LEZENÍ – Moje výbava

12. 11. 2021 Bošek

Po dost dlouhé době jsem se letos vrátil k lezení na skalách. A tak mě napadlo napsat o tom takový článek, takový vhled pro nezasvěcené do světa skalního lezení.

Ano, i lezení patří do Boškova světa. Bylo dost dlouho upozaďováno za jiné zájmy, ale našlo si na chvíli opět cestu na výsluní.

Pokusím se v úvodu stručně představit své vybavení pro různé druhy lezení. Skalní lezení – SKALKAŘENÍ – má své druhy a ty vyžadují různé nároky na výbavu, lezecky nazývanou MATROŠ. Dále má druh lezení rozdílné nároky na psychiku člověka a i styl přemýšlení během lezení i na samotnou domácí přípravu, než se lezec vydá lézt.

Já osobně skalní lezení dělím do tří základních oblastí, které praktikuju. Z mého pohledu to tedy jsou:

- lezení v tělocvičně na umělé lezecké stěně
- lezení na skále, která je od předchozích horolezců dobře zajištěná proti dlouhému pádu
- lezení na řídce zajištěné nebo nezajištěné skále

PS: nakonec jsem zjistil, že by byl tenhle článek moc dlouhý, takže nebude jen jeden, ale bude to trilogie. V dalším článku, se pokusím trochu popsat mou lezeckou historii a ve třetím článku můj pohled na rizika při lezení.

Takže v tomhle prvním článku bude pouze představení mé osobní výbavy a pár vět k tomu.

MATROŠ NA UMĚLOU STĚNU

- lezecké boty – LEZEČKY
- sedací úvazek – SEDÁK
- vhodné lehké a pohodlné oblečení (kraťasy a triko) – HADRY
- plátěný sáček s oxidem hořčíku (pro absorbci potu na rukou) – MAGLAJZPYTLÍK S MAGLAJZEM
- dynamické horolezecké lano o průměru jeden centimetr a délce šedesát metrů – ŠPAGÁT
- pro jističe jistící pomůcka – KYBLÍK
- také pro jističe karabina se šroubovací pojistkou – HMS KARABINA neboli HÁMESKA

Na umělou stěnu stačí lano v pohodě třicet metrů dlouhé, ale nechtěl jsem tenkrát ve svých začátcích kupovat lana dvě, takže jsem koupil padesátimetrové i na ven a časem ho vyměnil za šedesátimetrové.

Dneska, pokud chcete pouze zkusit lézt na umělé stěně, nepotřebujete většinou nic kupovat. Všechno vám tam půjčí, až na oblečení samozřejmě. V místnostech, kde jsou lezecké stěny, je většinou příjemná teplota, takže nepotřebujete ani další oblečení ani obuv. Zimomřiví maximálně použijí lehkou mikinu, než na ně přijde řada na stěně.

Pokud jdete lézt na umělou stěnu, nezapomeňte si s sebou vzít i flašku s pitím a třeba i nějakou tu sušenku, ono vám dost brzo nejen vyschne v krku, budete se potit jako čuně, ale třeba po hodině dostanete i hlad.

Obecně, když vás bude někdo zkušený jistit, ten výbavu většinou má svoji, ale mě většinou jistí manželka, takže ona je tím mým zkušeným jističem, proto máme kyblík doma. A samozřejmě taky nelezeme pouze na umělé stěně.

MATROŠ NA DOBŘE ZAJIŠTĚNOU SKÁLU

- v podstatě to samé, co na umělou stěnu, plus …
- sada cca 12 expresek (jsou to dvě karabiny spojené plátěnou prošitou plochou smycí) – EXPRESKY, PRESA
- ideálně 120cm dlouhá plochá smyce s HMS karabinou – ODSEDKA
- něco na přezutí, když jistíte druhého nebo obcházíte skálu – ideálně SANDÁLE, ty jdou dobře přicvaknout k sedáku, jsou lehké a prodyšné
- stará karimatka, pikniková deka nebo plachta – PROSTĚ NĚCO NA SEZENÍ a PŘEZUTÍ
- slaňovací pomůcka z duralu ve tvaru osmičky s HMS karabinou – OSMA (tahle dvojka je bohužel až na další fotce)

Skály – mezi lezci SKALKY – jsou většinou snadno dostupné, ale musíte počítat s tím, že k nim jdete či se drápete lesem, křovím a nebo trávou a to většinou do kopce. Takže podle toho je potřeba volit ostatní výbavu, třeba vhodné boty a batoh. Taky samozřejmě jídlo, pití, sluneční brýle, repelent, čepice či opalovací krém … na dobu pobytu pod skalou. I na lezení je potřeba občas se přiobléknout, takže tepláky či kalhoty a mikina jsou vhodným doplňkem pro nižší teploty.

Je velké množství skal, kdy nahoru lezete jednou stranou kopce a scházíte druhou stranou kopce. My na takové skály jezdíme dost často, proto jsem zapomněl při focení tu osmu a druhou hámesku dát na plac. Pro obcházení totiž slaňovací pomůcky není potřeba s sebou tahat.

Než polezete na skálu, je dobré se co nejblíž k ní přezout a přicvaknout si sandále dozadu na sedák. Nijak tam sandále nepřekáží a za chvíli už jejich bimbání ani nevnímáte, protože vpředu jste ověšeni expreskami.

Všimněte si, že drátěné zámky expresek jsou na jedné straně rovné a na druhé prohnuté. Rovné se cvakají do jištění na skále a do prohnutých se potom cvaká lano. Také jsem odkoukal od kamarádů, že u karabiny s prohnutým zámkem mají smyci staženou gumičkou, aby se karabina ve smyci nehýbala. Je to vynikající zlepšovák pro to, abyste dokázali lano rychleji do expresky cvaknout.

MATROŠ NA NEZAJIŠTĚNOU SKÁLU

to samé jako na dobře zajištěnou skálu, plus …
sada 8ks tvarových jistících pomůcek – VKLÍNĚNCE
něco, aby šly vklíněnce vyndat, pokud to nejde jen rukou – ŠŤÁRADLO
sada 5ks mechanicky roztažitelných jistících pomůcek – FRIENDY
několik smyc jak plochých sešitých, tak kulatých o různých průměrech a délkách
další šroubovací i obyčejné karabiny – spolu s vklíněnci, osmou a friendy = ŽELEZO
ochrana hlavy proti padajícím kamínkům a šutrům (horolezecká přilba) – BLEMBÁK

U nezajištěných nebo u řídce zajištěných (ne vždy to lze udělat ideálně a ne vždy je to záměr) skal hodně záleží na intuici a zkušenostech. Pro někoho je ta samá cesta málo zajištěná, pro někoho je to v pohodě. Hodně záleží na psychickém vnímání výšky a jistotě v lezení – MORÁLU. Ne všude je potřeba mít na hlavě blembák, ale na druhou stranu jsou i dobře zajištěné skály, kde by se blembák naopak hodil, protože se skála místy drolí a padají kamínky.

Kvůli fotce jsem sem dal jen pár druhů smyc. Mám jich samozřejmě od každého druhu, délky a tloušťky několik, ale to by na fotce byl samej špagát.

Hodně takovýchto cest je takzvaně vícedélkových, tedy vylezete třeba třicet metrů, zajistíte se na stanovišti – ŠTANDU a jistíte spolulezce, který vyleze k vám. Potom lezete opět výš vy nebo on a tak pořád dokola. Na těchto skalách většinou musíte dolů stejnou trasou, tedy ne slézáním, ale SLAŇOVÁNÍM. Tudíž tady stoprocentně potřebujete slaňovací osmu s hámeskou. Dřív tuhle dvojku většina lidí používala i na jištění, ale dnes už je osma překonaná – já mám kyblík.

Pokud jste někde šli pod skalou, dříve než jste horolezce viděli, tak jste je slyšeli. Veškeré železo totiž táhnou s sebou nahoru a to o sebe při pohybu cinká, to je ten jedinečný zvuk, co je slyšet jako první. No a potom uslyšíte i domluvené povely, které na sebe občas pokřikují.

Jelikož jsou horolezci vtipálci, všimněte si, že je na šťáradle i otvor pro otvírání piva.

Tak tohle je výčet mého vybavení. Zatím jsem si s ním vždycky vystačil. Je to taky o tom, že si vybírám lezecké oblasti a lezecké styly, kde nic dalšího nepotřebuju.

Nejčastěji se mnou leze manželka, takže některé věci máme společné a některé dvakrát. Společné máme: špagát, železo, většinu smyc, presa, deku a bágl. Každý máme logicky svoje: lezečky, hadry, sedák, maglajzpytlík, odsedku a jednu hámesku s osmou.

Pokud jedu lézt s nějakým kamarádem, beru s sebou veškerý svůj matroš plus veškerý náš společný rodinný a plus kompletní odsedku (smyci i hámesku) od manželky. No a to je k naší lezecké výbavě asi tak všechno. A příště bude to slíbené povídání o mé historii lezení …

PS: jak jsem postupně do tohohle článku doplňoval další a další informace a vychytávky, uvědomil jsem si, že by to dalo spíš na celou knihu než na pár článků u mě na webu, no ale tu fakt psát nebudu.

HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.

3.7 3 hodn.

Přidej své body