Zajímavosti z naší zahrady II.

Zajímavosti z naší zahrady II.

Tohle je DRUHÝ díl zajímavostí ze života divokých rostlin a živočichů vyskytujících se během roku u nás na zahradě.

První díl je TADY a třetí TADY.


SLEPÝŠ KŘEHKÝ

To, že slepýš není had, podle mě, snad každý z vás, kdo čtete moje články, ví. Ano, je to beznohá ještěrka. To je sice zajímavost, ale obecně známá.

Letos se u nás na zahradě objevil poprvé. Měl jsem velikou radost, že jsem na něj narazil, protože se opět rozšířila rozmanitost divokého života, která je už i tak úžasná a nepřestává mě udivovat.

Proč, o něm píšu? Slepýše jsem našel v místě, kde se nedal dobře vyfotit. Tak jsem ho opatrně zvedl a přenesl. Nechal si to v klidu líbit, nekroutil se, jen strnule držel. Po položení zůstal taky v klidu. Párkrát jsem ho cvaknul. Pak jsem ho chtěl trošku naaranžovat a on po mě vystartoval jako kobra a hned dvakrát. Tak tuhle reakci jsem nikdy u slepýšů neviděl. Já zůstal stát jak opařený a on se pak v klidu odplazil do trávy.

SLEPÝŠ UMÍ BÝT I AGRESIVNÍ


STRAŠPYTLOVÉ

K jezírku jsem vybudoval i falešný potok, jak je vidět na titulní fotce vlevo. V potoce jsou tři tůňky, kam se chodí napít nejen hmyz, ale i ptáci. Ti se tady i koupou.

Horní tůňku navštěvují nejčastěji zvonek zelený a stehlík obecný. Zvonka se mi podařilo vyfotit alespoň na stromě – je to ještě málo ostražitá mladá samička. V tůňce nemám šanci. Jen se trošku něco někde šustne, okamžitě jsou pryč.

Každý z obou druhů má při pití a koupeli jinou strategii. Začnu zvonkem. Máme na zahradě páreček, ale létají k tůňce po jednom. Druhý trpělivě čeká někde opodál na keři nebo na stromě, až je ten první hotový. Pak se vystřídají.

Kdežto stehlíci jsou u nás tři a skoro nikdy nejde k tůňce žádný z nich sám. Jeden se koupe a druhý, případně i třetí, sedí hned vedle na břehu a hlídá. Když se první lekne, zmizí okamžitě všichni tři.

ZVONEK A STEHLÍK MAJÍ ODLIŠNOU STRATEGII


ODVÁŽLIVEC

Konipas bílý to je úplně jiný případ než předchozí dva. Nikdy jsem je neviděl poblíž vody v páru. Taky si navíc konipasové oblíbili spodní tůňku, kde sbírají hmyz, pijí a koupou se.

Spodní tůňka je od mého pozorovacího stanoviště lehce přes dva metry. Konipas přistane většinou na druhé straně jezírka a po kamenech dojde a doskáče až k tůňce. Tam nachytá nějaký hmyz, vyběhne na břeh a zase zaběhne, napije se a začne se cachtat, po chvilce vyběhne, zkontroluje situaci a zase pokračuje v koupeli. Takhle to udělá několikrát.

Po koupeli se dlouze na břehu upravuje a natřásá, aby vyklepal vodu. No a pak si dá tu koupel s drinkem a vybíháním na břeh ještě jednou.

Když učinil hygieně zadost, klidně vyleze na břeh a pokračuje vedle mě po trávníku, kde se vždycky rozhlédne a popoběhne, aby ulovil nějaký hmyz. Pokud sedím, nikdy neulítne, to bych se musel zvednout, aby ztratil odvahu.

KONIPAS JE LABUŽNÍK, CO SE NEDÁ RUŠIT


ZNAKOPLAVKA OBECNÁ

Stejně jako následující dva druhy hmyzu patří znakoplavka mezi ploštice. Už to je myslím zajímavost.

Druhou zajímavostí je, že tráví na rozdíl od ostatních živočichů většinu času na zádech, prostě plave břichem vzhůru, tedy naznak, proto její název.

No a třetí zajímavostí je konzumace potravy. Znakoplavka je dravec, ulovenou kořist stáhne pod hladinu a tam pod nějaký “převis”. Pod ním do oběti vstříkne trávící sekret a potom vysaje.

ZNAKOPLAVKY UMÍ LÉTAT

PS: tady se mi podařilo vyfotit znakoplavku v nezvyklé poloze – břichem dolů a jsou vidět její křídla, což mě přivedlo ke čtvrté zajímavosti … LÉTÁNÍ.


BRUSLAŘKA OBECNÁ

Většina lidí jí říká vodoměrka, protože vodoměrku v životě neviděla. Bruslařka většinou klidně stojí na hladině a nechá se unášet větrem či proudem. Když se chce někam dostat, tak poskakuje po hladině.

Takhle poskakuje i na souši, tam to ale působí spíš komicky, protože jí to moc nejde. A co je její (mnou vypozorovanou) zajímavostí? Přestože jsem v několika článcích četl, že bruslařka neumí létat, dostal jsem ji jednou na souši do úzkých a ona prostě odletěla jako nic.

BRUSLAŘKA NENÍ VODOMĚRKA A UMÍ LÉTAT


VODOMĚRKA ŠTÍHLÁ

Tak tohle je ta pravá vodoměrka. Na fotce se mi podařilo zachytit páreček při rozmnožování. Vodoměrky na rozdíl od bruslařek neposkakují a nelétají. Vodoměrka totiž umí krásně po hladině běhat a stejně dobře běhá i na souši. 

VODOMĚRKA JE NEJMÉNĚ ZNÁMÁ ZE TŘÍ VODNÍCH PLOŠTIC


NEČEKANÝ ÚTOK

Už několikrát se ozval na nebi vzrušený křik vlaštovek. Zvednu hlavu a nade mnou kupodivu poštolka a kolem ní třeba deset vlaštovek. Vlaštovky po jedné na poštolku s bojovými výkřiky útočily a ta, co jí síly stačily, zdrhala do bezpečí blízkého lesa.

Zřejmě došlo k tomu, že poštolka chtěla napadnout vlaštovčí hnízdo nebo jednotlivce a ostatní vlaštovky se semkly a poštolku svinským krokem hnaly po obloze pryč.

NĚKDY SE TO NEVYPLATÍ …

PS: fotka není moje, jen jsem ze dvou z internetu udělal pomocí fotomontáže jednu.


Tak tohle byla druhá sedmička ne příliš běžných a pro mě zajímavých věcí u nás na zahradě. Snad to trochu zaujalo i vás.


Jestli tě zajímá tohle téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je na podobná témata odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za lístečky. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.

Líbil se ti článek? Dej palec nahoru.
Chceš poslat článek dál přes Facebook? Klikni na Sdílet.

Pokud se budeš chtít na něco zeptat, napiš mi e-mail na adresu: info@boskuvsvet.cz