ocílka je nejlepší plochý s jednou boční stranou bez zoubků (to běžně mají). Je potřeba hledat nějaký ze starší doby, aby byl tvrdý celý a ne jen povrchová vrstva, jak je to u moderních pilníků. Poznáte to tak, že ho dáte do svěráku a zkusíte ho urazit kladívkem. Pokud se ohne, je na nic, pokud lupne, je to ten pravý.

---

Nejlepší látka je podle mě riflovina. Je tlustá, takže i po „zuhelnatění“ drží strukturu a nerozpadá se. Výroba se mi, myslím, povedla na jedničku.

Zkuste to taky, není to nic složitého.

---

HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.