První jarní
23. březen 2019
Vyrážel jsem se západem slunce.
Cestou jsem posbíral pár vršků rákosu a použil je jako troud.
Křesadlo Light-my-fire hází krásný jiskry.
Když oheň zaplál, zapálil jsem i lampičku. Nastal čas na večeři.
Večeře je hotová. Když jsem ji snědl, už jsem se do ničeho nepouštěl. Jen jsem popíjel vínko, koukal do ohně a pak šel spát.
A je tu ráno, noc byla v pohodě. Podle předpovědi mělo být +9°C. Věděl jsem, že se jí nedá až tak úplně věřit (tedy, co se týká teploty).
Už jsem se moc těšil na kafe.
A taky jsem dostal hlad.
Dneska budou tradiční míchaná vajíčka.
K nim jsem si opekl chleba, posnídal, uklidil ohniště a vyrazil hodně pomalu k domovu.
Vypadá to, že dneska bude opravdu zataženo.
Ale chvílemi se sluníčko snažilo skrz mraky prodrat. A taky se mu to občas podařilo.
Javory budou mít co nevidět listí.
Topol osika má krásné chlupaté jehnědy.
Sněženky už jsou plně rozevřené a zanedlouho budou odkvétat.
No není to nádhera?
Kočičky už jsou obalené pylem.
Už kvete i violka rolní.
Slunéčko pátrá po prvních mšicích.
Kvetou i sedmikrásky. Předminulý rok kvetly ve městě u školy celou zimu.
I pavouky vytáhly teplé paprsky.
Už několik dní poletují žluťásci.
Tuhle chlupatici jsem zachránil před utonutím v našem jezírku.
Prolétla kolem mě se silným bzukotem tahle ploštice a sedla si na větvičku.
Rezekvítek rozrazil taky už začíná barvit části louky domodra.
