Horko v září
16. říjen 2021
Je něco po čtvrté. Na to, že je začátek září, je fakt hic. Dneska mám v plánu trochu pracovat, tak vyrážím dřív.
Cestou míjím takhle krásně nasvícené špendlíky. Neodolám a ochutnávám. Mňam.
Jsem tu. Všechno je v pořádku a to je dobře. Dneska chci opravit, no spíš vyměnit plůtek proti prasatům, už je dost shnilý, hlavně jeho sloupky. To samé bude čekat i tuhle zástěnu u ohně, ale to až příště.
Vzal jsem si pomocníka, aby mi šla práce líp od ruky. Buřty na večer a vajíčka k snídani se chladí Zebře.
Když se rozhlížím od ledničky, mou pozornost upoutaly tyhle nádherně kvetoucí vřesy. Paseka je jich plná.
Plůtek jsem odstranil, ale nový už nepostavil. Zjistil jsem, že se mi to takhle líbí víc. Cítím větší volnost, prasata už řešit nebudu. Starý plůtek příště rozřežu na topení. Teď čas pokročil, tak si jdu udělat ohýnek a v klidu si vychutnat zbytek pivka.
Ohýnek krásně plápolá a já rozjímám.
Rozjímám a hasím žízeň. Kochám se okolím a sleduju, jak se čím dál víc šeří. Když vtom zleva slyším opatrné kroky v listí. Něco přeskočilo potok a plíží se podél něj křovím směrem k mé lávce.
A hele, kdopak to je? Že by ta lupička, co mi ukradla loni botu?
Původně šla jen podél břehu, ale jak křížila mou stopu přes lávku, vydala se po ní. Uprostřed se zastavila a kouká na mě. Já skrz objektiv na ní. Pak ji to přestalo bavit, otočila se a odešla pryč. Nádherné setkání.
Už je tma a já mám hlad.
Dneska jsem po delší době k buřtíkům přibral rohlík místo chleba.
Večer trávím tradičně s červeným vínem a čučím do ohně. Po čundru s paní Colombovou, kde se mi díky vydatným dešťům odloupaly z klobouku zuby (byly jen přilepené tavkou), jsem je už zpátky nepřidělával a vrátil se ke káněčímu pírku. Asi jsme si souzeni.
Noc byla v klidu a ráno je jak malované. Tady vidíte, proč název „Horko v září“. Odpoledne byl fakt hic. Teď je ale v lese krásně svěží vzdoušek.
Něco mi šustí vysoko nad hlavou, nějaký střapatý ocásek 
.
Hurá do ledničky pro snídani.
Všechno hezky nachystat …
… připravit kávu …
… a nakonec vajíčka.
No a snídaně je hotová. Dobrou chuť.
Na mou snídani se přišel podívat i chrobák.
Po jídle popíjím kafíčko a kochám se – hned u přístřešku tradičně rostou majestátné bedly.
Jsem po snídani. Mám sbaleno a vyrážím domů. Cestou míjím pámelníky. Taky jste je jako děti lupaly nohou na cestě? Já si na to hned vzpomněl.
Slunce ozařuje orosené pavučiny. Tyhle krásné náhrdelníky jsou po celé louce.
Míjím svůj milovaný jasan. Musím ho pozdravit. Už tu s námi asi moc dlouho nebude. Už má listy jen na nejnižších větvích. Škoda ho.
Už budu skoro doma. Cestu mi zkřížil tenhle krásný srneček. Tohle už je opravdu všechno. Byl to opět parádní relax. Takže moc děkuju a zase někdy ahoj.
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
