All in one – DEN PRVNÍ
18. únor 2022
Je pátek ráno. Vyrážím vlakem na čundr s klukama do Jestřebích hor. Nebe vypadá luxusně, ale předpověď hlásí budoucí opak.
Mraky ve Václavicích mě už nenechávají na pochybách, že je hezkému počasí konec. Bude silně foukat a nebe se zatáhne.
Jsem na místě srazu a kluci už taky přijeli.
Povinná úvodní skupinovka na nádraží. Do poslední chvíle jsem nevěděl, kdo pojede. Účast jsem ale čekal trochu větší. Ale i tak to bude určitě parádní čundr.
Přímo v Kostelci míříme zapít shledání.
Objednal jsem si řezané. Takhle natočené už jsem ho dlouho neměl.
Po občerstvení míříme po zelené (Svatojakubské cestě) směr Kostelecké Končiny.
První sníh. Hurá. Zimní čundr bude snad opravdu zimní.
Před Končinami stojí památník obětem 2. světové války. Lidem, co pomáhali výsadkářům skupiny SILVER A. Památník stojí na místě, kde byl při útěku gestapem postřelen Antonín Burdych mladší, jeden z pomáhajících.
Tam v dáli je trocha sněhu. Tady zatím nic moc, jen sem tam fleky u lesa.
Ze zelené jsme odbočili na modrou a procházíme Zbečníkem. Vody je všude dost, bohužel jen v tekutém stavu. Začíná navíc pršet.
Některé vrby jsou dost nedočkavé.
Vlastík „pozoruje“ potok dole, i ten z poklopce.
Občerstvujeme se u Skalákovy studánky.
Místo, kde studánka leží, se jmenuje Maternice, je nedaleko obce Zbečník. V dobách epidemie cholery (v roce 1832), která propukla nejen na Zbečnicku, zůstala tato studánka bez nákazy, a tak se mezi lidmi rychle rozšířila zvěst, že je v ní voda zázračná.
Stoupáme výš. Tady leží sníh už i na cestě, zatím.
Za chvíli modrá skončí a budeme pokračovat po zelené, ale jiné než předtím.
V lese sněhu přibývá. Ale taky přibývá deště.
Jsem zvědavý, co z tohohle sněhu zbyde po několikahodinovém dešti, co nás provází.
Navštěvujeme několik pěchotních srubů. Tady (T-S 19 Turov) nás dokonce majitel pozval dovnitř. Kluci dělají prohlídku. Mě to moc nebere, tak s Vlastíkem venku hlídáme batohy.
Navštěvujeme další srub – T–S 20 Pláň. Už se hodně sešeřilo a tady v lese je fakt už celkem tma.
Vycházíme z lesa a i mimo něj je už hodně šero.
Večer v hospodě byl skvělý. Hospodský moc příjemný „ostravák“ – neptal jsem se, kde se na téhle samotě ocitl. Dokonce nám nabídnul i takhle luxusní bejvák.
V sále nebylo vytopeno, ale myslím, že jenom dobře. Protože máme všichni výbavu do zimy a asi bysme se ugrilovali.
Jsme po snídani, kterou nám opět připravil hospodský (já měl dršťkovku a pivo). Někteří měli jen to pivo – jídlo z vlastních zásob. Je nádherně, vyrážíme dál, ale o tom zase zítra …
A ještě naše trasa:
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
