Nízké Tatry – den pátý, poslední
celá akce 4. – 8. září 2019
Tak takhle vypadal můj bivak, teda spíš bejvák, po ránu. Snídani jsem si vařil z postele. Je pošmourno, celkem zima, tak snad pršet už nebude. Ale z pelíšku se mi fakt nechtělo. Naštěstí jsem nepospíchal.
Sbohem milá vísko. Máš tu super lidi. Budu na vás vzpomínat. Ale teď musím zas o kousek dál.
Teď už nejdu žádné kopce, spíš jen přes terénní nerovnosti, bohužel po silnici. Naštěstí je posekáno, tak dost často jdu po sousedících loukách. Ale výhledy jsou opět parádní.
Veď mě má cestičko.
Z kopců stoupá pára ze včerejšího deště a sem tam se objeví jejich vrcholky.
Zástup.
Zase začíná pršet, ale to mi nebrání v kochání se okolní krásnou krajinou.
Hele, támhle je Ľupčanský hrad. Jestli nebudu línej, tak se tam podívám.
Hmmm, určitě se tam podívám. Sice teď prší, ale třeba přestane.
Jsem u cíle mé cesty. Někde si na chvíli sednu a pak vyrazím na ten hrad.
Pršet naštěstí přestalo, jdu na hrad. Odsud vypadá suprově. Nechápu, proč staví ty kulturní památky na kopci. Asi aby naštvali turisty.
Stará cesta k hradu. Lísky tvoří krásnou zelenou klenbu. Tahle cesta nahoru je sice delší, ale ne tak prudká, jako je ta po schodech z druhé strany.
A jsem tu. Pro nemoc zavřeno. Teda stejně bych tam asi nešel. Bohužel z hradu toho moc vidět není. Má hodně vysokou obvodovou zeď a tak člověk vidí jen střechy.
„FEJK“: na tuhle fotku jsem tam čekal až do noci, stálo to za to. Kecám, tu jsem udělal doma na počítači deset minut po té předchozí a ze stejné původní fotky. Jen abyste si uvědomili, že až uvidíte někde nějakou „boží“ fotku, ne všechno na ní musí být pravda.
Po chvíli přišla nahoru tahle sympatická dvojka. Pán si zapálil dýmku a oba se kochali výhledem do deštěm zmáčené krajiny.
Tak kam to bude příště? 🙂
Vydrápal jsem se ještě na vyvýšeninu nad hradem. Vlastně je to vrchol celého kopce. Odsud už je trochu vidět i za obvodovou zeď.
Všude tady krásně kvetou ocúny. No ale konec kochání, jdu zpátky dolů, tentokrát po schodech. Zase začíná pršet.
Dole v obci mají zajímavou výzdobu kostela. Z blízka jsem to neviděl, ale asi ty obrazy budou na plátně, nápis tedy určitě.
A chčije a chčije. Naštěstí už jsem pod střechou Ľupčanského nádraží a jen tak se bavím pozorováním lidí a blízké silnice.
Tak a to je opravdový konec. Dávám palec nahoru, bylo to fakt úžasné dobrodružství. Těším se domů, ale taky na nějaké další. Vlastně ještě jedna fotka …
Netřeba komentovat 🙂
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
