Meva 2140: znovuzrození

---

Na bleším trhu jsem narazil na poválečný benzínový vařič, který jsem dlouho sháněl.

To, jestli ho dokážu dát dokupy natož do provozuschopného stavu, je ve hvězdách. Je fakt ve zbídačeném stavu – samotný vařič vůbec nejde díky rzi vyndat z klece. Dále je jasné, že sestava není bohužel kompletní – budu si muset něco dodělat a něco dodat z náhradních dílů, co mám doma. Ale mám možná jednu jistotu – nádržka je s největší pravděpodobností v pořádku, protože uvnitř něco šplouchá, ale navenek nic nesmrdí ani neteče. 

---

I tak mám obrovskou radost, že jsem v té rezavé pixle poznal poklad, tedy pro mě poklad. Prodejce se k němu stavěl jako k jakémukoliv harampádí nalezenému někde na půdě. V tomhle stavu jsem si chudáka Mevu přinesl domů:

---

NEJDŘÍV SE MUSÍM VŮBEC DOSTAT DOVNITŘ

Z klece jde sundat jen horní víčko a vyndat vložený usměrňovací prstenec plamene. Takže je pouze vidět, jak vypadá nádržka svrchu a to, že je hořák celý a nepoškozený. A jak jsem už psal, uvnitř šplouchá původní benzín, snad je to benzín, a to je dobré znamení, že je nádržka v pořádku celá a ne jen z horní strany, kterou jsem mohl vidět na trhu.

Korozi mezi spodním víčkem a klecí musím nějak narušit. Zkusím zázrak WD40, snad to zabere.

Zabralo to. Hodně jsem si pomáhal i příborovým nožem, jinak bych spodní víčko od klece bez poškození asi fakt neoddělil. Konečně vidím vařič celý včetně dna nádržky.

Ve dně je vyražené trojčíslí „263“. Nikdo dnes už přesně neví, jak je na Mevě 2140 datum výroby zakódováno, ale teorie je, že 263 je únor 1963. Podle mě to může být spíš druhé čtvrtletí 1963, protože, co jsem zatím viděl, tak se objevují čísla výroby začínající pouze číslovkou od jedné do čtyř. Ale to je celkem jedno.

---

SAMOTNÝ VAŘIČ JE POTŘEBA ROZEBRAT DO MRTĚ

Opatrně musím rozšroubovat všechny spoje. Závity mají jemné stoupání a vše je z mosazi, takže nesmím moc používat sílu, spíš hlavu, tedy rozum, a taky zkusím znovu nasadit WéDéčko.

Podařilo se, vše je rozebráno a poskládáno na výstavce, hlavně nic nesmím ztratit.

Po téhle fotce jsem přišel ještě na to, že uprostřed „těla vařiče“ je zatemovaná bavlněná šňůrka pojištěná mosaznou podložkou. Bylo to uvnitř tak zapečené, že to vypadalo jako nedílná součást většího dílu.

---

Teď přijde ta nejhezčí část …

VYČISTIT A VYLEŠTIT VŠECHNY MOSAZNÉ DÍLY

Na čištění mosazi je nejlepší sůl rozpuštěná v octu v poměru zhruba jedna lžíce soli na čtvrt litru octa a k tomu ta nejjemnější ocelová vata. Vatu namáčím do roztoku a obrušuji povrch mosazných dílů. Celkem snadno dosáhnu téměř dokonalého lesku. Objevují se i bouchance a škrábance od používání, ale to prostě patří ke staré věci. Nikde nesmím roztok nechat působit moc dlouho, protože pak se mosaz začne barvit ze zlaté na bronzovou (červenat) a to samozřejmě nechci.

Když jsem spokojený s očistou, díly opláchnu vodou a na kamnech nechám uschnout. Potom vezmu leštič kovů Sitol a povrchy všech dílů vyleštím a zároveň nakonzervuju proti vzniku další oxidace. Teď jsou všechny díly nejen příjemné na dotek, ale i připravené na kompletaci.

Původní spečenou a ztuhlou bavlněnou těsnící šňůru jsem nahradil osvědčeným azbestovým provázkem.

---

TAKY JE POTŘEBA OPÍSKOVAT KLEC, VÍČKA A DALŠÍ OCELOVÉ ČÁSTI

Klec je rezavá i opálená, nožičky pod ešus jsou totálně ke kleci přirostlé a nejde s nimi vůbec hýbat. Víčka jsou uvnitř rezavá, hlavně to spodní. Nejjednodušší je vzít tyhle tři díly do práce a opískovat. Nic naštěstí není potlučené, promáčklé nebo ohnuté, tak jsem ušetřený rovnání a vyklepávání jednotlivých dílů.

Po pískování mám vždycky radost, že díly vypadají jako nově vyrobené. Nožičky se uvolnily, takže s nimi jde krásně pootočit a vysunout je z transportní do pracovní polohy.

---

VÍČKA JE NUTNÉ ZNOVU NATŘÍT A KLEC NASTŘÍKAT

Mám ještě zbytek zelené kladívkové barvy podobné té originální, tu použiju ale jen na víčka. Původně jsem myslel, že na klec dám tu samou a budu vědět, že se bohužel zase časem opálí. Bavil jsem se o tom s tátou a jeho napadlo, že má doma ještě zbytek barvy na komínové roury. Je ve spreji Zkusím použít tu, svým určením je pro tuhle součást jak dělaná.

Nádhera, víčka září zelenou a klec je temně antracitová, což bude i skvěle kontrastovat jak navzájem, tak i s vyleštěným mosazným vařičem.

Usměrňovač plamene a páčku záměrně nechám bez povrchové úpravy, jen je namažu olejem.

---

ZKONTROLOVAT TĚSNĚNÍ A SESTAVIT VAŘIČ

Tohle je pro mě ta nejpříjemnější část. Všechno je blýskavé a hladké, závity vyčištěné, takže jdou snadno zašroubovat. Postupně skládám díl po dílu. Těsnění jsou dvě a to v zátce nádržky s přetlakovým ventilem, obě jsou v pořádku. Takže teď stačí všechny díly sesadit a pořádně dotáhnout.

No není to krasavec?

---

CELÁ SESTAVA

Tak takhle to vypadá celé komplet. Teda sestava není úplně kompletní jako od výrobce, ale je plně funkční.

Ta kombinace zlaté, antracitové a zelené metalízy se mi fakt líbí.

---

ZPROVOZNIT

Nejdřív je potřeba vařič nahřát, aby uvnitř zplynoval benzín. K tomu je potřeba troška lihu nalitá do prohlubně na vršku nádržky. Pak zapálit a počkat až téměř vyhoří.

Potom stačí pootočit pákou kohoutu, aby se uvolnily natlakované výpary benzínu. S posledními plamínky lihu benzín chytne. A už to frčí.

---

No a co říct závěrem? Z tohohle mazlíka mám obrovskou radost. Trpělivě jsem ho sháněl opravdu dlouho. Je krásný a navíc plně funkční. Je to kus historie.

Ještě musím vyrobit klíč k páce, protože ta je opravdu horká a musí se pootáčet kleštěmi. Nejdřív jsem měl takovou kacířskou myšlenku, že vezmu klasický stranový klíč o velikosti těch tří hlavních mosazných matic, nepotřebnou polovinu klíče uříznu a na rukojeť přidělám spláclou trubičku pro nasazení na páku hořáku. Ale rozhodl jsem se udělat páčku hodně podobnou té originální. Je z plechu o tloušťce asi jeden až dva milimetry – podle dostupných fotek na internetu to nedokážu přesně určit. Napsal jsem kamarádovi, snad má doma originál a pošle mi ty správné míry.

---

HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.