Pila je podle mě hned po noži druhý nejužitečnější nástroj pro život v lese.

Takže jsem začal nějakou shánět. Jako pro všechny nástroje jsem si nejdřív vymyslel podmínky, které musí splňovat. Takže tady jsou:

• ne moc drahá
• aby rychle řezala = velké zuby
• aby jí dlouho vydržela ostrost
• aby byla při maximální délce listu ještě stále skladná
• aby byla bezpečná
• aby její konstrukce vypadala, že něco vydrží

Tyhle kritéria podle mě splňuje Husqvarna 220 na výbornou.

Takže teď k popisu těch kritérií:

• Stojí kolem tří stovek.
• Má opravdu ostré a velké zuby. Nemá malé zoubečky jako Hahco Laplander, kterou vehementně propagují na YouTubu někteří bushcrafteři. Podle se jí drží zuby nehty proto, že ji používá Ray Mears. Bahco možná vydrží víc a je stylově zelená, ale je pomalá jak šnek.
• Ostrost jí vydrží hodně dlouho, probíral jsem to s několika sadaři.
• Co se týká velikosti, tak list má délku 22 centimetrů – ta moje bohužel už jen dvacet. Blbec jsem jí svojí chybou urazil špičku. Celková délka je 28 centimetrů a hmotnost čtvrt kila.
• Bezpečnost u pily zajišťuje kvalitní pojistka s kovovým čepem, který zapadá do dvou zoubků v listu. Jeden zoubek je pro otevřený stav a druhý pro zavřený. Takže se nemůže stát, že se svévolně sklapne nebo sama otevře někde v batohu nebo při manipulaci či nošení.
• Druhá část bezpečnosti se týká práce s mokrýma rukama nebo v rukavicích. Část rukojeti má pryžový nesmekavý povlak, který při namočení lepí (nadneseně) jak mucholapka. Takže také super.
• Základ konstrukce je kovový včetně dorazu při plném otevření. Takže si myslím, že vydrží opravdu hodně. Střenky, tedy rukojeť tvoří odolný plast, který i po dlouhodobém používání nenese známky nějakého opotřebení.

Jak je vidět, jsem s výběrem nadmíru spokojený. Mám jen jeden malinký povzdech – list mohl být klidně o dva centimetry delší, vůbec bych se nezlobil a klidně si i připlatil. Bohužel je tohle u Husqvarny největší skládací zástupce.