Hele, jak je ten strom vysokej?
Jak určit výšku normálního stojícího stromu bez měření? Vím o třech způsobech.
Všechny tři jsou založeny na podobnosti trojúhelníků. U všech třech potřebujete vědět pouze jedinou délku a tou je délka vašeho kroku. O mých tělesných mírách používaných v lese píšu TADY.
K určení výšky jsem si vybral můj oblíbený jasan. Ne druh jasan, ale jeden konkrétní strom – „můj jasan“. Mám ho blízko přístřešku a mám ho rád. Dost často mě nabádá k vyfocení. Bohužel usychá a zbude z něj časem jen torzo. Asi si z nějaké jeho suché větve vyrobím něco na památku.
Začnu tou nejsložitější metodou a skončím tou nejjednodušší.
POMĚR STÍNŮ
Už z názvu vyplývá, že budete potřebovat, aby svítilo slunce. Dále by bylo dobré, aby měřený strom byl na rovině a jeho konec stínu dopadal na volné a přístupné prostranství. Můj strom to splňuje.
Postavíte se tedy na konec stínu stromu a odkrokujete jeho délku až k patě kmene. Já jsem naměřil 46 kroků dlouhý stín stromu.
Potom zarazíte, pokud možno svisle, do země klacek. Kdekoliv, to je jedno, kde. Já se vrátil k foťáku a zarazil ho tam. Délku čouhající části klacku ze země si „odměříte“. Je jedno jak, třeba PÍDÍ – to je moje hodně oblíbená míra. Není ani malá ani velká, tak akorát na menší věci. Rozevřete palec a ukazováček od sebe a vzdálenost mezi jejich konečky je píď. Je úplně jedno, jak je vaše píď velká. Já jsem měl klacek pět pídí dlouhý.
Potom píděmi odměříte délku stínu toho klacku. Jelikož je to v trávě špatně vidět, položil jsem na jeho konec ruku a zapamatoval si místo, kam dopadá stín spojení mé ruky a klacku. Délku stínu klacku jsem změřil 18 pídí.
No a to je všechno. Víc už měřit nemusíte. Teď už následuje jen počítání. Takže zapnout mozek nebo kalkulačku v mobilu, který doporučuju všude tahat s sebou. A to ne proto, abyste si mohli kdykoliv přečíst nějaký můj článek, ale abyste si v případě nouze mohli zavolat pomoc ať už jakoukoliv.
Je jasné, že paprsky slunce dopadají na strom i klacek pod stejným úhlem (pokud samozřejmě měříte ve stejný čas, což předpokládám). Proto i poměr výšek stromu a klacku a jejich stínů bude stejný.
Můj krok je dlouhý jeden metr, když chci, takže podle této metody je strom vysoký 12,8 metrů. Uvidíme, jestli se shodnu s dalšími způsoby měření.
Metoda jde použít i v kopci, ale je potřeba mít stejný sklon kopce v obou měřeních, což se ne vždy podaří.
SPOLEČNÝ ÚHEL
Pokud nesvítí slunce nebo jste ve zvlněném terénu, je vám první metoda k ničemu. Proto je tu druhá metoda. Opět potřebujeme klacek známé délky. Já použil ten samý a zapíchnutý v témže místě jako v předchozí metodě. Takže nyní mám klacek svisle zabodnutý do země a jeho délka je pět pídí.
Nyní si lehnu na zem a položím na ni i tvář tak, abych pohledem spodního oka viděl spojnici vršku klacku a vršku stromu.
V místě, kde máte oko, položte na zem kamínek nebo cokoliv výraznějšího, co neuletí, neuteče nebo nepřehlédnete, třeba další klacek nebo peněženku.
Potom se vraťte ke klacku a odměřte píděmi vzdálenost od klacku k tomu, co jste tam položili, já kámen. Vzdálenost od klacku ke kameni jsem odměřil asi 10,5 pídí.
Poslední vzdálenost budete krokovat. Takže se postavte k tomu, co jste položili na zem a krokujte směrem ke stromu. Já nakrokoval 27 kroků.
No a teď zase výpočet:
Krok mám metrový, takže je touhle metodou změřený strom 12,9 metrů vysoký. Deset centimetrů, to není špatná odchylka. Uvidíme, co třetí metoda …
OD OKA K PÍDI
Tahle metoda vyžaduje malou domácí přípravu. Tu ale provedete jen jednou a budete její výsledek moct aplikovat už navždy. Takže o co jde? Je potřeba vědět, jaký je poměr mezi vaší pídí a vzdáleností mezi tou pídí vytvořenou na natažené ruce od oka. Já mám poměr 1: 2,5 (moje píď měří 20 centimetrů a od oka mám píď 50 centimetrů daleko).
Už vás vidím, jak to doma zkoušíte a měříte a někdo na vás nechápavě kouká a nechápavě kroutí hlavou a směje se.
Takže jsme zpátky v terénu. Natáhněte před sebe ruku. Je lepší natáhnout obě, abyste zajistili to, že netlačíte nataženou ruku moc dopředu nebo ji naopak nepokrčujete – tak zajistíte to, že měření bude vždy stejné. Píď by vám měla vycházet někde v místě zápěstí druhé ruky. S nataženou rukou postupujte směrem od stromu nebo směrem ke stromu tak, aby se vám ten strom vešel do té vaší pídě.
Když jste na požadovaném místě, zastavte. Teď se budete naposledy soustředit na krokování. Krokujte směrem ke stromu. Já jsem nyní nakrokoval 32 kroků. A to je z měření všechno. V podstatě jsem jen krokoval ze správného místa, nic víc.
A opět je na řadě výpočet:
Jak z výpočtu vyplývá, nyní jsem změřil výšku stromu na 12,8 metrů. I mě samotného překvapilo, že jsem se strefil do první vypočtené hodnoty.
Poměr pídě a její vzdálenosti od oka jde odměřit i na místě, stačí klacek nebo tkanička a pak pídí odměřit délku klacku nebo tkaničky. Pozor, abyste si nevypíchli oko.
POROVNÁNÍ A ZÁVĚR
Jak je z výsledků vidět, jsou všechny tři metody asi stejně přesné. Důležité je, abyste dělali pídě i kroky vždy stejné, a věděli, kolik má váš standardní krok nebo takový, jaký dokážete kdykoliv zopakovat. To samé platí u pídě, tam je ale jednodušší to, že se snažíte mít vždy prsty co nejdál od sebe a tím zaručíte přibližně stejnou velikost všech pídí. Což u kroků nejde z hlediska terénu a podobně.
Přeju vám hodně úspěchů, pokud se do podobné srandy pustíte, jako jsem se do toho pustil já. Nezabere to ani moc času. Všechny tři metody jsem zvládl i s focením asi za dvacet minut.
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
Nazdar Bošku, Skvělý článek. Já si při čtení o Pythagorově lávce vzpomněl jak mě můj děda naučil pomocí ní změřit výšku stromů, domů, skal a podobně. A pak jsem narazil na tenhle článek a řekl si že se rozdělím, když jsi tak hodný a sdílíš své zkušenosti. Prostě jdeš tak daleko než když se předkloníš,… Číst vice »
Zdar Marwe, moc díky za komentář a přínosný popis, jak se to dělá u vás. To budu muset vyzkoušet 😉