Po sedmé

24. duben 2021

Dneska vyrážím až po sedmé hodině. Ne, že bych tak dlouho pracoval, ale naopak jsme měli návštěvní povinnosti rodiny. Počasí přálo a na výletě bylo fakt krásně.


Na západě to vypadá všelijak, ale tady na východě je ještě mezi mraky vidět modro a na něm krásný Měsíc.


Cestou jsem našel tyhle dvě díry s čerstvě vyhrabanou hlínou. Kdo ví, kdo je udělal … Menší díra je jako myší a větší má asi deset centimetrů v průměru.


Dneska moc neotálím, za chvíli bude tma a začíná se ochlazovat. U ohýnku je vždycky nejlíp.


Jelikož jsem se na návštěvách totálně přežral – u našich hovězí polívka s játrovými knedlíčky, svíčková a roláda a u ženiny babičky dva štamfalce dortu. Doma potom ještě jako výslužku jednohubky. Takže večeře nepřipadala v úvahu. Buřtíky prostě nebudou.


Takže jsem pocucával vínko, kolem deváté si opekl půl krajíčku chleba a před desátou šel spát. Noc mi přišla neuvěřitelně krátká. Spal jsem sice celých osm hodin – od deseti do šesti, ale jako bych usnul a hned se probudil.

No, každopádně ráno je krásné, sem tam modro na obloze, ptačí koncert kolem a mně se tradičně nechce ze spacáku. Takže snídaně bude až v sedm.


Hlad se ale neodbytně hlásí, takže vylézám už ve tři čtvrtě a jdu si chystat jídlo. Všimněte si té malé kůrky chleba na pánvi, ta ale není pro mě.


Voda na kafíčko už klokotá.


No i takhle neslavně může skončit kariéra špekáčku – jako půlka jídla, ne jako chod číslo jedna na klacku. Viď Martine? 🙂


A tohle je ta kůrčička, o které jsem se už zmiňoval. Je do křupava opečená pro pana domácího nebo pro paní domácí. Oni jsou tu domácí, já jsem tu v podstatě jen nepravidelný víkendový host.


Však se taky brzo ukázali. Nejdřív šmejdili okolo. Když jsem nehybně stál u snídaně, hbitě jedna myška oblizovala můj multitool. Asi na něm byly zbytky po smažení buřta. Kůrku jsem jim nalámal a i ta brzy zmizela.


Sbalil jsem se a vyrazil k domovu. Pozorovaly mě srnky, kolem kterých jsem procházel. Nakonec se ukázalo, že jich bylo sedm. Tři někde asi ležely. Viděl jsem je všechny totiž potom běžet někam k lesu.


Jaro je v plném proudu, i když na to noční teploty nevypadají. Třešně pod Křivinou krásně kvetou.


I javory u cesty rozvily své krásné květy.


No a to už je úplně všechno. Nebe vypadá všelijak. Kdo ví, jaký přinese tohle ráno den? Tak zase někdy příště ahoj.


CELÝ ROK 2021


HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.

5 1 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest

0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře