Pampalini na lovu
8. červenec 2017
Babočka paví oko z dálky.

Babočka paví oko z blízka.

Soumračník čárečkovaný, podle mě motýl s nejhezčím kukučem.

Okáč prosíčkový, je jich tu letos asi nejvíc ze všech motýlů.

Babočka bílé C na švestce. Jsem moc rád, že se mi ji podařilo ulovit.

Bělásek řepkový.

Bělásek řepový (fakt mi tam nechybí „k“), tenhle je trochu jinej než řepkovej.

Bělásek řepový ještě jednou.

A opět zpátky k prvnímu běláskovi – bělásek řepkový.

A do třetice řepkový. Docela se mi je dařilo zachytit z profilu. Byli tak omámení nektarem, že jsem do nich pomalu mohl strkat prstem. Úžasné jsou ty štětinky na krajích křídel.

Tohle je můj první letošní kolosální houbový nález hned u přístřešku, klobouky bedel jsem měl až u kolen.

Tyhle potvory lítavý (tahle už teda ne
) jsou fakt neodbytný a nepříjemný. Kloš jelení.

Přerušuju lov a jdu si dát odpolední kávu.

Po kávě jsem šel fotit okolo přístřešku. A hned holubice, teda -inka .

Tu šišku jsem tam teda pro efekt přidal, přiznávám ![]()

Dál už to asi nepůjde, je tam ostnatý drát vojenské posádky. Ale táhlo mě tam blyštící se světlo na konci týhle tmavý cesty – zmoklé borůvčí a jediná díra v mracích.

Sama na cestě.

I stromy mají srdce, nejen ta vyrytá …

V dáli se rýsuje ozářená Křivina.

Jeřáb v borůvčí a poslední paprsky světla. Moucha si užívá zbytky slunečního tepla.

Achát nebo houba? Prostě nádhera.

A tady jsem našel na padlé bříze i zelené „acháty“.

Nacházel jsem nejen acháty, ale i lesní růže.

Na shnilém pařezu stojí sice seschlá, ale jako maják.

Bedly ještě jednou, tentokrát za soumraku.

Panáček, tedy chrobák lesní, má prima deštník a pár kámošek kolem.

Už jsem dofotil. Donutila mě příroda sama. Konečně je tu večeře, zespoda se buřt pekl a svrchu ochlazoval deštěm.

Udělal jsem si automatický filtr na vodu. Filtroval jsem naši potoční, z domu jsem si žádnou vodu nebral.

Po dešti, vlastně ne, po bouřce a lijáku.

Na nebi je skoro jednolitá šeď. Topím si, kochám se a pak jdu na kutě.

Dobré ráno, po dešti ani památky, jdeme si udělat královskou snídani. Dříví pilou na špalíky, nožem a tloukem na třísky.

A dřívkáč už se rozpaluje.

Už je připravený posloužit k mé spokojenosti …

… a taky na ranní kávu.

Budoucí menu.

Nejdřív osmahnout buřtíka.

Buřtík je hotový, odložil jsem ho do víčka od Zebry. Tak a teď jdu na vajíčka a pak osmahnout krajíček chleba.

No a mám hotovo, dobrou chuť.

Těm třem obřím bedlám jsem neodolal potřetí a tak je fotím i za svítání.

Kámo smůla, balím, nic už nezbylo. Balím se a mizím domů.

HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
![]()
