Dreamcatcher
12. srpen 2018
Strouha, co mě zavede až k přístřešku. Vzadu je moje lávka.
Pohled z lávky. Vzadu vpravo za smrčky je mezi statnými duby schovaný můj přístřešek.
Ještě poslední pohled na strouhu.
Letmý pohled na kraj lesa. Najdi zajíce 🙂
Modrý drahokam našich lesů – chrobák jarní.
Mechovo pařezové zátiší – bělomech sivý.
Černý bez – snad tam budou příští rok jidášovy uši, poslední dva roky nic.
Konečně v přístřešku. Nachystal jsem si věci na lapač:
- – tři čerstvé tenké 70cm dlouhé proutky na kostru
– nůž a sedlářskou jehlu
– hrst peříček z lesa – podle mě většinou holub hřivnáč, jedno z káněte
– tři barvy bavlnky a klubíčko vlny
– pitný režim 😉
Proutky jsem stočil do kruhu o průměru asi 20cm. Nejsilnější části proutků jsem dával vždy na jiné místo, aby nevznikla šiška, ale i tak jsem mu musel trochu domluvit. Potom omotal vlnou.
Z vlny jsem udělal silnější (5 pramenů) asi pětimetrový „provaz“ na omotání kostry a doufal, že to bude stačit.
Jsem v půlce a pocitově moc vlny už v návinu nezbývá, asi budu muset ještě dovyrobit kus provazu.
Neuvěřitelný, dalo to 🙂
Něco mi chrastí a nadává nad hlavou, pokochám se pozorováním, jak mizí v dáli a dám si pauzu. Seženu nějaké dříví na večer na buřty a pro případ, kdyby byla zima.
Setmělo se, tak je třeba si posvítit. Byl jsem dost nalehko, teplé věci jsem si žádné nevzal, takže mi už začínala být zima (počasí na mobilu hlásí 17°C). Musím si koupit nějaký cestovní teploměr, abych měl přehled.
Ještě víc se ochladilo, tak jsem zapnul „radiátor, “ hlad jsem nějak neměl, takže se večeře ani nekonala.
Jeden z nočních hudebníků, kteří kolem mě skákali a hráli na housle. Kobylka hnědá (asi).
Půlnoc, konečně hohovo. Teda ten lapač je hezčí než jsem doufal, mám z něj velkou radost.
Na dubech hotová procesí mravenců lesních, nevím, co se děje – mezi mravenci jsou vidět nějaké larvy …
Půlnoční návštěva, která nebyla vítána. Zkoušel jsem ji zahnat doutnající větvičkou, ale vždy se vrátila. Musel jsem vedle ní hodně silně praštit klackem, aby si uvědomila, že má jít spát jinam. Já už jdu konečně taky spát, snad budou i hezké sny.
Noc byla klidná, bezesná – lapač asi pochytal všechny sny, jen mě k ránu vzbudila zima, tak jsem si zapnul spacák :-). Nevečeřel jsem, tak jsem si dal večeři k snídani. No a pak sbalit a domů. Konec pohádky.
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
