Nouzové situacePraktické hračkySvětloTábořeníVlastní nápady

Jednoduchá lampička


Už hodně dlouho koukám na různé kupovavé lampičky na čajové svíčky.

Nedávno mě ale napadlo, že by se dala taková jednoduchá lampička vyrobit a to dokonce i venku v přírodě. Díky současnému počasí se mi to u ohýnku moc dělat nechce, tak lampičku budu vyrábět doma. Ale v popisu samozřejmě vždy uvedu, jak si s tím poradit při výrobě venku. Také u nástrojů a materiálů budu počítat jen s těmi, co mám vždy u sebe nebo se dají najít venku a leckdy i v přírodě.

Tak jdeme na to:


POTŘEBNÝ MATERIÁL A NÁŘADÍ

MATERIÁL

    • sklenička se šroubovacím víčkem
    • čajová svíčka – tu bych asi koupil – krást ji na hřbitově mi přijde kapánek neetické
    • provázek

NÁŘADÍ

    • kámen – křemen
    • nůž
    • kastrůlek (vařící voda)
    • kohoutek (studená voda)
    • prkýnko jako pracovní plocha

POSTUP VÝROBY

Sklenička se šroubovacím uzávěrem se dá najít v kontejneru se sklem a bohužel i v lese.

Já jsem se v popelnicích nehrabal a zabavil doma jednu skleničku s přesnídávkou. Nejdřív jsem se musel zbavit obsahu skleničky – v mém případě to bylo příjemné – sníst. Potom jsem skleničku pořádně umyl a odstranil z ní papírový obal i lepidlo – oškrábal jsem ho nožem. Také víčko jsem radši umyl.

Nezapomeňte skleničku i víčko pořádně vysušit – třeba vedle ohně nebo na sluníčku. Bude se vám s tím dělat líp a tím i bezpečněji.


DNO LAMPIČKY

Začal jsem tím jednodušším, tedy dnem. To jsem vyrobil z víčka. Z vnější strany víčka jsem si v jeho středu obkreslil čajovou svíčku. Dělal jsem to na podlaze – na dlažbě.

Venku je asi ideální pařez. Kdo by se to bál udělat nožem, může klidně fixem nebo tužkou, má-li je s sebou.


Potom jsem udělal do víčka tři dvojice zářezů (dvojice je ve tvaru „V“) tak, aby byly tak nějak rovnoměrně po obvodu. Véčka se svými dvěma vršky toho písmene „V“ zvenčí dotýkají vyryté (nakreslené) kružnice. Tady jsem si jako podklad vzal radši prkýnko.

No a venku bych při téhle činnosti opět zůstal na tom pařezu.


Vrcholy „véček“ jsem potom ohnul dovnitř do víčka a tak vznikly tři trojúhelníkové dírky pro přívod vzduchu a zároveň se tím uvnitř víčka vytvořily tři nožičky, které drží svíčku na místě. U přesnídávkové skleničky vám svíčka nikam cestovat nebude – je skoro tak velká, jako vnitřní průměr skleničky, ale u větší skleničky je lepší mít svíčku hezky uprostřed. Větrací otvory doporučuju v každém případě, svíčka líp hoří.


TĚLO LAMPIČKY

Nějak se potřebuju zbavit původního dna samotné skleničky. Aby to bylo rovné a bezpečné oddělení, je potřeba narušit něčím bok skleničky, aby se v tom místě obě části od sebe hezky rozlouply.


A je na řadě další materiál z přírody. Křemen.

Tedy křemen jako nástroj. Jak je známo, křemen je tvrdší než sklo, tudíž do něho udělá vryp. Musíte mít ale na tom křemeni ostrou hranu. Takže ideální je křemílek rozbít. Já to udělal venku mezi dvěma většími kameny – u toho pozor na oči – kdyby náhodou nějaký kousek letěl směrem k vám.

Dá se to i udělat tak, že křemenem švihnete o nějaký jiný hodně velký šutr, ale ty kousky křemene se pak špatně hledají.


Takže jsem si ze čtyř kousků vybral jeden s ostrou špičkou a takový, aby měl plochý spodek. Odštěpek jsem pak tou rovnou stranou silně přitlačil k prkýnku a celou dobu ho držel tak, aby se ani nehnul.

Skleničkou položenou na dlažbě jsem potom pootáčel a zároveň přitlačoval proti hrotu. Je důležité, aby vryp tvořil jednu linii a neměli jste několik čárek vedle sebe.

Venku doporučuju taky si uštípnout kousek rovného polínka, aby bylo stabilní i s odštěpkem a vy si tím také určíte výšku vrypu. I na tom pařezu myslím půjde dobře se skleničkou otáčet. Nesmíte ji ale moc tlačit dolů, abyste neměli příliš velké tření, spíš stačí jen s citem.


Dalším použitým a čistě přírodním materiálem je čistá voda. Ta je skoro všude.

Skleničku s vrypem jsem postavil do kastrůlku od ZEBRY.  A zalil vařící vodou zhruba do výšky vrypu. To se později ukázalo jako chyba – měl jsem nalít vody víc, zhruba půl centimetru až centimetr nad vryp. Počkal jsem asi deset až patnáct vteřin.

Venku si můžete vodu ohřát nad ohněm v ešusu a místo kastrůlku použít víčko ešusu. Je důležité, aby víčko bylo ve vodorovné poloze.


Po tom, co se spodek skleničky prohřál, jsem dal rychle skleničku pod tekoucí ledovou vodu. Nebojte se žádné exploze, nic takového se nestane. Jen to ve skleničce trochu lupne. Lepší je silnější proud, aby dostala sklenička větší tepelný šok.

Venku můžete skleničku polít vodou třeba z hrnku.


Pokud jste dělali vše správně, sklenička rupne hezky rovně. Jak jsem psal v úvodu, dal jsem málo vody a tak mi sice sklenička lupla rovně, ale jinde, než mám vryp. V místě vrypu byla jen v jednom místě asi dvoucentimetrová prasklina.


Původně jsem chtěl tu prasklinu ignorovat. Takže jsem přistoupil k zahlazení ostrých hran po prasknutí. To jsem udělal stejným kouskem křemene, jakým jsem dělal vryp. Šlo to celkem snadno. Hrany jsem obrousil zevnitř i zvenčí.

V místě vrypu se během obrušování začala prasklina zvětšovat, proto jsem postup namáčení do vařící vody a zchlazování po kouskách opakoval, až se postupně odloupalo sklo až k vrypu. Skleničku jsem opět obrousil zvenčí i zevnitř. Proto je taky na dalších fotkách už sklenička bez vrypu a kratší a bohužel s hrbolatější hranou.


ZÁVĚS

Posledním materiálem je provázek. Ten má většina z nás u sebe, ale dá se ledaskde nalézt. Lampička může i stát, ale je potřeba, abyste pod ní něco podstrčili kvůli lepšímu přívodu vzduchu. Nebo můžete do víčka udělat další tři „véčka“ a vyhnout je ven jako nožičky. Já jsem chtěl ale lampičku zavěšenou, aby se nikde nepletla a nemohl jsem ji převrhnout.


Uřízl jsem si tedy dva zhruba metrové kousky provázku. Je lepší je mít trošku delší třeba metr a půl. Zkrátit je můžete vždycky a navíc při větším průměru skleničky budete mít větší spotřebu.

Začal jsem tím, že jsem udělal na obou provázcích asi deset centimetrů od půlky společný uzel. Ten jsem potom nasadil nad závit skleničky a proti němu udělal druhý uzel, který jsem ke skleničce pořádně přitáhl.


Z každého uzlu jsem sebral po jednom konci provázku, ty dal k sobě a asi v polovině skleničky je opět spojil uzlem. To samé jsem udělal ze zbylých dvou konců na druhé straně skleničky.


Opět jsem rozdělil konce na těch nových uzlech a udělal dva nové uzly pod vrškem skleničky. Takže mi vznikla taková síť obepínající skleničku.


Už zbývá jen všechny konce svázat, aby bylo za co skleničku pověsit. Dal jsem tedy všechny čtyři konce provázku k sobě a napnul je společně směrem od skleničky. Svázal jsem je uzlem a mám hotovo.

Estéti mohou konce uříznutím zarovnat, aby byly všechny stejně dlouhé. Hmmm, asi to taky udělám, když teď koukám na ty fotky.


KOMPLETACE a TEST

Teď už zbývalo jen svíčku ve víčku zapálit, zkompletovat víčko se skleničkou a někam lampičku za provázek pověsit. Je to jen taková bludička, ale na orientaci v táboře bude stačit. Při chůzi ji průvan rozhodně nesfoukne. Takže jsem s výsledkem spokojený.


Článek je sice dlouhý, ale výroba lampičky šla dost rychle. Chtěl jsem hlavně popsat detaily výroby, aby někdo někde netápal. Myslím, že to je popsané srozumitelně, tak se do toho klidně můžete bez obav pustit, budete-li mít zájem.

Měl jsem k dispozici je ten nízký typ čajové svíčky, možná ta vyšší bude vydávat víc světla a taky bude určitě déle hořet.

Edit další den: ještě jsem zkusil svíčku posadit na hroty trojúhelníků a ne mezi ně. Svíčka má víc vzduchu a proto hoří vyšším plamenem a vydává více světla.


PS:

A ještě – podle mě – správný výsledek pro tipování z MINULÉHO článku:

POŘADÍ ÚSEK (ÚSEKY) VÝSLEDNÁ DÉLKA
1. 10 10 cm
2. 20 20 cm
3. 30 30 cm
4. 40 40 cm
5. 50 50 cm
6. 10 + 20 + 30 60 cm
7. 30 + 40 70 cm
8. 40 + 50 90 cm
9. 50 + 50 100 cm
10. 30 + 40 + 50 120 cm
11. 20 + 30 + 40 + 50 140 cm
12. 10 + 20 + 30 + 40 + 50 150 cm
13. 20 + 30 + 40 + 50 + 50 190 cm
14. 10 + 20 + 30 + 40 + 50 + 50 200 cm


HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.

4.7 18 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest

3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
Lesní želva
Lesní želva
3 roků od zveřejnění

Ahoj! Sklo jsem ještě touto technikou řezat nezkoušela, dobrý nápad. Za mě výborné využití i třeba na závětří pro svíčku na hřbitov, pokud by byla sklenka větší. Asi to vyzkouším, díky za návod!