Orientace podle Slunce – PŘIBLIŽNÁ
Po delší době se ve svých článcích vracím k teorii. Tohle je totiž PRVNÍ díl ze seriálu o orientaci. Celý seriál berte jako ostatní příspěvky s tématem survivalu na mém webu – jakože je to HRA. A to hra, kterou hraju na území střední Evropy.
Prvními třemi díly zahájím tenhle seriál o orientaci tím největším, naším Sluníčkem. Přišlo mi to jako nejlogičtější. V následujících dílech se budu věnovat dalším orientačním pomocníkům, ale nebudu předbíhat, nechte se překvapit.
S orientací podle Slunce začnu úplně od začátku. I když to někomu bude připadat možná směšné, ale pořádek podle mě musí být. Dneska to bude základ, co by měl znát snad každý, tedy i ten, co se o zálesáctví a survival nezajímá. Takže jdeme na to.
VÝCHOD A ZÁPAD
Úplně nejpodstatnější věc z pohledu orientace je, že Slunce vychází zhruba na východě a zapadá zhruba na západě. Bohužel dost často ale na první pohled vypadá Slunce ráno a večer stejně. Proč se o tom zmiňuju? No, vždycky se všechno nejlíp vysvětluje na nějaké hypotetické situaci, takže tady jedna je:
Po závadě a následné havárii vašeho ultralightu jste se po nějaké době probrali z bezvědomí někde v rovinatém terénu uprostřed lesů, Slunce je kousek nad obzorem. Nic z přístrojů nefunguje, ani mobil a vy ani netušíte, jestli je ráno nebo večer. Jediné, co si pamatujete, je, že jste v téhle fázi letu mířili na sever. Několik kilometrů tím směrem od vaší poslední polohy ve vzduchu by mělo být totiž nejbližší město a za ním letiště, kde jste chtěli původně přistát.
Kam ale jít? Nejdřív musíte zjistit, kde je sever. Slunce je nízko, to znamená, že je na východě nebo na západě. Takže co, vychází nebo zapadá? Jak to zjistit? Snadno to zjistíte takhle: sednete si tak, abyste viděli Slunce v zákrytu s nějakým nehybným předmětem – koncem pahýlu větve, špičkou skalky, vámi zapíchnutého klacku a podobně. Jen se v klidu a bez pohybu dívejte a uvidíte, kam se Slunce pohybuje. Vždycky se bude pohybovat doprava, ale bude buď stoupat nebo klesat. Pokud stoupá, koukáte se na vycházející Slunce. Tudíž hledíte zhruba na východ (jestli je to opravdu přesně východ, to popíšu níže v části Upřesnění). Při zapadajícím Slunci je to samozřejmě naopak, Slunce klesá a vy hledíte západním směrem.
JIH
Další důležitý orientační bod je doba kolem poledne. To je doba, kdy je Slunce nejvýše. A ať je jakákoliv roční doba, Slunce bude v době astronomického poledne vždy na jihu (znovu opakuju, že jsme na území střední Evropy – pro rejpaly). Takže hledíte-li v té době směrem ke Slunci, hledíte jistě jižním směrem.
Jak ale poznáte, kdy je Slunce nejvýše? Vrátím se k naší hypotetické situaci. Probrali jste se, ale Slunce není nad obzorem, ale pěkný kus od něj. To znamená, že je jistě hodně přibližně někde kolem jihu – buď dopoledne blíže k východu nebo odpoledne blíže k západu, ale stále blízko k jihu. Jak poznáte, že se blíží svému nejvyššímu bodu nebo je přesně na něm? Pokud stoupá nebo klesá jen nepatrně nebo vůbec, koukáte dost přesně jižním směrem nebo právě přímo na jih.
ODVOZENÍ SVĚTOVÝCH STRAN
Jak jste si jistě všimli, v obou případech jsem skončil tím, kam se díváte, když hledíte do Slunce. V žádném z těchto případů, ale nemáte v úmyslu jít východním, západním nebo jižním směrem – chcete jít přeci na sever. Jak ale určit sever? Říkáte si, to je přece jasné jak facka. No, ale uvědomte si, že jste právě spadli s letadlem a probrali se z bezvědomí. Jste trochu zmatení. Poradím vám.
Když jsem byl malý, pletl jsem si, kde je východ a kde je západ. Měl jsem ale jednu pomůcku. Představil jsem si, že stojím na velké mapě Evropy, jsem v Československu. Roztáhl jsem ruce do stran a natočil se tak, abych koukal do Polska. Polsko je od ČSSR na severu. Moje levá ruka mířila tenkrát do Západního Německa – takže na západ. Pravá ruka mířila na Ukrajinu a tím na celý Sovětský svaz, tedy vedoucí stát celého východního bloku socialistických států – tedy mám pojmenovaný i východ. No a jih jsem už neřešil, ten jsem měl prostě za zády.
Takže, když to shrnu, když koukáte na sever, levá ruka míří na západ a pravá na východ (dodneška mě mate politická levice a pravice – pravičáci jsou přeci na západě a levičáci na východě, ne? 😀 ). No a co se týká našeho hypotetického případu? Ráno se otočíte tak, aby vaše upažená pravá ruka mířila na vycházející Slunce; večer, aby vaše levá ruka mířila na zapadající Slunce a pak v obou případech budete hledět na sever. No a v případě poledne prostě uděláte čelem vzad a sever je váš.
UPŘESNĚNÍ
A teď to slíbené upřesnění. Na jaře a na podzim vychází Slunce opravdu na východě a zapadá opravdu na západě. V létě vychází a zapadá Slunce blíže k severu (severovýchod a severozápad) a v zimě blíže k jihu (jihovýchod a jihozápad). V létě v poledne musíte hodně zaklonit hlavu, Slunce je hodně vysoko. V zimě je i v poledne naopak nízko. Zima je na přibližnou orientaci podle Slunce lepší – máte totiž užší rozptyl úhlů od jeho východu k jeho západu a také je v poledne níže nad jihem – snadnější přenesení svislice na horizont. Níže na obrázku je to jasně vidět, v prosinci se můžete splést daleko méně než v červnu – úhel mezi východem a západem Slunce je v zimě daleko menší než v létě.
ZÁVĚREM
Z toho všeho, co jsem teď napsal, vyplývá, že po většinu dne kdykoliv v roce, když se podíváte na nebe, se bude Slunce nacházet někde od jihovýchodu přes jih až k jihozápadu (pokud si odmyslím dobu v létě těsně po východu a těsně před západem Slunce). A to už je celkem slušné zpřesnění prostoru pro orientaci.
Ještě před chvílí, když jste se probrali z bezvědomí po pádu vašeho letadla, jste ani netušili, kde jste. A teď po pár minutách – stačilo se jen podívat na Slunce – je vám jasné, že zhruba tam tím směrem je jih a tudíž, kde jsou ostatní světové strany a kam máte jít, abyste došli do nejbližší civilizace.
A ještě přidám dva praktické příklady na zamyšlení a případné procvičení:
-
- Je pozdní léto. Jste někde v neznámém kraji na druhé straně republiky na dovolené a vydali jste se na houby. Dojeli jste ráno autem k lesu. Vyrážíte. Slunce na vás svítí z levé strany. Míříte tedy na jih. Celou dobu, kdy houbaříte, jdete dál a dál. Už máte plný koš a chcete jít zpátky k autu. Nevíte ale, kde jste. Kam teď? Vzpomínáte. Slunce se cestou opíralo do vaší tváře zleva a občas zepředu. Celou dobu jste šli tedy zhruba jihovýchodním až jižním směrem. Takže teď se otočíte tak, aby Slunce bylo přímo za vámi, čas už totiž pokročil a Slunce je teď na jihu, blíží se poledne. Jdete tak, abyste před sebou neustále viděli svůj stín. Jdete a jdete, až šťastně dojdete k autu nebo alespoň na silnici, co k němu vede.
- Je podzimní odpoledne. Přijeli jste vlakem na čundr. Z mapy, na kterou jste koukali doma, si pamatujete, že hospoda – místo srazu s ostatními – je nalevo, tedy na západ od zastávky. Vydejte se cestou, která míří tam, kde je Slunce. Na křižovatkách potom vždy odbočte tou cestou, která míří opět ke Slunci. Když se stále budete držet tohohle směru, určitě se potom s kamarády šťastně v hospodě setkáte.
Pochybuji o tom, že jsem většině z vás řekl něco nového, ale nějak jsem musel se seriálem o orientaci začít, nejlépe od základů. Doufám, že jste se alespoň pobavili a řekli si: „Budu si to v přírodě častěji trénovat, vždyť je to dobrá zábava.“
Příště budu psát o tom, jak zpřesnit svou orientaci pomocí Slunce, když máte u sebe jen jednu dnes už ne příliš běžnou pomůcku, ale kterou měl dříve u sebe kde kdo.
HODNOCENÍ A KOMENTÁŘE:
POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.
Čím více dáš hvězdiček, tím více se ti líbí. Prostor na komentáře je níž v samostatném bloku.
Zdar,no konečně jsi zpátky.
Ahoj. Děkuju. Doufám, že tak dlouhou odmlku už nebudu opakovat 😉 .