Smolnička – Fatwood
Smolnička, Smolné dřívko, Mastné dřevo, Fatwood, Tinder Dust, Tinder on a rope. Má to spoustu názvů, ale je to napříč světem jedno a to samé – kousek dřeva nasyceného pryskyřicí.
Používá se pro větší jistotu při rozdělání ohně i za nepříznivých povětrnostních podmínek. Nevadí ji ani, když ji namočíte do vody. Jde snáze usušit než známá březová kůra a také zabere méně místa. Proto je to můj nejoblíbenější podpalovač. Někdy používám kombinaci obojího, ale o tom až jindy.
KDE SMOLNIČKU NAJÍT
Nevím jak v cizině, ale u nás nejlépe v borovém lese, tedy na borovicích. Smolnička se dá najít jak na živých, tak na padlých suchých stromech.
Najděte strom, který je dost starý, to znamená s průměrem kmene zhruba čtyřicet a více centimetrů. Z nejspodnějších větví takové borovice už většinou zůstaly jen pahýly a ty právě hledáme.
JAK SMOLNIČKU ZÍSKAT
Pilkou větev opatrně odřízněte co nejblíže ke kmeni, ale tak, abyste kmen nepoškodili (u suchého stromu je to samozřejmě jedno). Čím blíže ke kmeni budete, tím více pryskyřice bude větev obsahovat.
Pokud bude větev pryskyřici obsahovat, zjistíte okamžitě jak čichem tak zrakem. Vůně pryskyřice je totiž nezaměnitelná a výrazná, voní úplně jinak než samotné borové dřevo. Je prostě omamná a bude vás nutit si přivonět ještě několikrát, abyste si jí naplnili všechny čichové pohárky.
Také zrakem smolničku poznáte na řezu snadno. Nejčastěji je prosmolená jenom spodní část větve. V tomto místě je barva dřeva sytější, s méně výraznými letokruhy a je v odstínu od jantarové přes medovou až po vínovou. Čím tmavší barva bude, tím více pryskyřice to dané místo obsahuje.
JAK SMOLNIČKU UPRAVIT
Nemá cenu nosit s sebou celou větev ani celý pahýl a to ze dvou důvodů. Jednak je to neskladné a druhak většina dřeva z větve je bez pryskyřice.
Takže je nejlepší větev (pahýl) nožem ořezat na menší průměr tak, abyste se dostali až na „zdravé“ neshnilé dřevo, které jistě na povrchu bude.
Potom zkraťte větev na délku zhruba deset až dvanáct centimetrů.
Nakonec z průměru odštípněte tu nejvíce prosmolenou část a zbytek vydoďte nebo použijte na třísky na podpal. Nemá cenu s sebou nosit neprosmolenou dřevní hmotu. Většina mých nálezů se tak zmenšila na pětinu až čtvrtinu původního průřezu.
Další úpravy už záleží na vkusu každého. Já už ji více neupravuji, prostě smolničku strčím do kapsy ke kapesníku a je to. Proč ke kapesníku? Protože ten nasaje vůni pryskyřice a při smrkání mi krásně voní. Nic jiného v tom nehledejte.
Někdo si dělá určitý tvar, někdo vyvrtá otvor a protáhne jím koženou šňůrku či padákovku.
JAK SMOLNIČKU POUŽÍVAT
Pro použití je nejlepší oddělit ze smolničky co nejmenší piliny či hoblinky. Ty si můžete vyrobit až těsně před použitím nebo dopředu doma a dát je pak do krabičky a nosit s sebou vše už připravené.
Já používám, jak jsem již psal, první způsob. Najdu někde větší list, kůru či ploché prkýnko a položím je na rovnou pevnou plochu – tedy třeba na kámen nebo udusanou hlínu, prostě na dno budoucího ohniště. Smolničku levačkou jedním koncem „zapíchnu“ do středu rovné plochy nalezené základny. Do pravačky vezmu nůž tak, aby ostří směřovalo od smolničky a hranou hřbetu čepele seškrabuji ze smolničky drobné hoblinky. Až je hoblinek zhruba kávová lžička, je to tak akorát.
Pak už stačí si připravit věci na zátop, naškrábanou smolničku podpálit zapalovačem, sirkami či mým nejoblíbenějším způsobem – křesadlem. Zapálenou hromádku opatrně zarovnáme větvičkami, chvojím či třískami na podpal a oheň je na světě.
Jednu smolničku mám stabilně v mém lesním přístřešku a druhou v kapse kalhot. Tu první mám pouze jako záložní, kdybych tu druhou v kapse náhodou nepřinesl.
Co vy, používáte smolničku? Pokud ne, zkuste ji alespoň najít a přičichnout, je to jednoduše nádhera. I v práci mám v šuplíku kousek prosmoleného dřívka. Když se mi stýská po lese, přivoním si, přivřu oči a jsem tam.
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
Ahoj. U mě se sbírání smolniček stalo už tradicí. Na výletech sebou skoro vždy nosím zavírací pilku, a automaticky koukám po borovicích, kde by se dala nějaká ta smolnička najít. Včera jsem narazil na několik vyvrácených borovic, a měl jsem žně! Žena je naštěstí tolerantní, vezmi si knížku, a čeká, až dopobíhám s pilkou po lese,… Číst vice »
Ahoj, tak to je perfektní tradice.
S tou tvojí ženou, to mě fakt pobavilo. Je opravdu tolerantní, já jsem měl podobně tolerantní ženu (teda mám stále), když jsem kdysi lovil kešky (geocaching) :-).
Nemám na smolničky štěstí. Nenašel by se někdo, kdo by byl ochoten 2 hezké kousky prodat?
Ahoj, tady nejsi na FB, tady bys mohl na odpověď čekat dlouho, než se na konkrétní článek a zvlášť na komentář někdo kromě mě podívá. Já ti klidně v obálce nějaké pošlu. Napiš mi do mailu adresu.