Píšťalka z bezové větvičky

Píšťalka z bezové větvičky

Většina z vás už slyšela o píšťalce z vrby. Je tu však možnost vyřezat si ji z bezu. Je to stejně snadné a zábavné a přitom nezáleží na ročním období, nebo míze jako u vrby. Z vrby se totiž nejsnáze dělá píšťalka, když dřevem proudí hodně mízy.


Tak jak postupovat?


TĚLO

Vyhlédněte si rovný bezový prut silný asi jako prst. Zvolte si délku píšťalky podle toho, jaký chcete, aby vydávala tón. Kratší má vyšší tón a tedy píská pronikavěji.

Potom odstraňte kůru a srovnejte konce. Snažte se dělat všechny řezy precizní.

Dužina se dá celkem snadno odstranit (vydloubat) tenkým dřívkem. Já jsem použil suchou větvičku krušiny olšové. Je to tvrdé dřevo a to je jako nástroj daleko lepší než měkké.

Čím lépe vyčistíte vnitřek píšťalky, tím hezčí zářez se vám podaří. Zářez je velmi důležitý, protože se zde láme vzduch a vzniká tón. Jak pečlivě ho uděláte, tak dobře vám bude píšťalka fungovat


PŘEDNÍ ZÁTKA

Nyní následuje první piplačka. Je potřeba co nejpřesněji vyřezat přední zátku do kulata. Zátku pak z jedné strany seřízněte tak, jak je široký zářez v bezovém těle píšťalky. Seříznutí tvoří vzduchový kanálek. Nejvhodnější místo pro seříznutí je to, kde jste při zakulacování zajeli nožem moc hluboko.

Přední zátku opatrně zasuňte tak hluboko, aby její konec byl zároveň se svislou částí zářezu v těle a aby bylo seříznutí zátky v místě zářezu v těle. Potom předek ořízněte zároveň s předním koncem těla a začistěte.

Prý na zátku nejlépe poslouží suchý klacík z lísky nebo olše. Já jsem použil čerstvou větvičku borovice, kterou jsem po vichřici našel na zemi. A to hlavně z toho důvodu, že jsem tělo dělal z čerstvého bezu a obojí bude sesychat stejně.


TEST

Nyní nastal čas píšťalku vyzkoušet. Zacpěte zadní díru těla prstem a foukněte zlehka a dlouze do píšťalky. Postupně zesilujte intenzitu dechu, až uslyšíte tón. Pokud píšťalka hezký tón nevydává, je něco špatně, nejpravděpodobněji je to již výše zmíněným zářezem v těle. Zkontrolujte ho a případně opravte nebo vyčistěte.


ZADNÍ ZÁTKA

Už zbývá jen uzavřít píšťalku malou zátkou zezadu, asi jeden centimetr tlustou. Stačí ořezat konec větvičky, co vám zbyla z přední zátky, napevno ho nasunout do těla, odříznout a zarovnat. Píšu “stačí”, ale je to stejná piplačka jako v případě přední zátky.

A je hotovo, tedy možná. Zkuste do píšťalky znovu fouknout. Pokud vydává jiný tón než předtím – nejpravděpodobněji vyšší – máte kolem zadní zátky netěsnost. To otestujete tak, že na zátku přiložíte prst jako v případě, kdy tam ještě nebyla.


OPRAVY

Pokud máte kolem zátek netěsnosti, nezoufejte. Pokud vám, jako mně, praskla, nezoufejte. Najděte kousek měkké pryskyřice (smrkové smůly) a otvory zamázněte nejlépe prstem. Budou vám pak krásně vonět ruce.

Já jsem měl docela problém sehnat v našich borových lesích smrk natož smrk s výronem pryskyřice, ale po delším pobíhání po lese se mi to přeci jen podařilo.


Bezová píšťalka je hotová.

Na zaříznutí zátek je snazší použít pilku a potom zarovnat nožem, já testoval zručnost, tak jsem dělal všechno nožem.

Jak jsem psal, já jsem pro tuhle píšťalku použil čerstvé dřevo bezu a borovice a jako nástroj suchou krušinu. Časem vám může píšťalka seschnout, popraskat a přestat fungovat. Nic si z toho nedělejte a zkuste ji vyrobit z vyschlého bezu. Je to sice pracnější, ale vydrží vám velmi dlouho. Samozřejmě použijte na zátky také suchou větvičku, jinak vám seschne a nebude těsnit.


JEŠTĚ PRŮVODCE V OBRÁZCÍCH:


Jestli tě zajímá tohle téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je na podobná témata odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za lístečky. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.

Líbil se ti článek? Dej palec nahoru.
Chceš poslat článek dál přes Facebook? Klikni na Sdílet.

Pokud se budeš chtít na něco zeptat, napiš mi e-mail na adresu: info@boskuvsvet.cz