Za dvě mínus

20. listopad 2020

Nocovačku jsem si naplánoval už na pátek. Hlásili hezčí počasí než na sobotu. Vyrážím před soumrakem, na obloze jsou mraky, mělo být jasno, snad se to zlepší.
PS: Teď, když v neděli ráno píšu tenhle popisek, tak vím, že jsem udělal trochu chybu. Dnešní svítání bylo opravdu kouzelný.


Je celkem zima, tak nelením, nehraju si na hrdinu a hned rozdělávám oheň a to tím nejjednodušším způsobem. Cestou jsem si natrhal chvojí, v táboře naštípal pár třísek, nalámal trochu větviček, z batohu vytahuju svůj starý dobrý podpalovač a sirky. Koukám, že bych je měl už doplnit 😉


Chvojí a podpalovač dohromady je celkem jistota. Na tradiční a jistější chlupatý polínka jsem byl ale fakt línej.


Taky jsem dneska vzal po delší době provětrat svou petrolejku. Jedno doporučení, pokud nemáte jistotu, že neteče, rozhodně si ji nevěšte na batoh. Mně na zádech batohu při chůzi poskakovala a mám na něm teď velkej flek od petroleje. A nejen na batohu, ale i na plachtě, co jsem měl pod batohem a bohužel to odnesl trochu i péřák uvnitř 🙁 . Nejen proto nese tohle album název Za dvě mínus, jelikož tahle hořká zkušenost dost sráží jinak super zážitek. Holt chybama se člověk učí.


Dneska začínám netradičně a to vařením. Jen se oheň trochu rozhořel, jdu vařit grog, tedy přesněji černý čaj s rumem a cukrem.


Při štípání dříví jsem se docela zahřál a grog s ohněm a krytými zády udělaly taky své. Pod zadkem mám podprdelník, hlavu taky v teple, takže jsem si mohl dovolit vypít si ten lahodný horký nápoj jen v triku a košili.


Opravdu se vyjasnilo. Zkusil jsem ten můj pohled skrz opadané duby vyfotit, ale na realitu to fakt zdaleka nemá, byla to úchvatná podívaná.


Kochání se nenajím a tak se kolem osmé hlásí hlad. Tradičně nařezané a opékané buřty mi dělají další skvělé potěšení.


No samozřejmě nesmí chybět ani hořčice, chleba a víno. Chtělo by to vidličku, ta moje provizorní dřevěná už dosloužila, ale pracuju na nové, však ji snad brzy uvidíte.


Teplota ještě klesla, takže jsem na sebe hodil péřovku a cucal vínko v ní. Bylo mi parádně.


Asi jsem byl dost utahanej, protože jsem spal celou noc jak dudek. Ráno mě v šest probudil zase kosák. Vím, že bylo šest, protože právě bimbal kostelní zvon.


Šel jsem si tradičně vyfotit teploměr. Večer byly dva, před rozedněním mínus dva a teď nula. No, hlásili, že budou mínus čtyři, a byly jen mínus dva – i proto ten název alba Za dvě mínus.


Nicméně jsem se ještě po fotce teploměru a po vyčůrání vrátil do spacáku a užíval si probouzejícího se lesa. Tohle je pohled přímo z postele.


Asi za hodinu a půl mě ale vytáhl hlad. Dneska bude absolutní klasika, žádný experimenty. Kafe a míchaný vajíčka.


Já ten oheň prostě miluju, to se nedalo nevyfotit. Je vidět, jaká je výhoda zavěšenýho kotlíku nad dřívkáčem – plameny krásně olizují celý kotlík, ohýnek se nedusí a navíc dřívkáč může stát klidně nakřivo.


No a jde se snídat. Aby ty fotky nebyly furt na jedno brdo, tentokrát jsem si dal snídani na naší lávce. Taky pěkný zátiší, ne?


Celkem brzo (i na můj vkus) balím a vyrážím domů. Bylo to tu opět fajn, děkuju.


A to už je úplně všechno. Pole mi zorali, takže musím okolo, abych nepřišel domů jak prase. Aspoň si můžu vyfotit mého oblíbeného samotáře. Tak ahoj zase někdy příště.


CELÝ ROK 2020


HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.

5 1 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest

0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře