Zajímavosti z naší zahrady I.
Tohle je PRVNÍ díl zajímavostí ze života divokých rostlin a živočichů vyskytujících se během roku u nás na zahradě.
Před třemi lety jsem si vybudoval na naší zahradě jezírko. No, je to takový trochu větší bazén. V nejširších místech má 6 x 8 metrů. A největší hloubka je asi metr dvacet. U jezírka roste pomlázkovník. Je to vrba křehká, kterou jsem tam před čtrnácti lety zasadil. Dost často v jejím stínu posedávám, mudruju, plánuju a sleduju dění kolem. Tak se není co divit, že většina zajímavostí z pozorování u nás na zahradě se bude točit právě kolem vody.
Druhý díl je TADY a třetí TADY.
BABOČKY
Nezačnu vodou, ale na souši. Na zahradě máme i bohatou květenu, hlavně levandule. A levandule milují motýli. Nejčastějším zástupcem motýlů jsou právě babočky. Většina z nich jsou: paví oko, kopřivová, bodláková a vzácně nás navštíví síťkovaná nebo admirál.
Motýli hbitě poletují mezi květy, všichni na první pohled nekoordinovaně kličkují, ale babočky se občas jen snášejí s roztaženými křídly, aniž by s nimi pohnuly a to je první zajímavost:
BABOČKA JAKO JEDINÁ Z MOTÝLŮ UMÍ PLACHTIT |
 |
VODOMIL ČERNÝ
Loni se v jezírku objevil obrovský potápník. Víc jak dvakrát tak velký než ti největší z ostatních potápníků, kteří u nás „bydlí“. Většina potápníků v jezírku má odhadem od půl do dvou centimetrů. Tenhle měl snad pět centimetrů.
Jelikož mě to ohromilo, trochu jsem bádal a brouzdal na internetu a zjistil jsem, že to není potápník, ale jiný vodní brouk – právě v nadpise zmíněný vodomil. A právě k jeho velikosti se vztahuje druhá zajímavost. Dočetl jsem se, že:
VODOMIL ČERNÝ NENÍ NEJVĚTŠÍ VODNÍ BROUK JEN U NÁS, ALE PRÝ I NA SVĚTĚ |
 |
PS: fotka není moje. Sice jsem ho kdysi vyfotil, ale nemůžu tu fotku najít.
VLAŠTOVKA OBECNÁ
Jelikož v létě mají žízeň všichni, tak se k nám chodí napít i ptáci. Vlaštovky k nám nechodí, ty jen prolétají. Vlastně jsem na zemi vlaštovku nikdy neviděl. A jak tedy vlaštovky pijí? Vlaštovka celý den poletuje nad okolními loukami a poli a loví za letu hmyz nebo sedí na nějaké střeše – třeba na naší, elektrických drátech a podobně. Potom si uvědomí, že má žízeň a zamíří k nám. Letí těsně nad vrcholky keřů a květin a na břehu jezírka klesne ke hladině. Jemně o ní škrtne spodní částí zobáku a zase odlétá. Téměř vždy se jí to povede napoprvé, a když ne, napodruhé určitě.
VLAŠTOVKA SE PŘI PITÍ NIKDY NENAMOČÍ |
 |
JIŘIČKA OBECNÁ
I jiřičky pijí podobně jako vlaštovky. Taky se snaží jen škrtnout zobákem o hladinu. Problém je v tom, že nejsou tak přesné a letí dost často moc vysoko, takže pokus musí opakovat. Některé opět zkusí jen škrtnout, ale většina tam s sebou prostě řízne, až voda stříká okolo.
JIŘIČKA SE PŘI PITÍ I VYKOUPE |
 |
PS: fotka není moje, je z internetu.
NETOPÝŘI
Další živočich, co pije jako vlaštovka. Opravdu. Několikrát jsem seděl pod vrbou i během stmívání a v tu dobu se dost pravidelně u nás objevuje netopýr. Občas i dva. No a jak tak sedím, najednou se neslyšně přibližuje stín, rychlý jak blesk, ozve se „ťup“, na hladině jezírka se objeví kola a stín je pryč. Nikdy jsem netopýra neviděl minout. Je to pan letec, vždycky to dá napoprvé.
NETOPÝR NIKDY HLADINU NEMINE |
 |
PS: ta fotka je strašná. Byl to jen pokus, jestli vůbec dokážu vyfotit letícího netopýra. Příště bude snad lepší.
VÁŽKY
Nevím, jak je to u vážek obecně, ale pozoroval jsem jednu u nás na zahradě a ta byla čerstvě vylíhnutá. Ještě měla trošku zmačkaná křídla a byla asi pět centimetrů od kukly. Mou pozornost upoutalo to, že vážka neměla žádnou barvu. Byla skoro průhledná. Čekal jsem, že bude třeba modrá nebo červená, takové k nám totiž létají, ale ono takové bezbarvé nic.
VÁŽKA SE LÍHNE BEZBARVÁ |
 |
PS: toho pavouka vlevo si nevšímejte 😉
DVĚ MÁTY
O mátě peprné slyšel snad každý. Dává se do zubních past, žvýkaček, ale taky pro osvěžení do džbánku s vodou na letním zahradním posezení nebo do mojita. Tuhle mátu peprnou už pěstujeme dlouho a na souši. Ale v době, kdy jsem budoval jezírko a objížděl okolní rybníky a tůně a sháněl vodní rostliny, jsem narazil na jednu rostlinu.
Ta mi nápadně připomínala právě mátu peprnou. Ale rostla z vody na břehu rybníka. To přeci nemůže být máta. Nedalo mi to a promnul jsem ji listy. A ejhle, ona je to fakt máta. Ale ve vodě? Doma jsem nelenil a Googlil a ona je to skutečně máta – máta vodní. Má stejné léčivé účinky jako peprná, jen v menší míře.
Ještě k mátám jeden citát z internetu … „Kdo dokáže říct, kolik jisker vychrlí tma nebo kolik ryb plave v Rudém moři, jedině ten snad ví, kolik druhů máty existuje,“ zasténal už v roce 827 opat Walafried Strabo na ostrově Reichenau. Botanikové říkají, že máty jsou rostlinná čeleď, která miluje křížení. Když vedle sebe porostou dva druhy máty, zkříží se a vytvoří třetí.
MÁTA JE NEJEN PEPRNÁ |
 |
Tak tohle byla první sedmička zajímavostí z naší zahrady. O některých jistě víte o některých možná ne. Už mám připravenou i druhou sedmičku a pracuju na třetí. Tak snad si počtete i příště, pokud vás to bude zajímat.
… jen pro upřesnění, jak většinou moje pozorování probíhá 🙂
MOJE HLAVNÍ POZOROVATELNA A POMŮCKY
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Systém bodování je následující . . . článek je perfektní 
, článek je kravina 
Formulář na komentáře a na diskusi, nápady či kritiku je ještě níž pod bodováním.
Jestli tě zajímají články na stejné téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za „lístečky“. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.