Zahrada slunečná
22. březen 2023
Dnes je na rozdíl od předchozích dnů nádherně. Sice se honí po nebi mraky, ale svítí slunce. Paráda.
Na mé JESKYNI si to prozpěvuje paní Rehková. Vítej po zimě zpátky. Tady momentálně má zavřený zobák, ale jinak zpívala dost často, jak je vidět na titulní stránce – TADY. Vždycky někam odlétla a zase zpívala.
Po chvíli přilétl špaček, kterých se hejno usadilo u sousedů v třešňovém sadě. Třešně tam samozřejmě ještě nejsou, ale oni vědí, že budou. Paráda. Krásně zapózoval. Děkuju.
Po chvíli na druhé straně jeskyně přistála další samička rehka domácího. Je to ta samá a načechraná nebo jiná? Netuším. Ale přikradl jsem se dost blízko, abych ji cvaknul takhle ostrou. Ještě by to chtělo samečka, ale nikde jsem ho nezahlédl sedět.
Sousedovic velkou thuji si asi neoblíbili jen špaččí pánové, ale i stehlíci. Jé, to mám radost.
Byli tam hned dva a já je stihl cvaknout oba. Juchů.
Sameček rehka. Já věděl, že se objeví. Krása.
A sleduje ho jeho zřejmě vyvolená. Ranní slunce jí padá na péřový šat a je pro něj jistě neodolatelná.
Na thuji se objevil párek zvonků. V životě se mi nepovedlo vyfotit párek nějakých ptáků. Paráda.
Po chvíli samička odlétla a na pokec přiletěla modřinka.
Sameček pak ještě jednou přistál blízko mě a takhle mi nádherně zapózoval na smrku. Sluší mu to, co?
Na thuji se objevila špaččí samička. Netušil jsem, že je to tak krásný pták. Teda, to jsou dneska druhý Vánoce. Mám radost jak malej.
A ještě to korunoval přílet samečka. Nechali mě, abych se přikradl a vyfotil je při „společné konverzaci“.
Blížilo se poledne a ptáčci už byli jen slyšet a málo vidět. Šel jsem si dát oběd. Asi se zase po jídle vrhnu na makro jako včera. Tyhle denivky snad každý den narostou na dvojnásobek, to je fofr.
Téda, na našem domečku si musely na podzim postavit svůj domeček vosy. A já si toho ani nevšiml. Teda asi vosy. Tenhle krasavec, totiž není vosa, ale vosík francouzský, tady mám jeho daleko lepší FOTKU.
Vrhnul jsem se na zem. Vykvetla spousta sedmikrásek.
Tahle má dokonce už i pyl na okrajích.
A pylem láká mouchy. Koukejte, jak je od něj zašpiněná 🙂 .
Další rostlinkou, co u nás ve velkém kvete je vřes. A ten přivábil mou známou z MINULÉHO TÝDNE – drvodělku. Nebyla tam ale sama.
Spolu s ní se na vřesu vyhřívala vroubenka, asi jalovcová. Je teda fakt, že kousek od vřesu máme jalovec.
No a samozřejmě tu mlsali včelí medvídci.
Překvapila mě ale tahle pestřenka. Takovou jsem ještě neviděl. Podle očí je to prý pestřenka kovová.
Od vřesu jsem se přesunul k fleku, kde teď hojně kvere rozrazil. A hele, kdo tu je? Další vroubenka.
A taky tady není sama. Sluníčko vytáhlo slunéčko.
A mouchy jsou taky na mlsu, ne jen na fasádě na solárku.
A to už je pro dnešek všechno. Ještě jsem viděl žluťáska, ale ten neposeděl. Cestou z rohu zahrady k domu jsem ještě zahlédl pod thujemi malou červenou tečku. Další slunéčko. To je ale za dneškem hezká tečka. Jsem nadšený, z dnešních fotek určitě nejedna přistane v GALERII PŘÍRODY:
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
