Zajímavosti z naší zahrady I.
Tohle je PRVNÍ díl zajímavostí ze života divokých rostlin a živočichů vyskytujících se během roku u nás na zahradě.
Před třemi lety jsem si vybudoval na naší zahradě jezírko. No, je to takový trochu větší bazén. V nejširších místech má 6 x 8 metrů. A největší hloubka je asi metr dvacet. U jezírka roste pomlázkovník. Je to vrba křehká, kterou jsem tam před čtrnácti lety zasadil. Dost často v jejím stínu posedávám, mudruju, plánuju a sleduju dění kolem. Tak se není co divit, že většina zajímavostí z pozorování u nás na zahradě se bude točit právě kolem vody.
Druhý díl je TADY a třetí TADY.
BABOČKY
Nezačnu vodou, ale na souši. Na zahradě máme i bohatou květenu, hlavně levandule. A levandule milují motýli. Nejčastějším zástupcem motýlů jsou právě babočky. Většina z nich jsou: paví oko, kopřivová, bodláková a vzácně nás navštíví síťkovaná nebo admirál.
Motýli hbitě poletují mezi květy, všichni na první pohled nekoordinovaně kličkují, ale babočky se občas jen snášejí s roztaženými křídly, aniž by s nimi pohnuly a to je první zajímavost:
BABOČKA JAKO JEDINÁ Z MOTÝLŮ UMÍ PLACHTIT |
 |
VODOMIL ČERNÝ
Loni se v jezírku objevil obrovský potápník. Víc jak dvakrát tak velký než ti největší z ostatních potápníků, kteří u nás „bydlí“. Většina potápníků v jezírku má odhadem od půl do dvou centimetrů. Tenhle měl snad pět centimetrů.
Jelikož mě to ohromilo, trochu jsem bádal a brouzdal na internetu a zjistil jsem, že to není potápník, ale jiný vodní brouk – právě v nadpise zmíněný vodomil. A právě k jeho velikosti se vztahuje druhá zajímavost. Dočetl jsem se, že:
VODOMIL ČERNÝ NENÍ NEJVĚTŠÍ VODNÍ BROUK JEN U NÁS, ALE PRÝ I NA SVĚTĚ |
 |
PS: fotka není moje. Sice jsem ho kdysi vyfotil, ale nemůžu tu fotku najít.
VLAŠTOVKA OBECNÁ
Jelikož v létě mají žízeň všichni, tak se k nám chodí napít i ptáci. Vlaštovky k nám nechodí, ty jen prolétají. Vlastně jsem na zemi vlaštovku nikdy neviděl. A jak tedy vlaštovky pijí? Vlaštovka celý den poletuje nad okolními loukami a poli a loví za letu hmyz nebo sedí na nějaké střeše – třeba na naší, elektrických drátech a podobně. Potom si uvědomí, že má žízeň a zamíří k nám. Letí těsně nad vrcholky keřů a květin a na břehu jezírka klesne ke hladině. Jemně o ní škrtne spodní částí zobáku a zase odlétá. Téměř vždy se jí to povede napoprvé, a když ne, napodruhé určitě.
VLAŠTOVKA SE PŘI PITÍ NIKDY NENAMOČÍ |
 |
JIŘIČKA OBECNÁ
I jiřičky pijí podobně jako vlaštovky. Taky se snaží jen škrtnout zobákem o hladinu. Problém je v tom, že nejsou tak přesné a letí dost často moc vysoko, takže pokus musí opakovat. Některé opět zkusí jen škrtnout, ale většina tam s sebou prostě řízne, až voda stříká okolo.
JIŘIČKA SE PŘI PITÍ I VYKOUPE |
 |
PS: fotka není moje, je z internetu.
NETOPÝŘI
Další živočich, co pije jako vlaštovka. Opravdu. Několikrát jsem seděl pod vrbou i během stmívání a v tu dobu se dost pravidelně u nás objevuje netopýr. Občas i dva. No a jak tak sedím, najednou se neslyšně přibližuje stín, rychlý jak blesk, ozve se „ťup“, na hladině jezírka se objeví kola a stín je pryč. Nikdy jsem netopýra neviděl minout. Je to pan letec, vždycky to dá napoprvé.
NETOPÝR NIKDY HLADINU NEMINE |
 |
PS: ta fotka je strašná. Byl to jen pokus, jestli vůbec dokážu vyfotit letícího netopýra. Příště bude snad lepší.
VÁŽKY
Nevím, jak je to u vážek obecně, ale pozoroval jsem jednu u nás na zahradě a ta byla čerstvě vylíhnutá. Ještě měla trošku zmačkaná křídla a byla asi pět centimetrů od kukly. Mou pozornost upoutalo to, že vážka neměla žádnou barvu. Byla skoro průhledná. Čekal jsem, že bude třeba modrá nebo červená, takové k nám totiž létají, ale ono takové bezbarvé nic.
VÁŽKA SE LÍHNE BEZBARVÁ |
 |
PS: toho pavouka vlevo si nevšímejte 😉
DVĚ MÁTY
O mátě peprné slyšel snad každý. Dává se do zubních past, žvýkaček, ale taky pro osvěžení do džbánku s vodou na letním zahradním posezení nebo do mojita. Tuhle mátu peprnou už pěstujeme dlouho a na souši. Ale v době, kdy jsem budoval jezírko a objížděl okolní rybníky a tůně a sháněl vodní rostliny, jsem narazil na jednu rostlinu.
Ta mi nápadně připomínala právě mátu peprnou. Ale rostla z vody na břehu rybníka. To přeci nemůže být máta. Nedalo mi to a promnul jsem ji listy. A ejhle, ona je to fakt máta. Ale ve vodě? Doma jsem nelenil a Googlil a ona je to skutečně máta – máta vodní. Má stejné léčivé účinky jako peprná, jen v menší míře.
Ještě k mátám jeden citát z internetu … „Kdo dokáže říct, kolik jisker vychrlí tma nebo kolik ryb plave v Rudém moři, jedině ten snad ví, kolik druhů máty existuje,“ zasténal už v roce 827 opat Walafried Strabo na ostrově Reichenau. Botanikové říkají, že máty jsou rostlinná čeleď, která miluje křížení. Když vedle sebe porostou dva druhy máty, zkříží se a vytvoří třetí.
MÁTA JE NEJEN PEPRNÁ |
 |
Tak tohle byla první sedmička zajímavostí z naší zahrady. O některých jistě víte o některých možná ne. Už mám připravenou i druhou sedmičku a pracuju na třetí. Tak snad si počtete i příště, pokud vás to bude zajímat.
… jen pro upřesnění, jak většinou moje pozorování probíhá 🙂
MOJE HLAVNÍ POZOROVATELNA A POMŮCKY
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.