První jarní
23. březen 2019
Vyrážel jsem se západem slunce.

Cestou jsem posbíral pár vršků rákosu a použil je jako troud.

Křesadlo Light-my-fire hází krásný jiskry.

Když oheň zaplál, zapálil jsem i lampičku. Nastal čas na večeři.

Večeře je hotová. Když jsem ji snědl, už jsem se do ničeho nepouštěl. Jen jsem popíjel vínko, koukal do ohně a pak šel spát.

A je tu ráno, noc byla v pohodě. Podle předpovědi mělo být +9°C. Věděl jsem, že se jí nedá až tak úplně věřit (tedy, co se týká teploty).

Už jsem se moc těšil na kafe.

A taky jsem dostal hlad.

Dneska budou tradiční míchaná vajíčka.

K nim jsem si opekl chleba, posnídal, uklidil ohniště a vyrazil hodně pomalu k domovu.

Vypadá to, že dneska bude opravdu zataženo.

Ale chvílemi se sluníčko snažilo skrz mraky prodrat. A taky se mu to občas podařilo.

Javory budou mít co nevidět listí.

Topol osika má krásné chlupaté jehnědy.

Sněženky už jsou plně rozevřené a zanedlouho budou odkvétat.

No není to nádhera?

Kočičky už jsou obalené pylem.

Už kvete i violka rolní.

Slunéčko pátrá po prvních mšicích.

Kvetou i sedmikrásky. Předminulý rok kvetly ve městě u školy celou zimu.

I pavouky vytáhly teplé paprsky.

Už několik dní poletují žluťásci.

Tuhle chlupatici jsem zachránil před utonutím v našem jezírku.

Prolétla kolem mě se silným bzukotem tahle ploštice a sedla si na větvičku.

Rezekvítek rozrazil taky už začíná barvit části louky domodra.
