Opět na mém oblíbeném místě
21. duben 2018
Začínám tradičním buřtíkem k večeři.
Hotovo, jde se dlabat.
Večerní rozjímání.
Jdu si udělat snídani.
Slunce už je pěkně vysoko.
Až na květ zasvítí slunce, rozvine se do krásy.
Budoucí dub. Poznal jsem to podle žaludu pod listím, ze kterého vyrůstala ta drobná „kytička“.
Najdi motýla … (Okáč pýrový).
Všude raší nové listy …
… i tady.
Duby už se taky olisťují.
Jak tam ty šupinky asi drží?
Dneska bude čaj z borůvčí, kopřiv a mladých konečků smrku. Už se těším.
Bylinkový čajík hotov. Mňam.
Pořádně rozpálit olej …
… a smažíme.
Podává se snídaně. Svízel jsem si tam nakonec nenakrájel, neměl jsem chuť na zeleninu 🙂
Sice vypadám jak blázen, ale to pohodlí je k nezaplacení.
Orsej jarní – ranní.
Kopřiva dvoudomá v protisvětle.
Ranní nízké slunce umí krásně kreslit stíny.
Po mytí suším nádobí. Pak mířím domů a cestou se ještě kochám přírodou.
Pakomáří námluvy.
Bez už také není bez … 🙂
Mladé stromky u břehu.
Borůvčí má nádhernou čerstvou zelenou.
Chrobák lesní těsně před pádem :-).
Spirály mladého kapradí.
Šťavel kyselý má nádherně žilkované květy.
Orsej už otevřel květ a vystavuje se sluníčku.
Tuhle a další tři fotky už jsem fotil u nás na zahradě. Lesní jahody už také kvetou.
Hra světel a stínů na kameni.
Popenec obecný se schovává za kamenem.
Květy lesní jahody – dokonalost sama.
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
