Čekání na jaro
12. únor 2022
Slunce zapadlo a já po delší době vyrážím do přístřešku. Dneska bylo nádherně. Je stále ještě nad nulou a jsem zvědavý, kam to spadne v noci. Na jedné straně je nádherný západ slunce.
A na druhé už krásně září měsíc. Nebe je jak vymetené.
Vzpomněl jsem si, že v přístřešku už nemám žádnou březovku, tak jsem si trochu zašel a naloupal si novou zásobu.
Jsem tu. Než rozdělám oheň, budu si do tmy jen užívat a kochat se klidem a samotou.
Už se úplně setmělo, takže naštípat dříví, nařezat hobliny a výjimečně podpálit sirkou. Nějak se mi nechtělo škrábat smolničku. Březová kůra je dost vlhká, ale i tak jí věřím na sto procent.
Kůra chytla bez problémů a tak už přede mnou vesele plápolá ohýnek. Milovníky fotek buřtů zklamu, dneska žádné nebudou – nemám hlad.
Dneska jsem si s sebou vzal řezbářský nůž a jen tak pižlám borovou kůru, třeba mě něco napadne a vznikne něco konkrétního.
No a vzniklo. Vyřezal jsem ptáčka, asi je to konipas. Co myslíte? Největší výzva byla neulomit mu ocas. No a druhá, najít v lese po tmě nějakou trávu na hnízdo.
No, on to není ani tak konipas jako konipásek. Pro představu o velikosti jsem ho posadil na krempu klobouku. Pak jsem už jen popíjel vínko a šel spát.
Noc byla klidná, nic se neudálo, jen o sebe ve větru skřípaly dvě borovice. Ale ani tak jsem nespal moc klidně. Snad čtyřikrát jsem se vzbudil.
Ale teď už fakt musím vylézt. Potřebuju čůrat a mám hlad. Je sice teprve před sedmou, ale z postele mě tahá i světlo. Teda, já jsem po ránu ještě ošklivější než normálně 
Není to nádhera? Po pár měsících je už tak brzo světlo a dokonce zpívají i ptáci. Tohle představení jsem si nemohl přeci nechat utéct.
Milovníky jisker potěším. Co jsem neudělal večer, napravuju teď. Křesadlo je prostě krásná hračka.
Ohřívám nejen vodu na kafe, ale i trošku promrzlé prsty. Udělal jsem dobře, že jsem výjimečně ráno udělal „velký“ oheň a ne jen ohýnek v dřívkáči.
Dneska bude ham&eggs, tedy hezky česky hemenex. Babička od manželky mi poslala kuřecí šunku. Tu já sice moc nemusím, ale přeci ji neodmítnu, že?
Šunku mám orestovanou a jen přilít vajíčka, trošku pomíchat, pak rozpéct gumový rohlík do křupava.
A luxusní snídaně je na světě. Teda zahučela do mě v mžiku. Mňam. Teď už zbývá jen uklidit, sbalit se a hurá domů.
Mám sbaleno. Bacha na medvědy, v lesích je jich plno.
Mířím k domovu. Slunce už vylezlo výš. Dneska bude opět nádherný den.
Slunce příjemně hřeje, ale ve stínu se ještě třpytí jinovatka.
I kaluže, které byly včera ještě plné vody, jsou malované ledem. ta voda fakt umí divy. Můj nejoblíbenější živel je sice oheň, ale vodu taky pokaždé obdivuju.
No a to už je opravdu všechno. Cestou jsem jen z dálky viděl srnky a užíval si ranních paprsků a pelášil rozdělat oheň i doma v krbovkách. Mějte se hezky a zase někdy příště ahoj. PS: myslím, že to ale bude na sněhu, nechte se překvapit.
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
