Zajímavosti z naší zahrady III.
Tohle je TŘETÍ a na delší dobu zřejmě poslední díl zajímavostí ze života divokých rostlin a živočichů vyskytujících se během roku u nás na zahradě.
Pokud se mi podaří dát dohromady minimálně sedm dalších zajímavostí z naší zahrady, vydám i díl čtvrtý, ale momentálně mě nic, co by stálo za zmínku, nenapadá.
První díl je TADY a druhý je TADY.
TAJEMNÝ TVOR
V našem jezírku, přesněji v jeho kořenové čističce spolu se dvěma nádržemi s lekníny, se daří celkem velkému množství živočichů a tak není překvapením, že tam máme i potápníky, konkrétně potápníky vroubené. Najednou jsem viděl tři, takže jich tam máme možná i víc. Nejsou nijak velcí, ten největší má Necelé dva centimetry, ale i tak z nich mám radost.
Jednoho jsem nechtěně vylovil a tak jsem měl možnost si ho v klidu prohlédnout na souši. Podruhé po pár dnech jsem ho vylovil už cíleně, abych ho vyfotil. Stihl jsem jen dva snímky a pak k mému překvapení rozevřel krovky a udělal frnk. Prostě odletěl. Jak jsem ho mohl pozorovat, je nečekaně dobrý letec.
Jednoho slunného dne jsem zase ve vodě uviděl něco, co mi připadalo až neskutečné, jako něco mimozemského. Rejdilo to celkem rychle tam a zpátky. Štíhlé asi čtyřcentimetrové tělo s pancéřováním čeřilo hladinu. Netušil jsem, co to je. Trochu jsem Googlil a zjistil, že je to taky potápník, respektive jeho larva.
POTÁPNÍK MÁ VODOTĚSNÉ KROVKY |
 |
V MLÁDÍ VYPADÁ JAK VETŘELEC Z JINÉHO SVĚTA |
 |
VZÁCNÁ NÁVŠTĚVA
Někdy začátkem ledna naši zahradu navštívil pro mě vzácný dravec. Myslel jsem, že je to jestřáb. Ukázal jsem lidem, kteří tomu rozumí, fotku. Ti mi řekli, že je to krahujec obecný. Tohle jméno jsem znal pouze z ruských bájí, které jsem jako malý kluk četl. Vůbec jsem v té době netušil, že ten pták skutečně existuje. O to větší jsem měl radost, že jsem ho spatřil ve volné přírodě, na vlastní oči a ještě k tomu u nás doma.
Krahujec přistál na kameni, který jsem při zakládání zahrady vztyčil vedle jedné z borovic. Je to klidný a celkem skrytý kout zahrady, tak se ani nedivím, že si vybral tohle místo. Dravec nepřiletěl jen tak, přinesl si sebou svačinu. Neviděl jsem přesně, co to bylo, ale určitě nějaké maso. Viděl jsem, jak jeho kousky z něčeho vytahuje zobákem z prostoru pod pařáty. Pozoroval jsem ho oknem kuchyně, potom jsem pomalu odcouval do chodby pro foťák. Nasadil jsem teleobjektiv a díky bohu se vrátil včas, než stihl krahujec dojíst a odletět.
KRAHUJEC JE SKUTEČNÝ TVOR |
 |
VODNÍK PUŠKVOREC
Dokud jsem se nezačal zajímat o vodní rostliny a živočichy, znal jsem Puškvorce z českých pohádek jen jako vodníka.
Doma vodníka Puškvorce ale nemám, zato tam mám užitečnou a léčivou bahenní bylinu, podle které byl kdysi vodník pojmenován. Je to puškvorec obecný. Tahle rostlina léčí při užívání vnitřně (střevní koliky, žaludeční vředy, dnu, nafouklý žaludek, poruchy metabolismu, otoky, vodnatelnost, podporuje látkovou výměnu, léčí nemoci ledvin, nechutenství, vyvolává pocení, čistí krev, …). Dále ho lze použít i zevně (na ekzémy, omrzliny, špatně hojící se rány, revmatismus, prokrvuje končetiny).
Puškvorec má spoustu lidových pojmenování a ta jsou víc než zajímavá (pišišvor, akorum, brustovec, kalmus, nejedlík, prskořen, prsní kořen, rotan, šišvorec, tatarák, tatarské býlí, tatarská tráva).
VODNÍK, CO LÉČÍ LIDI |
 |
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ
Díky globálnímu oteplování se dostávají i k nám druhy živočichů, které jsem viděl maximálně v teplých oblastech Moravy. Loni se jako sen u nás objevil tenhle krasavec – otakárek fenyklový. Naštěstí pro mě a naneštěstí pro něj se ten den zatáhlo, poprchávalo a ochladilo. Takže prochladlý otakárek odpočíval skrytý před deštěm na stéblech rákosu, co jsem měl schované pod střechou domu. Mohl jsem si doběhnout pro foťák a získat pro mě tenhle vzácný snímek.
OKŘÍDLENÝ DRAHOKAM |
 |
KRASOBRUSLAŘKA
O bruslařkách jsem psal už minule. Ale tohle není žádná vodní ploštice, dokonce to není ani vodní tvor. Je to vosa obecná. V parných dnech se spousta hmyzu slétává napít k vodě. Většina jedinců je na suchých kamenech a k vodě jde opatrně nebo jen saje z vlhkých míst.
Vosy jako jediné, ale klidně dosednou na vodní hladinu a bez problémů se napijí, nemusí s nikým bojovat o místo. Pnutí vodní hladiny je tak velké, že je v pohodě unese. Když se vosa dostatečně osvěží, zase odletí jakoby nic.
VOSY PIJÍ I PŘÍMO Z HLADINY |
 |
POSTAVY Z KNÍŽKY “FERDA MRAVENEC”
Aby těch postav z bájí a pohádek nebylo málo, přidám ještě další dva tvory, o kterých psal Ondřej Sekora.
Prvním tvorem je mravkolev běžný. Zvláštní název, že? Nemá nic společného s dobrými mravy, ale s mravenci. Loví je totiž. Ale nikam za nimi neběhá. Vyhrabe trychtýřovou díru někde poblíž mravenčí stezky a zahrabe se přesně do jejího středu. Čouhají mu jen konce “klepítek”. Mravenec, který náhodou vleze do trychtýře, snaží se zase rychle vylézt. Ale nejde mu to, zrníčka písku pod ním kloužou a tak se čím dál víc přibližuje ke středu jámy, kde na něj čeká lev, tedy mravkolev.
Druhým tvorem, kterého vám chci představit je chrostík obecný. Tedy přesněji je to jeho larva. Někdo má jako ochranu ulitu, někdo rychle plave, ale larvy chrostíků si staví dům. Nejčastěji ze zrníček písku. Ten náš zvolil trochu jiný stavební materiál a tím jsou úlomky větviček.
NEVIDITELNÝ LOVEC(klikni na fotku a najdi ho) |
 |
VĚTVIČKAMI OBRNĚNÝ CHROSTÍK |
 |
UPÍR Z HLUBIN
Dnešní povídání ukončím hororovými postavami. Není jimi nikdo jiný než pijavice. Ty naše nesou zřejmě název hltanovka bahenní. Alespoň podle tvaru jejího štíhlého těla tak usuzuju.
Kdysi jako kluci jsme se koupali v řece a blbli v potocích a tak nebyla nouze na nějakou tu pijavici narazit. Ale pak jsem žádnou neviděl spoustu let, až do loňska u nás doma. Při protrhávání odumřelých listů leknínu. Otočil jsem i jeden zdravý list a tam se tahle potvůrka krásně kroutila. Otočil jsem list zpátky a pelášil pro foťák. naštěstí se nerozhodla nikam odstěhovat, tak jsem ji stihl vyfotit.
No a minulý týden koukám při koupání, jak se vedle mě ve vodě něco kroutí no a ona to pijavice. Nepředpokládám, že je to ta samá, třeba nějaký potomek – mimochodem, pijavice jsou hermafroditi. Tuhle zřejmě do jezírka strhl proud. Takže jsem ji nabral i s vodou do dlaní a odnesl zpět k leknínům.
PIJAVICE JSOU PRÝ INDIKÁTOREM ČISTÉ VODY |
 |
No a to je už úplně všechno. Snad se vám i tohle třetí povídání líbilo a já budu doufat, že opět narazím na naší zahradě něco zajímavého. Pokud ano, určitě se o to s vámi podělím.
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Systém bodování je následující . . . článek je perfektní 
, článek je kravina 
Formulář na komentáře a na diskusi, nápady či kritiku je ještě níž pod bodováním.
Jestli tě zajímají články na stejné téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za “lístečky”. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.