Večer se sovou a noc s kočkou

10. listopad 2018

Když jsem přicházel k přístřešku, svítily na mě v úplný tmě dvě oči, říkám si: „Liška.“ A ono ne, uprostřed lesa si tam hoví kočka. Nechal jsem ji svému osudu. Ale ona mě ne. Uprostřed noci se vzbudím, že mě něco tlačí svrchu na nohy a ona ta kočka na mě spokojeně spí :-). Jen jsem se pohnul, tak utekla, ale ráno se na mě přišla ještě z dálky podívat.


Jsem konečně na místě. Ohýnek hoří, noc je ještě mladá, hlad nemám, tak co budu dělat?


Udělám manželce překvapení. Nedaleko leží spadlá borovice, tak jsem ze špičky, kde je kůra ještě tenká, uřízl špalík. Husqvarnu mám vždycky s sebou, je to pracant.


Woodlorem jsem špalík ořezal do hranolku.


Pak přišla na řadu jemnější práce a Mora. Začal jsem hlavou.


Už se rýsuje základní tvar.


Přibyla křídla.


No a je hotovo, mám radost. Podle mě je to něco mezi výrem a kalousem 🙂


Ještě jeden pohled a jdu spát. Vypadá hodně přísně a mysticky. Snad mě bude dobře hlídat.


Svítá. Vařím nezbytnou kávu.


Dnes budou tradiční buřty s vaječnou omeletou. Testuju nový „kontejner“ na vajíčka.


Hotovo, jde se snídat. V placatce není alkohol, jak by se mohlo zdát, ale olej na smažení. Pak už jen dojíst, sbalit a domů.


CELÝ ROK 2018


HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:

POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.

5 1 hodn.
Přidej své body
Sledovat
E-mailem upozornit na
guest

0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře