Klasika musí být, déšť nedéšť
17. říjen 2020
Čím víc se smráká, tím víc prší. Dýl už čekat fakt nebudu, vyrážím. Mám čtrnáctidenní absťák, takže mě neodradí vůbec nic.
Cestou míjím tuhle zmoklou bedličku, které ani voda neubrala na kráse.
No a jsem tu, honem rozdělat oheň, dokud prší jen tak trochu. Tohle měla být jen zkušební fotka kvůli kompozici, ale nechal jsem ji tady. Ty dvě polínka mohou zmoknout, jsou jen podkladní, aby měl oheň vzduch zespoda. Ostatní (třísky a chlupatá polínka) jsem si připravil v suchu pod přístřeškem.
Všechno jsem honem dal do ohniště, naškrábal smolničku a zapálil.
Už jsem se bál, že to provlhlé dřevo chlupatých polínek brzo chcípne, ale naštěstí se ohýnek rozjel.
Nezbytná lampička taky nesmí chybět. Koukám, že už budu muset doplnit olej, no tak příště nesmím zapomenout. Oheň se krásně rozhořel, takže teď je čas sehnat a naporcovat další dříví na celý večer a pak už hurá na večeři.
Mňam, už se mi sbíhají sliny. Mému uchu zpívá nádherný zvuk těch škvařících se špíčků a zasyčení dopadajícího tuku do plamenů. Už neprší, jen v ohni syčí mokré dříví a sem tam do listí bubnují kapky ze stromů. Hotový koncert pro buřtkrafťáka 🙂
No není to nádhera? Tenhle pohled se mi nikdy neomrzí. Měl jsem na buřty takovou chuť, že jsem si zapomněl osmahnout chleba.
Dlouho jsem relaxoval a rozjímal v sedě, ale dohasínající oheň už jsem pozoroval z teplíčka spacáku. Pak mi puštík popřál houkáním na nedalekém stromě dobrou noc a já šel spát.
Noc byla úplně v pohodě. Až mě mrzelo, že jsem kromě toho puštíka nic neslyšel ani neviděl. Divočáci jako by zmizeli někam jinam. Jen ráno opět zanadával nedaleko kos.
Je čas vstávat a udělat si snídani. Je zvláštní, co dokáže vyčarovat dlouhá expozice na foťáku.
Už se ohřívá voda na kafíčko. Pak jsem ještě osmahnul vajíčka, ale to jsem už nefotil. Koukněte se na další fotku na výsledek.
Tentokrát jsem na osmahnutí chleba nezapomněl. Dobrou chuť.
Hmmm, mňam. Poslední sousto. Nezbývá mi než dopít kafe a začít uklízet.
Hotovo, uklizeno, sbaleno. Vyrážím k domovu. Tak zase někdy příště ahoj. Snad brzy … 😉
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ PŘÍBĚH OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
