Předjaří

Předjaří

21. únor 2021


Dneska mě překvapily dvě věci. Poletovala kolem mě včela a ze země už vylezla pažitka, která má teď asi pět centimetrů. Co mě ale nepřekvapilo, je, že vyrážím opět až po západu Slunce.


Tentokrát ale nevyrážím sám, jde se mnou můj syn. To bylo ostatně taky překvapení, že se sám od sebe v pátek zeptal, jestli může jít se mnou.


Cestou nás doprovází Měsíc. Má sice trochu opar, ale svítí jak blázen, že vidíme své vlastní stíny.


Vojta rozdělává úspěšně oheň na jednu sirku. Je to malý zázrak, protože je všechno dříví totálně provlhlý.


Pak už jen kecáme a koukáme do ohýnku, o který je potřeba se tentokrát dost často starat.


Světýlko samozřejmě nesmí chybět. Na fotce mě fascinuje ten kouř.


Dostavil se hlad, já mám dvakrát takový než syn.


No a už se podává večeře. Já jsem si rohlík trochu vyválel v popelu, ale neva, bude výtečný jako vždycky. Brzy po večeři jsme šli spát, byli jsme oba tentokrát docela utahaný.


A už je tu konečně ráno. Noc byla výjimečně strašná – pro mě. Dal jsem Vojtovi nafukovačku a sám spal na dvou pěnovkách – už nikdy víc. Dneska už nechápu, jak na tom může někdo spát, včetně mě v minulosti.


Vojta spal asi skvěle, sice se prý v noci třikrát vzbudil, ale mě připadalo, že já se budím a převracím od jedné po půlnoci téměř každou půlhodinu.


Hlásí se hlad. Dneska bude pomerančový džus. Ne, kecám, jen máme šest vajíček, tak jsem vzal větší flašku a náhodou od něčeho pomerančového.


Ještě jsme přidali jeden nesnědený buřt z večera a málem se to na pánvičku ani nevešlo. S malými ztrátami se mi to povedlo promíchávat a nakonec usmažit.


A už si nacpáváme břicha. Je to fakt dobrota. Pak už jen dosrknout pití a sbalit se.


No a to už je opravdu všechno. Máme sbaleno a frčíme domů. Bylo to fajn. Loučí se s vámi dva medvědi, co v zimě nespí. Ahoj.


CELÝ ROK 2021


Hodnocení a komentáře:

0 0 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře