Čekání na jaro

Čekání na jaro

12. únor 2022


Slunce zapadlo a já po delší době vyrážím do přístřešku. Dneska bylo nádherně. Je stále ještě nad nulou a jsem zvědavý, kam to spadne v noci. Na jedné straně je nádherný západ slunce.


A na druhé už krásně září měsíc. Nebe je jak vymetené.


Vzpomněl jsem si, že v přístřešku už nemám žádnou březovku, tak jsem si trochu zašel a naloupal si novou zásobu.


Jsem tu. Než rozdělám oheň, budu si do tmy jen užívat a kochat se klidem a samotou.


Už se úplně setmělo, takže naštípat dříví, nařezat hobliny a výjimečně podpálit sirkou. Nějak se mi nechtělo škrábat smolničku. Březová kůra je dost vlhká, ale i tak jí věřím na sto procent.


Kůra chytla bez problémů a tak už přede mnou vesele plápolá ohýnek. Milovníky fotek buřtů zklamu, dneska žádné nebudou – nemám hlad.


Dneska jsem si s sebou vzal řezbářský nůž a jen tak pižlám borovou kůru, třeba mě něco napadne a vznikne něco konkrétního.


No a vzniklo. Vyřezal jsem ptáčka, asi je to konipas. Co myslíte? Největší výzva byla neulomit mu ocas. No a druhá, najít v lese po tmě nějakou trávu na hnízdo.


No, on to není ani tak konipas jako konipásek. Pro představu o velikosti jsem ho posadil na krempu klobouku. Pak jsem už jen popíjel vínko a šel spát.


Noc byla klidná, nic se neudálo, jen o sebe ve větru skřípaly dvě borovice. Ale ani tak jsem nespal moc klidně. Snad čtyřikrát jsem se vzbudil.


Ale teď už fakt musím vylézt. Potřebuju čůrat a mám hlad. Je sice teprve před sedmou, ale z postele mě tahá i světlo. Teda, já jsem po ránu ještě ošklivější než normálně 🙂


Není to nádhera? Po pár měsících je už tak brzo světlo a dokonce zpívají i ptáci. Tohle představení jsem si nemohl přeci nechat utéct.


Milovníky jisker potěším. Co jsem neudělal večer, napravuju teď. Křesadlo je prostě krásná hračka.


Ohřívám nejen vodu na kafe, ale i trošku promrzlé prsty. Udělal jsem dobře, že jsem výjimečně ráno udělal “velký” oheň a ne jen ohýnek v dřívkáči.


Dneska bude ham&eggs, tedy hezky česky hemenex. Babička od manželky mi poslala kuřecí šunku. Tu já sice moc nemusím, ale přeci ji neodmítnu, že?


Šunku mám orestovanou a jen přilít vajíčka, trošku pomíchat, pak rozpéct gumový rohlík do křupava.


A luxusní snídaně je na světě. Teda zahučela do mě v mžiku. Mňam. Teď už zbývá jen uklidit, sbalit se a hurá domů.


Mám sbaleno. Bacha na medvědy, v lesích je jich plno.


Mířím k domovu. Slunce už vylezlo výš. Dneska bude opět nádherný den.


Slunce příjemně hřeje, ale ve stínu se ještě třpytí jinovatka.


I kaluže, které byly včera ještě plné vody, jsou malované ledem. ta voda fakt umí divy. Můj nejoblíbenější živel je sice oheň, ale vodu taky pokaždé obdivuju.


No a to už je opravdu všechno. Cestou jsem jen z dálky viděl srnky a užíval si ranních paprsků a pelášil rozdělat oheň i doma v krbovkách. Mějte se hezky a zase někdy příště ahoj. PS: myslím, že to ale bude na sněhu, nechte se překvapit.


CELÝ ROK 2022


Hodnocení a komentáře:

0 0 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře