Orientace

Ne úplně spolehlivá orientace


Tohle je OSMÝ díl ze seriálu o orientaci. Celý seriál berte jako ostatní survivalové příspěvky na mém webu – jakože je to HRA. A to hra, kterou hraju na území střední Evropy.

Níže jsou popsané tipy, které se vyskytují v knížkách a na internetu, podle kterých lze určit sever. Nejedná se tak úplně o fámy, ale o úkazy, které ne vždy fungují spolehlivě. Hodně záleží na lokálních (místních) podmínkách, které mohou vše zkreslit nebo pravidlo úplně popřít.


MECH JE NA SEVERNÍ STRANĚ STROMU

Tady opravdu hodně závisí na lokálních podmínkách. Třeba v okolí mého domu jsou stromy v lese obalené mechem ze všech stran. A naopak stromy samostatně stojící jsou úplně bez mechu.

Takže u nás v okolí sever podle mechu naprosto nejde určit. Jinde to možná funguje, ale při zkušenosti u nás bych se na to radši nespoléhal.


KŮRA STROMŮ JE NA SEVEROZÁPADNÍ STRANĚ TMAVŠÍ

Prý je to kvůli lišejníkům. No nevím. Buďto tam lišejník je nebo není. Jak může být kůra tmavší kvůli lišejníku a lišejník tam není? To by musel nějak opadat. To jsem ještě nikdy nepozoroval.

Pokud tam lišejník je, tak je to v podstatě stejné jako s mechem – může být na jakékoliv světové straně. Závisí to na lokálních podmínkách.


LETOKRUHY JSOU NA SEVERNÍ STRANĚ HUSTŠÍ

Tak tohle můžu potvrdit. Viděl jsem pařezy samostatně stojících stromů a opravdu mají letokruhy na severní straně hustší. Ale řekněme si upřímně, kdy potkáte pařez samostatně stojícího stromu? Nebo ten strom budete kvůli orientaci kácet? A pilou? Jen, abyste viděli letokruhy? Nemyslím.

No a v lese roste každý strom tak, jak mu to místní světelné nebo jiné přírodní podmínky dovolují. Takže tohle mi přijde jako dost velká blbost, na kterou se téměř vůbec nedá spoléhat.

Navíc se to na některých pařezech dá dost těžko rozpoznat. Profíci většinou odvedou čistou práci, ale vlastníci lesa či stromu si dost často těží stromy sami a pak to vypadá třeba takhle:


SLUNEČNICE SVŮJ KVĚT OTÁČÍ ZA SLUNCEM

Lidé si obvykle myslí, že květenství slunečnic jsou vždycky orientována směrem ke Slunci. To ovšem není pravda.

U slunečnic se každý den otáčejí za slunečním světlem listy a poupata (tedy mladá, ještě nerozvitá květenství). Poupata i plochy listů míří ráno přibližně k východu. Přes den sledují pohyb Slunce po obloze a díky tomu zachytí více světla potřebného pro fotosyntézu. Večer jsou pak otočeny na západ ( většinou ne úplně, ale nemůžeme jim upřít snahu se západu aspoň přiblížit). V noci se pohybují opačným směrem, aby se před rozedněním vrátily zase na východ.

Kdybychom tedy natáčeli slunečnicové pole několik dní na video a záznam hodně zrychlili, viděli bychom rostliny, jak se každý den hýbou ze strany na stranu. Trochu by připomínaly diváky tenisového zápasu, kteří sledují míček létající z jedné poloviny kurtu na druhou.

Jakmile však slunečnice rozkvetou, otáčení za Sluncem postupně ustává. Plně rozkvetlá květenství nakonec míří celý den na východ a plochy listů obvykle na jih. Proč jsou květenství zrovna „čelem k východu“? Spekuluje se, že ranní světlo tak rychleji vysuší rosu vysráženou přes noc na květech. Ty jsou pak méně ohrožené houbovými chorobami, jimž se daří ve vlhku. Květy zároveň nejsou přímo vystaveny poledním slunečním paprskům. Proto se tolik nepřehřívají, což může mít příznivý vliv na životnost pylu.


NA JAŘE TAJE SNÍH DŘÍVE NA JIŽNÍCH SVAZÍCH

Tohle myslím funguje celkem dobře. Několik let tenhle jev studuju a letos jsem to i fotil. Udělal jsem tři fotky v různých oblastech i terénu.

První:

Tady na té fotce se koukám na kraj lesa ze severu. Levá východní část louky je trošku pocukrovaná sněhem, pravá západní je úplně bez sněhu. Není to úplně přesné, ale zhruba směr jde určit.

Druhá:

Tohle je pohled na stromy v lese na západním svahu. Nejsem na kraji, ale zhruba deset patnáct metrů od kraje. Tudíž i tady skoro uvnitř řidšího lesa určím podle sněhu krásně směr. Vpravo je jih a vlevo sever.

Třetí:

Poslední fotkou je krtina na louce blízko našeho domu. Je to rovina, nikde ani kopeček. Na takovémto místě je téměř jistota, že tání sněhu není ovlivněno žádným jiným vlivem, než pohybem Slunce od východu přes jih až na západ. Vlevo je samozřejmě sever.


V MRAVENIŠTI JE SEVERNÍ STRANA STRMĚJŠÍ, JIŽNÍ POZVOLNÁ

Mraveniště mají obecně termoregulační funkci – zachycují sluneční záření, a tedy i teplo.

U lesních mravenců pomáhá mraveniště tímto způsobem udržovat stálou teplotu v hnízdě během období, kdy jsou mravenci aktivní.

Obecně platí, že hnízda umístěná více ve stínu jsou vyšší než hnízda dobře osvětlená, která jsou plošší. Vyšší (strmější) hnízda totiž lépe zachycují šikmé sluneční paprsky. Podobný význam může mít i větší sklon mraveniště na jeho severní straně. Takže tahle poučka podle mě platí.

U nás jsem narazil jen na pár mravenišť u cesty, kde je jejich tvar ovlivněný terénem a ani v případě téhle fotky půjčené z internetu to není lepší. Takže ano, funguje to. ale mraveniště musí být na volném prostranství.


VČELÍ ÚLY MAJÍ ČESNA OTOČENÁ NA JIH

Nejdřív pro neznalce, co je česno. Je to hlavní a v podstatě jediný vchod pro včely do úlu. Dno úlu je vpředu prodloužené tak, aby měly včely kam přistávat a odkud odlétat (ne že by nedokázaly přistát přímo do otvoru, ale takhle to mají snadnější). No a nad tou přečnívající částí dna je přes celou šířku nízká štěrbina – česno.

Natočení úlu hodně záleží na konkrétním včelaři a na jeho potřebách. V literatuře se uvádějí tři směry – od východu přes jihovýchod až k jihu. Pro všechny tři směry se uvádí jeden důvod – co nejlepší využití dne pro práci včel:

    • česno se staví na východ z toho důvodu, že paprsky slunce jsou ještě nízko postavené a včely tyto paprsky budí k tomu, aby vylétávaly z úlu hned od začátku dne.
    • když bude česno orientováno na jihovýchod, úl se ráno dřív pohřeje a tím dříve začnou včely pracovat a nanosí toho mnohem víc.
    • pro brzké jarní rozlétání včel za pastvou se česna orientují na jih.

Při jedné procházce se synem Vojtou jsem narazil na skupinu úlů sestavených téměř do půlkruhu. No a překvapením bylo, že ten půlkruh byl otočený na jihozápad:


HLAVNÍ OLTÁŘ KOSTELA MÍŘÍ NA VÝCHOD

Všichni stavitelé kostelů se je snažili orientovat tak, aby jejich hlavní oltáře byly na východní straně stavby. Ne vždy se to ale kvůli terénu, či okolní zástavbě podařilo. Náš Křivický kostel má oltář skutečně téměř na východě.

Ale třeba známý kostel se skleněnou střechou v Neratově je orientován na sever.

Oba letecké snímky jsou orientovány vrškem na sever a jsou to výstřižky z mapy.cz.


No, co říct závěrem? Hra je to dobrá, člověk se dívá víc kolem, víc přemýšlí nad tím, co vidí. Zábava třeba na procházkách přibude. Ale v reálné nouzi bych se na to spoléhat nechtěl.

Takže si hrajte, dívejte se s otevřenýma očima i myslí a doufejte, že až do konce vašeho života to bude jen hra. Hezké procházky.


HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.

5 1 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest

0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře