Au, au, aůůůůů

9. srpen 2019

Hled po příchodu na tábořiště mě čekalo nemilé překvapení. Spadla zástěna. Někdo tu určitě byl – já měl ohniště uklizené. Nevím, jestli ji shodili nebo to spadlo samo. Ale spíš skoro samo, podle konců klacků jim k samovolnému rozpadu už moc nechybělo.
No nic, jdu najít nové klacky dozadu, břízy vpředu jsou v pohodě.

Po čtvrt hodině hledání jsem dotáhl dva mladé uschlé smrčky, oklestil jsem je ještě v lese. Tady je jen zašpičatil, zatloukl a přivázal k břízám. Pak jsem naskládal znovu zástěnu. Celkem asi dvacet minut práce.
Ta zástěna mi připadá děravější než před rozpadem – fakt s tím budu muset něco udělat. No ale to až jindy :-), dneska mám jiné plány.

Po opravě a úklidu jsem si všiml, že mi v ohrádce rostou asi čtyři babky. To bylo zase milé překvapení.

Jo, taky chci vyzkoušet nové uchycení knotu. Je to hliníková špička z dvojky kulatého štětce. Už byl vypelichaný, tak jsem ho dětem “znárodnil”.

Zase mám v hlavě jeden projekt, tak konec okounění a jde se do práce. Našel jsem jednu břízu, která to nedávno vzdala, tak jí dřevo ještě nestihlo úplně uschnout a hlavně nestihlo začít hnít. Husqvarnou jsem uřízl asi dvanáct centimetrů dlouhý špalík hned u země (zbytek břízy asi použiju na topení).

Kousek od nejširšího místa jsem odsekl obě strany …

… a vzniklo prkýnko.

Woodlorem jsem pak prkýnko zbavil kůry, začistil a zmenšil tloušťku.

Pak jsem si předkreslil motiv – teď už by mohl být jasný název tohodle alba (teda pokud v tom nevidíte lišku, psa nebo dokonce koně) 🙂

Vyřezal jsem nahrubo tvar a začalo se stmívat a taky už jsem měl hlad, takže hurá na večeři.

K večeři se bude podávat smažený buřt se smaženou domácí cibulkou a chléb.

Buřty a cibuli klasicky nakrájet …

… cibulku osmahnout …

… pak přihodit buřty a taky osmažit …

… a je hotovo. Ještě opepřit (sůl asi nebude potřeba). A dobrou chuť.

Hmmm, a chuť dobrá byla. Zalil jsem to červeným vínem a pokračoval ve vyřezávání.
Lampička funguje na jedničku, mám radost.

No a mám dořezáno, jsem zvědavý, jak to bude vypadat za denního světla. Dneska už nic nedělám. Dopiju víno, budu koukat do ohně a půjdu spát.

Noc naprosto v pohodě, bylo snad kolem dvaceti nad nulou, na mě nezvykle teplo. No, udělám si královskou snídani. Budou smažená vajíčka, zbytek jerky, co jsem vyráběl a chléb. Zapíjet budu kávou se špetkou skořice. Už se mi sbíhají sliny.