Rokole a Dřízna

26. duben 2020

S rodinou jsme se vydali na takovou nedělní procházku na dvě poutní místa. Ne, že bychom byli věřící, ale někdo říkal, že je to tam hezký. Já hlavně koukal po kytičkách, však uvidíte taky.

Hned u pramene prý stála dřevěná kaplička, ta byla v roce 1859 nahrazena zděnou kaplí zasvěcenou Panně Marii. Vedle ní v roce 1930 dal továrník Přibyl postavit kostel zasvěcený také Panně Marii Rokolské.


Vedle kostela stojí dřevěná stavba Lorety, kde můžeme vidět obrazy sedm bolestí Panny Marie v podání lidového umělce.


Před Loretou stojí sloup, který továrník Přibyl věnoval své ženě. Pokochali jsme se architekturou a teď hurá do přírody.


A tady už začínají kytičky. Hned u cesty je krásný trs kvetoucích šťavelů kyselých.


No ještě jedna duchovní stavba tu je. Píšou: Přesná kopie původní kapličky v Schönstattu v Německu. Je to 143. schönstattská kaplička na světě a nese ideál – poslání Betléma. Byla posvěcena 19. července 1997.


U strouhy jsou zase velké trsy blatouchů bahenních s obrovskými květy.


Zamířili jsme na otevřené prostranství, kde krásně kvetou řeřišnice luční.


Na kraji lesa se vystavuje slunci silenka dvoudomá (knotovka červená neboli lesní).


A o kousek dál je hotové blankytné modro od pomněnek lesních.


Tušili jste, že mohou být pomněnky i bílé a růžové? Tady to hrálo všemi barvami.


Ve stínu stromů roste pár osamělých hrachorů jarních.


Tohle bude nějaký pryskyřník, možná pryskyřník kosmatý, nevím jistě.


Narazil jsem na pár samotářů. Je to barvínek menší přezdívaný brčál.


Krásné mohutné třešně tu jsou v plném květu.


A hele šťovík kyselý, moje oblíbená pochutina od dětství.


Kde je šťovík, tam je louka a kde je louka, tam často kvetou řeřišnice a jak jinak než řeřišnice luční.


Smetánka lékařská u cesty. Tahle pampeliška, to je elegance sama.


Podběly lékařské tu rostou na upraveném břehu, záhrabu.


Málem jsem zapomněl vyfotit studánku, tedy tohle je její přepad, líbil se mi víc než vydlážděné místo se dvěma kohoutky.


Přejeli jsme na druhou část procházky. Hned na kraji lesa nás omámila nádhernou a silnou vůní střemcha obecná.


Vstupujeme do hloubi lesa. Květy šťavelu kyselého září proti tmavým stínům pod smrky.


Na světlých místech bylo bílo od sasanek hajních.


Někde ale sasanky rostly jako samotářky.


Zaujaly mě takhle rozdílné květy na jedné rostlině, je to ptačinec velkokvětý.


Mezi šťavelem se prodral na světlo pitulník žlutý.


No a to už se blížíme k poutnímu místu a klesáme do Dřízenského údolí. Tohle je kaple Božího hrobu. Uvnitř opravdu leží Ježíš. Schválně, kdo určí letopočet?.


Jsme na místě. Je tu krásná kaple Panny Marie postavená v roce 1889. Je tu docela rušno a pár podnapilých mládenců si v nedalekém altánu dává už několikátého lahváče (prázdných lahví je vidět hodně) a v místním ohništi si chystá něco na pánvičce, mizíme pryč.


Vydáváme se po křížové cestě zase zpět – vzhůru do kopce.


Nádherné exempláře violky lesní na vyvýšenině si mě přímo přitáhly.


V bažinaté půdě u cestičky kvete mokrýš střídavolistý.


Místy se v mokřadech objevil trs petrklíčů, správně prvosenek jarních.


Mezi poli, kudy vede pěšina, je skupina třešní a mezi nimi krásně kvetou trnky.


Už se blížíme k autu. Na pokraji cesty a přilehlém břehu se tyčí skupinka i samotářky měsíčnice roční.


Ještě seběhnu z cesty do lesa, protože tam mě upoutá žlutá záře. Kupodivu tady kvete janovec metlatý.


V detailu janovec má fakt krásné květy.


A hned vedle se krčí několik snad ani ne půlmetrových bezů černých a ty se taky chystají na květ. U nás doma je to níž, ale bezy nic. No a to je pro dnešek všechno. Hurá domů.


CELÝ ROK 2020


HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.

5 1 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest

0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře