All in one – DEN TŘETÍ

All in one – DEN TŘETÍ

20. březen 2022


Tak je tu nový den. Asi ve čtyři ráno začalo sněžit. A to fest. Takhle dopadl nejenom Pítrsův přístřešek, ale nás všech.


Docela i foukalo, takže byl sníh nejenom mimo plachty, ale i částečně pod nimi.


Ale ten výhled ze spacáku je luxusní. Sníh mi vůbec nevadí, naopak.


Netuším, kde se tam vzala teplota 5,7°C. Večer jsem teploměr zapínal a byl jeden nad nulou. Že bychom ten lom takhle ohněm ohřáli? Každopádně noc byla v pohodě až na tu brutálně prohnutou plachtu pod tíhou sněhu.


Tak takhle ten náš bivak – malý lom – vypadá. Stále ještě hustě sněží. Já mám svoje bydlení spáchané úplně vlevo pod smrky.


Jelikož jsme večer po sobě neuklidili, ráno jsme museli dost věcí hledat pod sněhovou nadílkou.


Hroch mě potěšil. Stále s sebou nosí talisman, který jsem mu asi před dvěma roky vyrobil k narozkám – švestkového hrošíka.


Máme sbaleno a vyrážíme. Nádhera. Tohle je zima, jak má být.


Je relativně teplo, takže se nad sněhem válí mlha.


Klesáme s Fíkem jako první po červené směr Trauč, ostatní jdou kus za námi. Tohle je pohled na jihovýchod.


Vytoužený pohled na zasněženou krajinu mě nepřestává fascinovat. Pod námi jsou Markoušovice. Tohle je jejich nejspodnější část.


Nádherně zachumelená stezka je ale trošku o hubu, bojíme se, aby pod čerstvým sněhem nebyl někde led.


Tady se od nás bude Vlastík oddělovat a mířit do Malých Svatoňovic. Kdoví, jak to má daleko?


Fík to vyřešil – čistí větví ceduli. Je to jen 3,5 kilometru.


Ještě jeden pohled do kraje z louky nad Markoušovicemi.


ak támhle podél té klikaté meze půjdeme nadále po červené turistické. Loni jsem šel opačným směrem s dcerou. Ale to byl pařák a lítali motýli. Jo, mimochodem, ta červená je Cesta bratří Čapků a spojuje Pomezní Boudy s Trutnovem, Jestřebími horami, Malými Svatoňovicemi a Úpicí. Její délka činí 47,5 km a tvoří převýšení 557 m.


U Josefa II. se musím zastavit. Dneska má krásnou bílou čepičku. Tahle litinová socha byla postavena na oslavu 100 let zrušení nevolnictví a původně stála v dolní části obce. Připomíná návštěvu tohohle císaře a jeho pomoc zdejší obci v roce 1771, kdy byla katastrofální neúroda.


No a tohle je pohled zpátky z té klikaté cesty na kopci. Úplně vlevo nahoře je za lesem Jestřebí bouda a náš bivak.


Markoušovice jsou pěkně dlouhé. Od nejnižšího domu po nejvyšší je to necelých tři a půl kilometru s převýšením skoro 170m. Vlevo je vidět jejich kostel sv. Jana Křtitele, který jim dovolil postavit již zmíněný císař Josef II.


Nad Markoušovicemi se tyčí relativně nová dřevěná rozhledna. Je ve výšce 708m a je 23m vysoká. Nikdy jsem tam nebyl, musím sem ještě jednou zavítat.


Zlato bukových listů krásně kontrastuje s okolní bílou nadílkou.


Sněhu za to ráno napadlo opravdu hodně. Odhadem tak dvanáct centimetrů.


Jak klesáme, objevují se další a další prameny, které musíme překračovat.


Je opravdu teplo a ze smrků nejen sklouzává sníh, ale místy i “prší”. Taky mi ty kapky trošku zaneřádily objektiv. Takže se předem omlouvám za nepozornost a na příštích několika fotkách budou trochu zaclánět.


Cesty jsou místy hodně podmáčené. Už se ke mně blíží Hroch a Pítrs. Hrochova modrá Swixka je jeho nepostradatelná pokrývka hlavy na zimních čundrech už víc jak čtvrt století. Ale vypadá stále jak nová.


Přede mnou se do lesa noří Fík. Vzpomněl jsem si na Vlastíka, ten už je asi ve Svatoňovicích.


Jsme ve Lhotě. Do Trauče už je to jen kousek. Bohužel pro naše nohy po asfaltu. Ale to už dáme.


Jsme v Poříčí, západní části Trutnova. Na tomhle místě jsem byl snad jen dvakrát v životě. Není moc křížení, kdy nad sebou vede silnice a dvě železnice.


Říčka Ličná je pěkně hnědá, někde tál sníh dost rychle a jeho proudy spláchly červenici z okolních polí. Přecházíme most a pak další přes Úpu a jdeme na oběd do Penzionu Poříčí.


Měl jsem opět hlad, takže jsem si dal guláš s osmi a pak ještě dojedl po Pítrsovi půlku řízku s bramborama. Potom už jsem s ostatními dofuněl na vlak. Dali jsme skupinovku, kluci odjeli. Já za chvíli odjíždím taky. Začíná pršet. Byl to luxusní prodloužený víkend, včetně počasí, prostě ALL in ONE. Tak zase někdy příště ahoj.


CELÝ ROK 2022


Hodnocení a komentáře:

0 0 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře