U Orlice
17. duben 2018
Javory už roztahují slunečníky.
Mihnul se jen na okamžik.
Vrby se sklání nad hladinou …
… a některé už kvetou.
Nad zátokou, tahle kráska mě donutila si lehnout do trávy 🙂
Most přes mrtvé rameno.
Slunce si se mnou hrálo na schovávanou.
Procesí mířící k vodě.
I plovoucí kládu je třeba osídlit.
Čekal jsem snad čtvrt hodiny, než se Slunce ukáže. Stálo to za to.
Po návratu domů mě zaujal zapadající Měsíc. Škoda, že to neumím tak vyfotit, jako to bylo v reále a navíc jsem to skoro nestihnul 🙂
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.