Jedenáct kilometrů
17. listopad 2022
Je sváteční čtvrteční ráno. Vyrážím na delší procházku.
Původně jsem nechtěl vůbec fotit, ale nakonec mě pár pohledů kolem sebe donutilo vytáhnout foťák z batohu.
Přešel jsem Křivinu a naskytl se mi pohled na Orlické hory.
Tahle stavbička mě upoutala, asi seník.
Kousek za loukou se páslo asi šest koní. Vypíchnul jsem ale jen dva.
I břízy mají bebíčka. Tyhle nádory jsou ale kouzelné, když se z nich vyrobí třeba miska.
Došel jsem až k Rašováku. Dal si tatranku, co mi s sebou dala žena, popil trochu malinové šťávy a vyrazil dál.
Tohle je potok, kterým se Rašovák každoročně vypouští. Pěkně černej kaňon.
No a tohle je nekonečná a úplně rovná cesta ( no, má necelých 2,5km). A ta míří už k naší vesnici.
V jednom místě je krásný březový lesík.
Kousek dál na mě svou zelení zářila tahle mechová nádhera.
Tak tenhle krmelec si pamatuju. Kdysi jsme tu byli s dětmi z vesnice při nějaké poznávací hře nebo, co to bylo.
No a to už jsem opravdu skoro v cíli procházky. Ještě půl kilometru po asfaltu a budu doma. To už je všechno, bylo to fajn. Tak zase někdy ahoj.
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
